fbpx

EU chce ukončit závislost na fosilních palivech

Obchod a ekonomika - 24 února, 2024

Do konce 28. konference smluvních stran (COP28) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Dubaji zbývají už jen dny, ale nejméně tři otázky zůstávají nezodpovězeny a je nepravděpodobné, že by se do konce jednání něco změnilo.

Nejdříve se jednalo o postupném vyřazování fosilních paliv, o kterém se hovořilo v Dubaji i jinde.

„Ukažte mi plán, jak se postupně zbavit fosilních paliv v zájmu udržitelného socioekonomického rozvoje,“ požádal před konferencí hostitel summitu Sultan Al Jaber.

Ohromil svět svým prohlášením, že „neexistují žádné vědecké důkazy“ o tom, že k omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia by bylo nutné postupně přestat používat fosilní paliva. Neboli, na COP28 nebylo rozhodnuto o žádném „plánu“.

Druhým tématem, o němž nepadlo ani slovo, bylo nesplnění klimatických cílů před rokem 2020 a po něm. V neposlední řadě je třetí otázkou, která za zavřenými dveřmi vyvolává ostré spory, kdo bude spravovat Fond pro krytí ztrát a škod, který byl právě velkoryse doplněn.

Přinejmenším na deklaratorní úrovni se totiž objevily štědré dary – od částek do různých fondů, které mají podporovat projekty v oblasti životního prostředí, až po některé na boj se zanedbávanými tropickými nemocemi, které se mají se změnou klimatu šířit. Podle velvyslanectví SAE v Bukurešti, které citovala agentura Agerpres, by to bylo více než 83 miliard dolarů, které předsednictví COP28 zmobilizovalo během prvních pěti dnů a „udává tak tempo nové éře opatření v oblasti klimatu„.

EU prosazuje celosvětové ukončení používání fosilních paliv

Evropská unie prosazuje celosvětový závazek postupně se vzdát fosilních paliv „mnohem dříve než v roce 2050“. Předseda Charles Michel však ve svém projevu na plenárním zasedání COP28 vyzval k intenzivnějším a naléhavějším celosvětovým opatřením, aby se růst globální teploty udržel v mezích 1,5 stupně. Zopakoval, že EU je „plně odhodlána “ bojovat za klimatickou neutralitu, které by mělo být dosaženo do roku 2050, a zdůraznil, že blok chce ztrojnásobit množství obnovitelné energie a zdvojnásobit energetickou účinnost. Pokud jde o fosilní paliva, úřadující předseda Evropské rady uvedl, že EU chce ukončit svou závislost na nich co nejdříve“.

Charles Michel zdůraznil, že EU již snížila emise skleníkových plynů o 30 % oproti úrovni z roku 1990, což znamená, že překročila svůj cíl snížit emise o 20 %, který si stanovila před rokem 2020.

USA zase vyzývají rozvinuté země, aby dosáhly klimatické neutrality mnohem dříve než v roce 2050, ale jejich cílem je dekarbonizovat energetický systém „zcela nebo převážně “ do tohoto data. USA se rovněž nezavazují k časovému plánu pro postupné ukončení využívání fosilních paliv, ale požadují jasnou trajektorii směrem k 1,5 °C. Chtějí snížit celosvětové odlesňování na nulovou úroveň do roku 2030 a množství metanu alespoň o 30 % do roku 2030.

Všechny tyto úspěchy a ambiciózní cíle dvou hlavních světových hráčů – hlavních přispěvatelů do fondů na ochranu životního prostředí -, kteří se ujali vedení v boji proti dopadům změny klimatu, vyvolávají otázky, když podle zpráv OSN dosáhne koncentrace skleníkových plynů způsobujících změnu klimatu v roce 2022 rekordních hodnot. Průměrná globální koncentrace oxidu uhličitého (CO2), nejdůležitějšího skleníkového plynu, poprvé překročila předindustriální úroveň o 50 %. Koncentrace metanu mají rovněž vzestupnou tendenci. Podle dřívější zprávy OSN byla v roce 2022 průměrná globální teplota o 1,15 °C vyšší než v předindustriální době.

Téměř všeobecně se uznává, že klimatické změny jsou způsobeny spalováním uhlí, ropy a zemního plynu, ale mnoho zemí se fosilních paliv nechce vzdát. Podle loňské zprávy OSN, z níž cituje DW, ropné státy dokonce plánují obrovskou expanzi, která by „rozmetala globální uhlíkový rozpočet a ohrozila budoucnost lidstva“. Oficiálně podporuje postupné vyřazování fosilních paliv více než 100 zemí.

