Subscribe
Ve středu 13. března dosáhl Evropský parlament dohody o nových právních předpisech EU, které mají řešit emise ze silniční dopravy. Hlasování skončilo 297 hlasy pro, 190 proti a 37 se zdrželo hlasování. Evropský parlament tak schválil dohodu, která byla dříve uzavřena s Radou EU ohledně nařízení Euro 7, že vozidla budou muset splňovat nové požadavky po mnohem delší dobu, což zaručí, že zůstanou ekologická po celou dobu svého životního cyklu. Schválení těchto nových opatření se stalo mezi přispěvateli kontroverzním tématem, protože zúčastněné strany se stále rozcházejí v názoru, zda tyto nové právní předpisy jdou v boji proti emisím příliš daleko, nebo naopak málo daleko.
Text byl schválen po výrazných úpravách oproti původnímu návrhu, neboť zákonodárci uvedli, že zavedením přísnějších emisních norem pro vozidla by došlo ke zvýšení cen automobilů, což by je prodražilo pro spotřebitele a odradilo od investic, které jsou pro rozvoj elektromobilů klíčové. Hlavní body právních předpisů Euro 7 jsou následující. Především dodržuje zavedené normy Euro 6 pro osobní a dodávkové automobily. Pokud jde o autobusy a nákladní automobily, tato nová legislativa uplatňuje přísnější limity, a to jak v laboratořích, tak za skutečných jízdních podmínek. Zavede však také nová opatření, jako jsou limity emisí brzdných částic (PM10) pro osobní a dodávkové automobily, specifické minimální požadavky na výkonnost baterií pro dlouhou životnost baterií pro elektromobily i vozy HEV. A také ekologický pas vozidla, který obsahuje údaje o jejich ekologických záznamech v době registrace. Majitelé vozidel tak budou mít snadný přístup k aktuálním údajům o spotřebě paliva, stavu baterie, emisích a dalším důležitým údajům generovaným palubním zařízením a monitory.
Pokud jde o diskusi mezi poslanci Evropského parlamentu, Alexandr Vondra z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) před svým hlasováním uvedl následující: „Jako parlamentní zpravodaj jsem důrazně [opposed] původní návrh Komise,“ zejména s ohledem na potenciální dopad, který by toto nové nařízení mohlo mít na průmyslovou i spotřebitelskou úroveň. V této souvislosti je třeba připomenout, že automobilový průmysl a celý jeho hodnotový řetězec tvoří 8 % HDP EU a 6 % všech pracovních míst a zaměstnává 13 milionů lidí. Kromě průmyslu, jak upozorňuje Vondra, by dopady nadměrných omezení přímo ovlivnily spotřebitele, zejména ty s nižšími příjmy, kteří by byli vyloučeni z možnosti kupovat automobily se stále vyššími výrobními náklady v důsledku nových ekologických požadavků.
Ve svém prohlášení Vodnra rovněž dodal, že je nezbytné najít správnou rovnováhu mezi zájmy ekologických organizací, průmyslu a sociálními zájmy, a uvedl, že dohoda odráží rozumná opatření, neboť zachovává emisní limity pro osobní automobily na stejné úrovni, jaká je již stanovena v nařízení Euro 6, ale zavádí například přísnější limity pro emise autobusů v této revidované verzi Euro 7.
Anna Krajinská, ředitelka pro emise z vozidel a kvalitu ovzduší v organizaci Transport and Environment (T&E), která se zabývá ochranou životního prostředí, se však s evropským zpravodajským zdrojem Euroactiv podělila o svůj pohled na věc, který je přesně opačný než pohled Alexandra Vondry. Podle Krajinské bude přínos tohoto pravidla pro životní prostředí téměř nulový. Podle manažera této organizace nebude snížení ostatních emisí stačit na to, aby kompenzovalo „slabiny“ ostatních částí dohody.
Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) se k tomuto tématu podělilo o sdělení, v němž vyjádřilo svůj pohled na hlavní závěry nařízení Euro 7 a souhlasilo s členem parlamentní skupiny Evropských konzervativců a reformistů (ECR) Alexandrem Vondrou, že toto nové opatření je podstatně přísnější, pokud jde o normy emisí výfukových plynů pro autobusy a nákladní automobily.
Automobilový průmysl představuje jeden z pilířů evropského průmyslu a všechna rozhodnutí o změnách nebo opatřeních týkajících se tohoto odvětví musí být přijímána s ohledem na tuto skutečnost. Všichni aktéři se shodují, že je třeba směřovat k udržitelnější budoucnosti s nižším množstvím emisí, ale tyto pokroky směrem k udržitelnějšímu průmyslu musí být prováděny se zdravým rozumem a s pochopením časových lhůt, které jsou nutné k provedení změn v tak rozsáhlém odvětví.