Subscribe
Březnový plán z hradu Alden-Biesen má za cíl proměnit ekonomické ambice v konkrétní výsledky
Z historického hradu Alden Biesen v Belgii vyslali evropští představitelé jasný signál: nastal čas proměnit hospodářské ambice Evropské unie v měřitelné výsledky. Na závěr neformálního summitu věnovaného konkurenceschopnosti předseda Evropské rady António Costa přislíbil, že diskuse brzy přerostou v závazné závazky a že na březnovém zasedání Evropské rady bude představen podrobný plán.
Hlavní cíl je odvážný. Vedoucí představitelé EU přijali výzvu, kterou stanovil bývalý italský premiér Enrico Letta: přejít od toho, co popsal jako „neúplný jednotný trh“, ke skutečně jednotnému „jednotnému trhu pro jednotnou Evropu“. Podle Costy je tato transformace naléhavá a musí jí být dosaženo v letech 2026-2027.
Obnovená naléhavost v souvislosti s jednotným trhem
Neformální setkání vneslo do úsilí o posílení jednotného trhu to, co Costa označil za „novou energii a společný pocit naléhavosti“. Vedoucí představitelé se jednomyslně shodli na prosazování ambiciózního programu zjednodušování, jehož cílem je snížit byrokratickou zátěž a zefektivnit předpisy ve všech členských státech.
Klíčovou iniciativou, o níž se diskutuje, je takzvaný „28. režim“, jednotný podnikový rámec, který má umožnit společnostem bezproblémově působit ve všech 27 členských státech EU podle jednoho jednoduchého souboru pravidel. Vedoucí představitelé zdůraznili, že je důležité v letošním roce urychleně přistoupit k zavedení tohoto mechanismu, který je považován za klíčový pro posílení přeshraničních investic a podporu integrovanějšího podnikatelského prostředí.
Rovněž panovala široká shoda ohledně potřeby strategické konsolidace v některých odvětvích. V odvětvích, jako jsou telekomunikace, vedoucí představitelé signalizovali otevřenost vůči určité konsolidaci podniků, aby se dosáhlo rozsahu nezbytného pro investice a inovace. Očekává se, že probíhající revize pokynů EU pro fúze bude hrát klíčovou roli při umožnění vzniku skutečných evropských šampionů v klíčových strategických odvětvích.
Ceny energií a strategická autonomie
Vysoké ceny elektřiny jsou pro evropský průmysl i nadále naléhavým problémem. Vedoucí představitelé potvrdili, že přechod na novou energetiku je nejlepší dlouhodobou strategií Evropy pro dosažení strategické autonomie a snížení nákladů, zároveň však uznali, že je třeba nalézt okamžitá konkrétní řešení přizpůsobená specifickým problémům, kterým čelí jednotlivé členské státy a průmyslová odvětví.
V úzké spolupráci s Evropskou komisí posoudí vedoucí představitelé na březnovém zasedání Evropské rady praktická opatření. Zaměří se na překlenutí rozdílu mezi dlouhodobými cíli udržitelnosti a krátkodobými potřebami konkurenceschopnosti.
Ochrana strategických odvětví
Dalším ústředním tématem summitu byla ochrana a posílení strategických odvětví. Vedoucí představitelé vyzdvihli odvětví, jako jsou obrana, vesmír, čisté technologie, kvantové technologie, umělá inteligence a platební systémy, jako oblasti, v nichž musí Evropa snížit vnější závislost a posílit vnitřní schopnosti.
Proces mapování určí kritické závislosti a následně diverzifikační strategii pro zmírnění zranitelnosti. Ve vybraných odvětvích vyjádřili vedoucí představitelé širokou shodu na uplatňování cílené a přiměřené „evropské preference“, která zajistí, aby se v případě potřeby při zadávání veřejných zakázek a rozhodování o investicích vycházelo ze strategických hledisek.
EU zároveň potvrdila svou otevřenost globálnímu obchodu. Costa zdůraznil jednomyslnou podporu ambiciózní a pragmatické obchodní politiky zaměřené na diverzifikaci. Vedoucí představitelé zdůraznili, že je důležité pokračovat v úsilí Komise o rozšíření obchodních dohod a zároveň chránit evropské zájmy.
Mobilizace investic pro konkurenceschopnost
Během summitu se opakovaně objevovala otázka nedostatku investic v Evropě. „Bez větších investic nebude konkurenceschopnost,“ prohlásil Costa jasně. Diskuse se soustředila především na mobilizaci soukromého kapitálu, přičemž jednomyslně podpořila urychlení Unie úspor a investic.
Vedoucí představitelé se shodli, že Evropa potřebuje jednotný a účinný finanční systém, který by dokázal efektivněji směrovat evropské úspory do evropských investic. Rozhodující roli však budou hrát i veřejné investice. To předpokládá znovuotevření diskusí o funkci evropských finančních nástrojů v souvislosti s jednáním o příštím víceletém finančním rámci.
Konečné cíle, jak je shrnul Costa, jsou jasné: hospodářský růst, průmyslové inovace, kvalitní zaměstnanost a dostupnost pro občany.
Plán pro „jednu Evropu, jeden trh“
Rozhodující bude další krok. Na březnovém zasedání Evropské rady představí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podrobný plán, jehož cílem je vytvořit plně integrovaný jednotný trh do konce roku 2027.
Von der Leyenová popsala připravovaný dokument jako akční plán s přesným harmonogramem, cíli a jasnými termíny. Ambicí je nejen získat souhlas Komise, ale také formální schválení obou spoluzákonodárců: Evropské rady a Evropského parlamentu.
„Chceme jednu Evropu, jeden trh,“ prohlásila a zdůraznila, že konkurenceschopnost musí být podpořena strukturou a disciplínou.
Pokud se závazky přijaté v březnu v Alden-Biesenu promítnou do konkrétních opatření, může Evropská unie vstoupit do nové fáze hospodářské integrace. Vedoucí představitelé sázejí na to, že do roku 2026 se začnou dostavovat hmatatelné výsledky, stejně jako koordinovaný postup v oblasti obrany přinesl v loňském roce pokrok.
Poselství z belgických hradních zdí je jednoznačné: Evropa hodlá plnit své závazky.
Alessandro Fiorentino