Předseda dubajského summitu, sultán Spojených arabských emirátů, obviňovaný z toho, že schůzku využívá pro nové ropné dohody, dal svůj postoj jasně najevo ještě před COP28: postupné vyřazování fosilních paliv neumožní udržitelný rozvoj, „pokud nechcete svět zahnat zpět do jeskyní“.

COP28 však zaznamenala nárůst příspěvků do klimatických fondů. To platí i pro Fond pro řešení ztrát a škod, který byl vytvořen na základě dohody COP27 v Šarm aš-Šajchu. Podle prohlášení, které agentura Agerpres převzala z velvyslanectví SAE v Bukurešti, byl letos v Dubaji úspěšně zprovozněn Fond pro krytí ztrát a škod, který byl kapitalizován částkou 726 milionů dolarů, jak oznámilo předsednictví COP28.

Čína se snaží vyhnout platbě do Fondu pro řešení ztrát a škod

Zřízení takového fondu – na podporu rozvojových zemí, které nemají prostředky na boj proti změně klimatu – silně průmyslové země dlouho odmítaly. Jsou zodpovědné za 80 % skleníkových plynů, které se dostávají do atmosféry. Většina z nich své postoje zlepšila, ale někteří velcí znečišťovatelé jsou stále vehementně proti. EU v letošním roce prosazuje zvýšení příspěvků a počtu přispěvatelů do Fondu pro likvidaci ztrát a škod a USA s tím v zásadě souhlasí, ale chtějí, aby příjemci podpory byly „vysoce zranitelné “ země.

Silným hlasem proti je Čína, významná hospodářská velmoc a velký znečišťovatel, která se pod záminkou, že je rozvojovou zemí, snaží placení vyhnout. Čína se však domnívá, že do fondu by měly přispívat pouze rozvinuté země. Chce také – a není jediným významným znečišťovatelem, který si to přeje – vyhnout se jednostranným opatřením v podobě sankcí za neplnění klimatických závazků. Kromě toho vyzývá k uznání neúspěchů cílů rozvinutých zemí v oblasti klimatu před rokem 2020 a po něm. Ohledně tohoto fondu však panují spíše rozpory, neboť neexistuje dohoda o tom, které země by měly mít do fondu přístup a kdo a kolik by měl platit. Nebylo možné rozhodnout ani o tom, kdo bude fond spravovat. Výbor složený ze zástupců rozvojových a průmyslových zemí vypracoval před jednáním několik doporučení, ale předběžné dohody nebylo dosaženo.

Výbor, v němž mají své slovo i USA, navrhl, aby fond hostila Světová banka, ale řada zemí je proti. Zapojení velkých finančních institucí do financování klimatických projektů – zejména těch, které jsou zaměřeny na postupné vyřazení fosilních paliv – bylo tématem, kterému se věnovala konference COP28. Jedná se o citlivé téma, protože Evropská investiční banka je jedinou bankou, která podepsala „Glasgowskou deklaraci“ a zavázala se, že přestane poskytovat úvěry na projekty spojené s fosilními palivy. Skupina deseti bank z Dubaje vydala prohlášení, že se „hodlá dohodnout na společném přístupu“ ke sledování a vykazování dopadů na klima a že bude více využívat analýzy, které mají zemím pomoci určit investiční priority a příležitosti.

V prohlášení je rovněž oznámen nový společný program dlouhodobých strategií, který má zemím a subjektům na nižší než národní úrovni pomoci vypracovat plány týkající se například dekarbonizace a odolnosti vůči změně klimatu. Program bude hostit Světová banka. Pokud jde o finanční závazky, Dubaj získala celkem: 3,5 miliardy dolarů na doplnění Zeleného klimatického fondu (GCF), 133,6 milionu dolarů pro Adaptační fond a 129,3 milionu dolarů pro Fond pro nejméně rozvinuté země (LDC), 31 milionů dolarů pro Zvláštní fond pro změnu klimatu (SCCF).

Spojené arabské emiráty (SAE) rovněž spustily katalytický fond ALTERRA ve výši 30 miliard dolarů na podporu pozitivních opatření v oblasti klimatu, jehož cílem je mobilizovat dalších 250 miliard dolarů na celém světě. Spojené arabské emiráty vyčlenily 200 milionů dolarů na pomoc zranitelným zemím prostřednictvím zvláštních práv čerpání (SDR) a 150 milionů dolarů na financování řešení zabezpečení dodávek vody. Světová banka oznámila, že na roky 2024 a 2025 navýší částku na financování projektů souvisejících s klimatem o 9 miliard dolarů ročně. Mnohostranné rozvojové banky (MDB) rovněž oznámily kumulativní navýšení prostředků na opatření v oblasti klimatu o více než 22,6 miliardy dolarů. Celková částka však zatím nedosáhla 100 miliard dolarů, což je závazek signatářů Pařížské úmluvy.