EU stojí pevně za Íránem, který stupňuje diplomatickou konfrontaci

Brusel hájí své bezpečnostní zásady a závazky v oblasti lidských práv v souvislosti s odvetnými kroky Teheránu

Poté, co Írán oficiálně označil letecké a námořní síly EU za teroristické organizace, čelí Evropská unie nové a významné diplomatické eskalaci. Tento krok, který Teherán oznámil v reakci na nedávné rozhodnutí Evropské rady zařadit íránské revoluční gardy na seznam teroristických subjektů, znamená prudké zhoršení již tak napjatých vztahů. Pro Brusel však tato epizoda zdůrazňuje význam soudržnosti, jednoty a dodržování mezinárodního práva.

Íránské ministerstvo zahraničí označilo označení Revolučních gard ze strany EU za „nezákonné a neoprávněné“ a uvedlo, že porušuje základní zásady Charty OSN. Teherán se odvolal na íránský zákon z roku 2019, který stanoví reciproční opatření vůči zemím, které podporují podobná rozhodnutí USA. Již dříve tento měsíc íránský parlament označil „evropské armády“ za teroristické organizace, což signalizuje koordinovanou politickou reakci.

Pro EU však rozhodnutí zařadit Islámské revoluční gardy na černou listinu nebylo symbolickou odvetou, ale pečlivě zvažovaným opatřením, které vycházelo z bezpečnostních obav a právního posouzení. Zařazení na seznam následovalo po jednání v Radě pro zahraniční věci a odráží rostoucí znepokojení Evropy nad regionálními destabilizačními aktivitami Íránu, vojenskou podporou ozbrojených skupin a vnitřními represemi.

Postoj Bruselu je v souladu s jeho širší bezpečnostní doktrínou: pokud se subjekty napojené na stát podílejí na činnostech, které jsou považovány za ohrožující mezinárodní stabilitu nebo evropské zájmy, má Unie pravomoc i odpovědnost reagovat. Označení je v souladu s protiteroristickým rámcem EU a odráží podobná rozhodnutí mezinárodních partnerů.

EU se zároveň nadále zavazuje k diplomatické angažovanosti. I když napětí roste, kanály pro dialog jsou otevřené. Nedávný telefonický rozhovor mezi generálním ředitelem Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaelem Grosim a íránským ministrem zahraničí Abbásem Aragčím zdůraznil význam konstruktivní interakce v probíhajících diskusích kolem jaderného programu Teheránu a širšího regionálního vývoje. EU nadále podporuje ověřovací mandát MAAE a trvá na tom, že jedinou schůdnou cestou k dlouhodobé stabilitě zůstává jaderná diplomacie.

K eskalaci dochází uprostřed obnovených domácích nepokojů v Íránu. Již druhý den po sobě pořádají studenti univerzit v Teheránu a dalších městech, včetně Mašhadu, protesty a stávky proti vládě. Demonstranti si připomněli 40. den od násilných lednových událostí, při nichž údajně přišly o život tisíce lidí včetně studentů. Videa kolující na sociálních sítích a svědectví aktivistů tvrdí, že příslušníci milicí Basídž – pomocných sil napojených na Revoluční gardy – vnikli do areálů škol, zavřeli brány a násilím rozehnali protestující. Desítky studentů byly údajně zatčeny.

Skandování „Pryč s Chameneím“ a odsuzování Revolučních gard a Basídž s extremistickými organizacemi odráží hlubokou frustraci části íránské mládeže. Protestující rovněž požadují propuštění zadržených osob a zrušení rozsudků smrti vynesených po lednových nepokojích.

Z evropského pohledu tento vnitřní vývoj posiluje obavy o lidská práva a právní stát v Íránu. EU opakovaně zdůraznila, že pokojný protest a akademická svoboda jsou základními právy podle mezinárodního práva. Bruselský přístup k zahraniční politice zahrnuje jak bezpečnostní hlediska, tak obranu lidských práv, a situaci na íránských univerzitách považuje za součást širšího vzorce, který vyžaduje mezinárodní pozornost.

Teherán zase obviňuje západní vlády, zejména Spojené státy, z podpory izraelského „expanzionismu“. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaeil Baghaei odsoudil výroky amerického velvyslance Mikea Huckabeeho, který naznačil biblické nároky na území na Blízkém východě, a označil je za důkaz americké spoluúčasti na regionálním konfliktu. Ačkoli jsou tato prohlášení namířena především proti Washingtonu, dále komplikují geopolitické prostředí, v němž musí EU působit.

Výzvou pro Evropu je najít rovnováhu mezi pevností a zdrženlivostí. Unie nevyhledává konfrontaci, ani jí neprospívá rétorická eskalace. Nemůže však ignorovat akce, které podkopávají regionální stabilitu nebo ohrožují evropský personál a majetek. Označení sil EU za teroristické subjekty má symbolickou váhu, ale nemění právní ani operační postavení evropských misí, které fungují na základě mezinárodních mandátů a ujednání o kolektivní bezpečnosti.

Zásadní je, že reakce EU se řídí multilateralismem. Rozhodnutí, jako je označení Revolučních gard za teroristické, jsou začleněna do právního rámce, na němž se členské státy dohodly a který je v souladu s mezinárodními závazky. To je v kontrastu s jednostrannými opatřeními, která často charakterizují globální mocenské soupeření.

Jednota 27 členských států je i nadále klíčová. Ve chvílích vnějšího tlaku posiluje soudržnost důvěryhodnost EU. Tím, že evropské vlády vystupují společně, dávají najevo, že pokusy o zastrašování nebo rozdělování nebudou úspěšné.

Tato epizoda nakonec ukazuje širší pravdu o globální roli EU. Evropa jako politická a hospodářská unie spojuje normativní závazky se strategickými zájmy. Usiluje o dialog, ale trvá na odpovědnosti; podporuje diplomacii, ale v případě potřeby připravuje obranné nástroje.

Rozhodnutí Íránu může vyostřit rétoriku, ale také vyjasnit pozice. Poselství EU je odměřené, ale rozhodné: bezpečnostní obavy budou řešeny prostřednictvím zákonných mechanismů, porušování lidských práv nebude přehlíženo a diplomacie zůstává otevřená – nikoli však na úkor zásad.

„…Tale retorica ideologica estremista non farà che incoraggiare ulteriormente il regime occupante a perseverare nei suoi crimini atroci e nelle misure illegali contro i palestinesi, nonché nella sua continua aggressione contro le nazioni della regione“, ha aggiunto.

Repubblicano Graham: „Persone vicine a Trump gli dicono di non attaccare l’Iran

Diverse persone vicine“ a Donald Trump „gli stanno consigliando di non bombardare l’Iran“: è quanto riferito in conversazione con Axios dal senatore repubblicano Lindsey Graham, considerato un alleato del presidente Usa. Axios aggiunge che Graham ha invitato Trump „a ignorare“ tali consigli. „Capisco le preoccupazioni riguardo a grandi operazioni militari in Medio Oriente, dati i precedenti“, ha osservato il senatore nelle dichiarazioni al media digitale. „Tuttavia, le voci che consigliano di non farsi coinvolgere direttamente sembrano ignorare le conseguenze di lasciare che il male agisca senza controllo“, ha aggiunto. Questa settimana, Graham ha visitato il Medio Oriente, discutendo del dossier iraniano con i leader di Israele, Emirati Arabi Uniti e Arabia Saudita.

Alessandro Fiorentino