Hluboko v rumunských Karpatech se nachází nejčistší evropský grafit. Díky tomuto jednoduchému minerálu fungují lithium-iontové baterie v telefonech, elektromobilech a dalších zařízeních. Všechny oči se upírají na rumunský státní těžební gigant Salrom, protože EU se chce zbavit 80% kontroly Číny nad celosvětovými dodávkami.
Za příslibem pracovních míst a nových nápadů se však skrývá příběh byrokratické sabotáže a chyb, které málem vedly ke katastrofě. Může se Salrom po letech politického vměšování stát záchranným lanem EU pro důležité nerostné suroviny? Společnost Salrom se od ostatních velkých těžebních společností liší tím, že je největším producentem soli v Rumunsku a existuje již od roku 1997.
Skutečnou změnou je však to, že se snaží získat zdroje s vysokými sázkami. V červenci 2025 dostala společnost prodlouženou lhůtu na těžbu ložiska Baia de Fier v kraji Gorj. Těžila zde v letech 1979 až 2006. Nyní Salrom žádá Evropskou komisi o velkou investici ve výši 250 milionů eur. Peníze by byly použity na výstavbu integrovaného zpracovatelského závodu, který by přeměnil surový grafitový koncentrát na anody připravené pro baterie při dodržení přísných pravidel EU pro udržitelnost. Také by přibylo asi 300 specializovaných pracovních míst v oblasti, kde není mnoho volných pracovních míst, což je dobré pro venkovskou ekonomiku Gorje.
Podle zákona o kritických surovinách (CRMA) je grafit pro EU nejdůležitější surovinou. Uvádí se v něm také, že EU musí do roku 2030 splnit své klimatické cíle, i když se to může v blízké budoucnosti změnit v závislosti na politickém klimatu. Zákon říká, že do konce desetiletí musí 10 % roční spotřeby bloku pocházet z domácích zdrojů. Tím se sníží potřeba dovozu, který není stabilní. V rumunském Baia de Fier se nachází jeden z nejčistších grafitů na světě, který obsahuje až 99 % uhlíku. Díky tomu se skvěle hodí pro vysoce výkonné baterie v letectví, polovodiče, a dokonce i pro flexibilní elektroniku.
Pokud by projekt společnosti Salrom dostal zelenou, mohlo by se Rumunsko stát jedním z nejvýznamnějších evropských výrobců grafitu, dodávat ho do továren od Stuttgartu po Stockholm a podpořit ekologický program EU v hodnotě 1 bilionu eur.
Bohužel politické loutkovodičství a špatné řízení společnosti mnohokrát uškodilo. Po povodních v květnu 2025 se solný důl Praid v kraji Harghita, který býval zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO, strašlivým způsobem rozpadl.
Přívalové deště se změnily v katastrofu způsobenou člověkem, protože varování před údržbou byla ignorována, posily se opožďovaly a vedoucí představitelé se starali spíše o stranickou loajalitu než o rizika zemětřesení. Důl je nejdůležitějším aktivem společnosti Salrom, ale brzy bude nadobro uzavřen, což by znamenalo ztrátu 200 pracovních míst a ročních příjmů ve výši 10 milionů eur.
Nejedná se však pouze o jednorázovou chybu. Problémy společnosti Salrom se podobají větším politickým problémům Rumunska, kde ministři využívají státní podniky jako hřiště pro své přátele a vytvářejí koalice, které se neustále mění. Plány společnosti Salrom na vstup do grafitového byznysu, které se rýsovaly od roku 2023, se dostaly do slepé uličky kvůli bojům v představenstvu a nedostatku souvislého a konzistentního financování.
Jen úklid nepořádku v Praid stál miliony, což znamenalo, že na projekty jako Baia de Fier bylo méně peněz. EU by se měla z příběhu Salromu poučit. CRMA má 47 strategických projektů, jako je grónské lithium a namibijský kobalt, které mají zvýšit dodávky v klíčových oblastech. Tyto projekty však mohou fungovat pouze tehdy, pokud jsou partneři stabilní.
Rumunsko by mohlo být důležitým hráčem, protože má mnoho zdrojů, které dosud nebyly využity, ale politická nestabilita by je mohla promarnit.
Pokud začnou přicházet peníze z EU, mohlo by to vést nejen k výrobě grafitových anod, ale také k oživení řízení, které by ukázalo, že státní podniky mohou dobře fungovat i bez zásahů státu.