Jak levice nic nedělá

„Proč nic nefunguje“. To je název velmi dobře přijaté knihy Marca J. Dunkelmana, která vyšla v březnu 2025 v nakladatelství Publishing Affairs. Podtitul zní „Kdo zabil pokrok – a jak ho vrátit zpět“.

Kniha je součástí sebekritického boje, který nyní probíhá v rámci americké levice.

Demokratická strana utrpěla v posledních prezidentských volbách ponižující porážku proti sebevědomému Donaldu Trumpovi. Demokraté nejprve kandidovali s dosavadním prezidentem Joem Bidenem. Když bylo bolestně zřejmé, že je na kandidaturu příliš starý, mohla ho nahradit jeho viceprezidentka Kamala Harrisová. Na rozdíl od Joea Bidena dokázala Kamala Harrisová souvisle mluvit, ale nikdo nerozuměl tomu, co říká a co chce s Amerikou udělat.

Co demokraté skutečně chtějí? A jak se strana postaví nové sebevědomé Trumpově pravici?

Zajímavé je, že se nyní začíná objevovat hlubší sebekritické zkoumání vlastních nedostatků. Takové sebekritiky jsme se u intelektuální a politické levice v Evropě skutečně nedočkali. To, že Američané mají v tomto ohledu náskok, může být dáno tím, že velká Demokratická strana je dnes rozdělena na dvě různé frakce.

Máme tradiční demokraty, kteří se drží základních amerických principů práva všech jednotlivců na realizaci amerického snu podle jejich vlastních schopností. Uznávají soukromé vlastnictví a nemají nic proti tomu, aby lidé bohatli. Máme však také novou, levicověji radikální frakci uvnitř demokratů, pro kterou se soukromé vlastnictví a soukromé bohatství staly problémem. Existuje také politická levice, která se velmi zajímá o životní prostředí a politiku identity. Možná můžeme říci, že frakce uvnitř demokratů, která stále věří v tradiční americké hodnoty, se nyní začíná bouřit proti té levicověji radikální.

Co tedy podle Marca J. Dunkelmana v USA nefunguje? Většina, pokud autorovi věříte.

V USA už prostě není možné dělat nic. Stavět bydlení a realizovat infrastrukturní projekty je drahé a obtížné. A podle Dunkelmana je základním problémem tendence levicově orientované společnosti chtít regulovat a vládnout chaoticky.

Protože radikální levice je ze své podstaty utopická, musí se království nebeské uskutečňovat každý den na zemi. Proto musí být vždy dodržovány všechny požadavky na ochranu životního prostředí. Měly by být najímány firmy, které zaměstnávají určitý podíl žen nebo příslušníků menšin. Každý by měl mít právo žalovat veřejný sektor, pokud má pocit, že s ním bylo špatně zacházeno. A pracovní postupy a politické ohledy na identitu mají přednost před realizací konkrétních výsledků.

Pravicový politik, jako je Donald Trump, se zároveň nesmírně soustředí na výsledky. Jedná často netradičně a možná porušuje pravidla a zvyklosti, ale věci dotahuje do konce. A ve státě ovládaném republikány, jako je Texas, je zřejmě snazší postavit domy i železnice než v progresivním státě, jako je Kalifornie.

Marc J. Dunkelman se označuje za demokrata a jeho kniha je určena Američanům, kteří chtějí vidět obnovenou Demokratickou stranu, která nejen mluví o rovnosti, rozmanitosti a rovnosti pohlaví, ale také nechává občany věřit, že je možné věci udělat. Pak se ale progresivisté musí vzdát části své horlivosti vládnout a regulovat. Musí se odvážit nechat firmy vydělávat na velkých infrastrukturních projektech. Musí zajistit, aby se věci realizovaly. Musí nechat politiky vykonávat moc.

Z ideologického hlediska je na Dunkelmanově knize zajímavý poznatek, že politická levice má tendenci vytvářet společnost, v níž není možné nic dělat.

V ideální levicové říši musí být vše regulováno, řízeno a napraveno. A pak už je nakonec nemožné jednat. A tak se politika a nakonec i občané stávají vůči systému bezmocnými. A proto občané nakonec volí politiky, kteří nejen chtějí jednat, ale kteří se také postarají o to, aby to mohli udělat.