Energetické souboje v EU: 25 členských států podporuje postupné ukončení dodávek ruského plynu, Maďarsko a Slovensko říkají ne.

Brusel připravuje právní plán na ukončení dovozu ruského plynu do roku 2027, ale vnitřní rozpory zdůrazňují obavy o suverenitu a energetickou závislost.

Brusel – Na rozhodujícím, avšak nejednotném zasedání ministrů energetiky EU v Lucemburku prohlásilo 25 z 27 členských států EU, že jsou připraveny ukončit závislost na ruském plynu, což představuje významný krok na cestě k dlouhodobým cílům Evropské komise v oblasti energetické nezávislosti. Maďarsko a Slovensko však zůstávají rozhodně proti, což odhaluje politické a ekonomické rozpory v jádru energetické transformace EU. Načasování je klíčové: zítra komisař EU pro energetiku Dan Jørgensen oficiálně představí legislativní návrh, jehož cílem je přerušit vazby na dodávky ruského plynu. Jde o součást širšího balíčku, jehož cílem je zbavit blok ruské energetiky jednou provždy – slib daný po ruské invazi na Ukrajinu, který však ještě zdaleka nebyl splněn.

Jednomyslnost v Lucembursku je obtížná

Cílem návrhu Polska, které v současné době vykonává rotující předsednictví Rady EU, bylo dosáhnout konsensu ohledně politického plánu na podporu postupného ukončení dovozu ruského plynu. Pokusy o dosažení jednomyslnosti však ztroskotaly na očekávaném vetu ze strany Budapešti a Bratislavy. „Tyto dvě delegace nebyly připraveny podpořit text, který byl velmi ambiciózní a jasně vymezoval časový plán pro posílení energetické bezpečnosti EU,“ uvedl náměstek polského ministra pro klima Krzysztof Bolesta. Odpor se rodil od 6. května, kdy Komise stanovila rok 2027 jako cílové datum pro ukončení dovozu ruského plynu.

Co je obsaženo v návrhu

Plán komisaře Jørgensena zahrnuje zákaz dovozu na základě všech nových a stávajících krátkodobých (spotových) smluv s ruskými dodavateli do konce roku 2025. Dlouhodobé smlouvy by byly ukončeny do roku 2027. To si fakticky vynutí okamžité ukončení zhruba třetiny současného dovozu ruského plynu jen v tomto roce. Návrh rovněž obsahuje kontroverzní ustanovení: žádné finanční kompenzace pro společnosti, na které bude mít zastavení dodávek ruského plynu dopad. Jørgensen trval na tom, že tato ukončení spadají pod „vyšší moc“, podobně jako právní rámec uplatňovaný během sankcí EU vůči Rusku. Ačkoli se plán bezprostředně zaměřuje na zemní plyn, naznačuje také budoucí omezení dovozu ruského uranu pro evropské jaderné reaktory – ačkoli tato část zůstává vzhledem k obavám o bezpečnost dodávek nejistá.

Suverenita vs. solidarita

Maďarsko a Slovensko tvrdí, že Brusel překračuje své pravomoci. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó tuto iniciativu odsoudil: „Energetická politika je v kompetenci jednotlivých států a tento plán ohrožuje naši suverenitu a energetickou bezpečnost.“ Dodal, že vzhledem ke geopolitickému napětí na Blízkém východě neměl být návrh vůbec předložen. Maďarské veto je v souladu s dlouhodobým odporem premiéra Viktora Orbána vůči sankcím EU vůči Rusku – krokům, které podle pravidel zahraniční politiky bloku vyžadují jednomyslný souhlas. Představitelé EU se však domnívají, že by mohli mít právní obchvat. S odvoláním na článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, který uděluje Bruselu výlučnou pravomoc v oblasti obchodní politiky, by Komise mohla potenciálně obejít jednomyslnost a místo toho si zajistit hlasování kvalifikovanou většinou. Energetická politika přesto zůstává ve sdílené pravomoci orgánů EU a členských států, což komplikuje právní a politický kalkul.

Cesta před námi: Dánsko přebírá vládu

Zatímco polské předsednictví končí 30. června, Dánsko převezme od 1. července vedení Rady EU a zdědí tento politicky citlivý spis. Dánský ministr energetiky Lars Aagaard přislíbil, že se bude legislativě věnovat přednostně, a označil ji za „nejen energetický balíček, ale balíček pro svobodu Evropy“. Aagaard připustil, že „některé členské státy mají oprávněné obavy ohledně dopadu tohoto balíčku“, ale potvrdil závazek Dánska dosáhnout politické dohody a zahájit jednání s Evropským parlamentem předtím, než spis předá příštímu předsednictví, které povede Kypr.

Politická hra s vysokými sázkami

Polské předsednictví zdůraznilo, že podpora návrhu ze strany 25 členských států je „jasným znamením převažujícího konsensu“, ale právo a politika EU často závisí na jednomyslnosti nebo na pečlivě vyjednaných kompromisech. Vzhledem k tomu, že jsou před námi zimní měsíce a ceny energií jsou stále nestabilní, Brusel závodí s časem, aby dokončil odklon od energetického sevření Moskvy. Pokud by se to podařilo, vyslala by EU silný geopolitický signál: evropské energetické bezpečnosti – a tím i zahraničněpolitické nezávislosti – lze dosáhnout prostřednictvím jednoty a odolnosti. Pokud však jednání selžou, hrozí, že se blok opět stane rukojmím vnitřních rozporů a vnějších závislostí.

Alessandro Fiorentino