Subscribe
Nedávná dohoda mezi Spojenými státy a Čínou o dodávkách vzácných zemin – a také o obchodních clech – představuje významnou událost v kontextu mezinárodních vztahů a globální hospodářské a vojenské bezpečnosti. Je důležité analyzovat strategický význam dohody, její obchodní a diplomatické důsledky a strukturální zranitelnost amerického průmyslového a obranného aparátu vyplývající ze závislosti na čínských dodávkách kritických prvků, jako jsou vzácné zeminy, které se nedávno staly také středobodem dohody podepsané Trumpem s Kyjevem.
OD NAPĚTÍ K DOHODĚ
Takzvané vzácné zeminy (skupina 17 chemických prvků nezbytných pro výrobu vyspělých technologií) jsou středem křehké vzájemné závislosti mezi Spojenými státy a Čínou. Dne 10. června oznámil americký prezident Donald Trump prostřednictvím sociální sítě Truth dosažení dohody s čínskou vládou ohledně dodávek vzácných zemin, uplatňování nových obchodních cel a obnovení víz pro čínské studenty. Tato dohoda, která následuje po měsících obchodního napětí, představuje významný krok vpřed v bilaterálním dialogu a ukazuje rostoucí využívání kritických zdrojů jako páky při mezinárodních jednáních.
CO JE OBSAHEM DOHODY? EKONOMICKÉ A DIPLOMATICKÉ ASPEKTY
Podle oficiálních sdělení prezidenta Donalda Trumpa zahrnuje nedávno dosažená dohoda s Čínou závazek Pekingu předem zaručit dodávky vzácných zemin, strategických surovin, které jsou klíčové pro americký technologický a vojenský průmysl. Dohoda rovněž zavádí novou strukturu cel, která předpokládá uvalení 30 % cel na čínský dovoz do Spojených států, zatímco americký vývoz do Číny bude podléhat 10 % clu. Mezi klíčové prvky dohody patří také otevření akademické oblasti, kdy se obnoví vydávání víz čínským studentům, kteří mají zájem navštěvovat americké univerzity. Trump tento aspekt zdůraznil a vyzdvihl, že si váží přítomnosti mladých Číňanů na amerických univerzitách. Dohoda přinesla okamžité pozitivní dopady na finanční trhy, zejména na evropské burzy, které reagovaly optimisticky, což potvrzuje systémovou hodnotu přisuzovanou détente mezi oběma mocnostmi. Z Pekingu vicepremiér Che Lifeng zdůraznil naléhavost posílení dvoustranného dialogu, snížení nedorozumění a upevnění stabilní a trvalé spolupráce a zároveň uznal, že je důležité udržovat otevřené účinné a konstruktivní komunikační kanály.
STRUKTURÁLNÍ ZRANITELNOST
Kromě ekonomických aspektů má dohoda i strategický význam, neboť poukazuje na zranitelnost dodavatelských řetězců USA, zejména ve vojenské oblasti. Vzácné zeminy – jak v posledních dnech připomnělo několik mezinárodních médií – jsou základními součástmi vyspělých vojenských technologií, včetně raket, radarů, ponorek, stíhaček F-35 a budoucího letounu F-47. Například letouny F-35 obsahují každý více než 400 kg vzácných zemin (REE) a na těchto materiálech jsou závislé i ponorky třídy Virginia a rakety Tomahawk. Podle údajů uváděných v mezinárodním tisku Čína v současné době kontroluje přibližně 90 % celosvětové rafinace vzácných zemin a vlastní 70 % celkové produkce. Kromě toho má 44 milionů tun zásob, zatímco Spojené státy mají téměř 2 miliony tun. Navzdory investicím Pentagonu (od roku 2020 více než 439 milionů dolarů na rozvoj domácích dodavatelských řetězců) zůstává technologická a infrastrukturní propast značná.
GEOPOLITICKÝ VLIV PRVKŮ VZÁCNÝCH ZEMIN
Dominantní postavení Číny v odvětví vzácných zemin představuje konkrétní geopolitickou páku, kterou lze využít k ovlivnění obchodních jednání, diplomatických dohod a dokonce i strategického postoje USA. Jejich nezastupitelnost v mnoha vojenských aplikacích činí závislost USA obzvláště kritickou. Peking opakovaně použil zbraň omezení vývozu k posílení své pozice v mnohostranných dialozích, čímž prokázal jasné vědomí nátlakového potenciálu své převahy v této oblasti. Dohoda mezi USA a Čínou o vzácných zeminách představuje dočasné zmírnění obchodního napětí, ale zároveň poukazuje na hlubokou křehkost výrobní a vojenské struktury USA. Dohoda by sice mohla krátkodobě posílit dvoustrannou spolupráci, zároveň však zdůrazňuje, že Washington musí naléhavě diverzifikovat své zdroje dodávek a rozvíjet autonomní průmyslové kapacity. Vzácné zeminy nejsou jen obchodní záležitostí: jsou strategickým uzlem, kde se prolíná národní bezpečnost, technologická konkurenceschopnost a zahraniční politika.