Subscribe
Evropská komise potvrzuje, že navzdory klesajícímu zájmu o životní prostředí v některých členských státech se daří plnit cíle v oblasti klimatu do roku 2030. Ambicióznější cíl pro rok 2040 se očekává letos v létě – a už teď vyvolává kontroverze.
V době, kdy se zdá, že priority v oblasti životního prostředí v některých částech Evropské unie slábnou, přišla Evropská komise s opatrným optimismem: blok je společně na dobré cestě ke splnění svých cílů v oblasti snižování emisí do roku 2030. Toto oznámení přišlo ve středu 28. května, kdy se exekutiva EU připravuje na představení nového klimatického cíle pro rok 2040 později v létě.
Podle nejnovějšího hodnocení Komise je EU na dobré cestě snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů přibližně o 54 % ve srovnání s rokem 1990 – za předpokladu, že členské státy plně provedou stávající a plánovaná vnitrostátní a celounijní opatření v oblasti klimatu. Současný právně závazný cíl, stanovený právními předpisy, které vstoupily v platnost v roce 2021, je snížení emisí o 55 % do roku 2030, přičemž dlouhodobým cílem je dosažení klimatické neutrality do roku 2050. „Z hodnocení Evropské komise vyplývá, že Evropská unie je v současné době na správné cestě ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 přibližně o 54 % oproti úrovni z roku 1990,“ uvedla Komise. „Tento pokrok závisí na plném provádění stávajících i budoucích vnitrostátních politik a předpisů EU.“
V tiskové zprávě vydané v Bruselu Komise pochválila členské státy za jejich politické odhodlání řešit změnu klimatu. Dokument vyzdvihuje úsilí o snížení závislosti na dovozu fosilních paliv, zlepšení odolnosti a bezpečnosti energetické infrastruktury a urychlení integrace vnitřního trhu s energií. Zdůraznil také pokračující úsilí o podporu zranitelných komunit prostřednictvím investic a rozvoje dovedností. Komisař EU pro opatření v oblasti klimatu a zelený růst Wopke Hoekstra dnes ráno v projevu k novinářům zdůraznil dosavadní úspěchy: „Evropská unie již od roku 1990 snížila emise o 37 %, včetně 8% poklesu v samotném roce 2023. Jsme na dobré cestě pokračovat tímto směrem.“
Hoekstra rovněž upozornil na úlohu Sociálního klimatického fondu, který je určen na podporu domácností s nízkými příjmy a malých a středních podniků (MSP), zejména v odvětví stavebnictví a dopravy. „Tento fond bude nabízet cílenou pomoc, aby se zajistilo, že zelený přechod nenechá nikoho pozadu,“ dodal. Zatímco cíl pro rok 2030 se nyní zdá být dosažitelný, nejistota panuje kolem dalšího klimatického milníku EU: cíle pro rok 2040. Komise zatím zůstává ohledně podrobností skoupá na slovo, protože si uvědomuje citlivost této otázky. Mluvčí Komise Anna-Kaisa Itkonenová nedávno na dotaz ohledně časového harmonogramu potvrdila, že formální návrh bude předložen „do léta“.
Poznamenala také, že myšlenka snížení emisí o 90 % do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990 „je základem pro diskusi“. Probíhají rozhovory s vládami jednotlivých zemí a podniky, aby se určilo, co je z hlediska životního prostředí nezbytné a ekonomicky životaschopné. Perspektiva 90% snížení emisí již vyvolala intenzivní debatu. Ekologické skupiny jej považují za minimální přijatelnou ambici, aby zůstaly v mezích Pařížské dohody. Mnohé průmyslové skupiny však varují, že takto vysoký cíl by mohl ohrozit konkurenceschopnost, zejména v energeticky náročných odvětvích.
Dosažení 90% snížení by vyžadovalo dramatické urychlení dekarbonizačního úsilí v celé Evropě. Odborníci naznačují, že pouze kombinace agresivní elektrifikace, masového zavádění obnovitelných zdrojů energie, hlubokého zvýšení účinnosti a širokého zavedení technologií zachycování uhlíku by to mohla umožnit do 15 let. Situaci navíc dále komplikuje geopolitický kontext. Energetická krize vyvolaná ruskou invazí na Ukrajinu odhalila zranitelnost evropského dodavatelského řetězce a podnítila naléhavý posun směrem k energetické nezávislosti a diverzifikaci. Klimatický přechod se nyní netýká pouze emisí – jde o energetickou bezpečnost, hospodářskou stabilitu a strategickou autonomii.
Až Komise dokončí svůj návrh cíle pro rok 2040, bude rozhodující rovnováha mezi ambicemi a pragmatismem. Příliš radikální přístup hrozí, že si znepřátelí klíčové zúčastněné strany a podkope podporu širší Zelené dohody. Nedostatečné ambice by však mohly zpochybnit důvěryhodnost EU jako globálního lídra v oblasti klimatu. Je jasné, že nadcházející týdny budou klíčové. Vzhledem k tomu, že milník 2030 je téměř na dosah, pozornost se obrací k formování agendy po roce 2030, která bude transformační a inkluzivní. Bude se psát další kapitola evropské klimatické strategie – a svět ji bude sledovat.
Alessandro Fiorentino