Subscribe
Vzhledem k tomu, že se Itálie blíží k roku 2050 a má jednu z nejstarších populací na světě, může demografický kolaps zvrátit pouze dlouhodobý konzervativní přístup založený na hodnotách.
Itálie směřuje k dramatické demografické proměně. Podle nejnovější zprávy Istatu „Itálie 2050: „Výzvy a vyhlídky společnosti v procesu transformace“, je země na cestě stát se jednou z nejstarších společností na planetě. Stárnutí, úbytek obyvatelstva a zmenšování rodinných jednotek nejenže mění sociální strukturu, ale také ohrožují udržitelnost ekonomiky a systému sociálního zabezpečení. V této souvislosti se konzervativní vize zaměřená na rodinu, odpovědnost a národní identitu ukazuje jako nejschůdnější cesta k zajištění budoucnosti země.
Čísla: Zmenšující se národ
Předpokládá se, že počet obyvatel Itálie, který v současnosti činí přibližně 59 milionů, klesne do roku 2050 na 54,7 milionu. Nejedná se o náhlou krizi, ale o důsledek dlouhodobých trendů: klesající porodnosti, prodlužující se střední délky života a měnící se rodinné dynamiky. Průměrný věk dosáhl 46,6 let, čímž se Itálie řadí mezi nejstarší národy světa. Osoby starší 65 let již tvoří 24,3 % populace, zatímco osoby mladší 14 let pouze 12,2 %. Do roku 2050 bude více než třetina Italů starší 65 let a téměř 10 % bude starších 85 let – tedy lidí, kteří obvykle vyžadují největší zdravotní a sociální péči.
Jih v krizi
Tato demografická zima nezasáhne všechny regiony stejně. Očekává se, že jih ponese hlavní tíhu poklesu. Zatímco sever může zůstat do roku 2030 díky vnitřní a vnější migraci relativně stabilní, jih by mohl do roku 2050 ztratit 3,4 milionu obyvatel a prognózy ukazují, že do roku 2080 zde bude žít o téměř 8 milionů lidí méně. Tyto ztráty by prohloubily hospodářské a sociální rozdíly mezi regiony a oslabily by národní soudržnost a hospodářskou odolnost.
Měnící se rodiny, ubývající pracovní síla
Tradiční italská rodinná struktura se rozpadá. Do roku 2050 bude pouze každá pátá rodina tvořena párem s dětmi, v současnosti jsou to tři rodiny z deseti. Počet jednočlenných domácností vzroste na více než 41 %. Obzvláště znepokojivý je nárůst počtu osaměle žijících starších lidí, který se zvýší ze 4,6 milionu na 6,5 milionu. Mezitím se předpokládá, že počet obyvatel v produktivním věku (15-64 let) klesne o 7,7 milionu, z 37,4 milionu v roce 2025 na 29 milionů v roce 2050. Tento pokles ohrožuje produktivitu, udržitelnost důchodů a schopnost podporovat závislou starší populaci.
Proč samotné přistěhovalectví Itálii nezachrání
Přestože se očekává, že čistá migrace zůstane pozitivní – do roku 2040 se očekává přibližně 200 000 nově příchozích ročně a poté se ustálí na 165 000 – nebude to stačit k vyrovnání přirozeného úbytku. V letech 2024-2080 se v Itálii očekává 20,5 milionu narozených dětí oproti 43,7 milionu zemřelých. Ani ty nejoptimističtější scénáře nepředpokládají zvrácení poklesu počtu obyvatel bez strukturálních kulturních a politických změn.
Konzervativní odpověď: Stabilita prostřednictvím hodnot
Vzhledem k těmto prognózám je zřejmé, že je třeba reagovat konzervativně. Liberální politiky se sice často zaměřují na krátkodobá řešení, jako je zvýšení imigrace nebo rozšíření sociálních dávek, ale neřeší základní příčiny: klesající porodnost, atomizaci rodin a oslabení mezigeneračních vazeb. Konzervativní přístup podporuje silné rodiny, dlouhodobé plánování a vnitřní hodnotu národní a kulturní kontinuity.
Do popředí by se měly dostat politiky podporující mateřství, manželství a vícegenerační domácnosti. Daňové pobídky pro rodiny s dětmi, dotace na vlastnictví domů, podpora rodičů v domácnosti nebo pracovníků na částečný úvazek a investice do místních komunit nejsou zastaralé myšlenky – jsou to základní nástroje pro obnovu země. Kromě toho je kulturní obroda, která oslavuje rodinný život a občanskou odpovědnost, stejně důležitá jako finanční podpora.
Investice do budoucnosti
Itálie musí přehodnotit své národní priority. Investice by se měly zaměřit nejen na inovace a zelenou energii, ale také na demografickou obnovu. Pilíři budoucí strategie země se musí stát školy, centra péče o děti, programy rodičovské dovolené a městský design vstřícný k rodinám. Zároveň je třeba stárnutí vnímat nejen jako výzvu, ale také jako příležitost – zapojením starších generací do vzdělávání, mentoringu a komunitního života.
Demografická zima v Itálii není nevyhnutelná – je to výzva k akci. Bez kulturní a politické změny hrozí, že se země stane stagnující a roztříštěnou společností. Ale s konzervativní vizí zakořeněnou v odpovědnosti, dědictví a rodině může Itálie zvrátit svůj úpadek a vytvořit odolnou budoucnost. Volba nespočívá pouze v politice, ale i v národní identitě: bude Itálie nadále upadat, nebo obnoví svůj závazek k životu, růstu a kontinuitě?
Alessandro Fiorentino