Subscribe
Francie, Německo a Spojené království spouštějí mechanismus OSN „snapback“ a Evropa vyvažuje tlak na Teherán diplomatickými riziky.
Evropa vstoupila do kritické fáze řešení íránské jaderné otázky, neboť Francie, Německo a Spojené království (E3) oficiálně oznámily Radě bezpečnosti OSN svůj záměr spustit mechanismus „snapback“ sankcí proti Teheránu. Tento krok učiněný na základě rezoluce 2231 by mohl znamenat návrat trestních opatření pozastavených od společného komplexního akčního plánu (JCPOA) z roku 2015. Rada má 30 dní na to, aby rozhodla, zda sankce znovu aktivuje.
Zatímco Evropská unie toto rozhodnutí označuje za nezbytný krok k řešení pokračujících íránských jaderných aktivit, Brusel je vystaven zvýšenému geopolitickému tlaku, neboť Rusko a Čína jsou rozhodně proti a Írán slibuje odvetu. Příští měsíc je proto považován za rozhodující období, v němž může diplomacie buď zabránit eskalaci, nebo ustoupit obnovené konfrontaci.
Rusko a Čína se brání
Evropské rozhodnutí vyvolalo ostrou kritiku Moskvy a Pekingu, které tvrdí, že nové sankce by byly destabilizující. Rusko varovalo E3, aby si to rozmyslela, a upozornilo, že trestní opatření „by mohla vést k další tragédii“. Čína zase zdůraznila, že aktivace mechanismu „by nebyla konstruktivní“ a mohla by zmařit probíhající úsilí o dialog.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Guo Jiakun zdůraznil, že Peking „bude i nadále zastávat objektivní a spravedlivý postoj, aktivně podporovat mír a podporovat dialog“. Obě mocnosti jsou i nadále odhodlány chránit Teherán před tlakem Západu, což podtrhuje hluboké rozpory mezi stálými členy Rady bezpečnosti OSN.
Evropa je na tenkém laně
Pro EU je tento krok důkazem odhodlání i zranitelnosti. Na jedné straně E3 signalizuje, že íránské jaderné aktivity již nemohou zůstat bez odezvy, zejména vzhledem k tomu, že Teherán pokročil v obohacování uranu nad rámec limitů JCPOA. Na druhé straně musí Brusel zvládnout riziko, že si znepřátelí partnery, jako je Rusko a Čína, jejichž spolupráce je pro jakékoli trvalé diplomatické řešení nezbytná.
Vysoká představitelka pro zahraniční politiku EU Kaja Kallasová se vyjádřila opatrně a příštích 30 dní označila spíše za příležitost než za ultimátum. „Vstupujeme do nové fáze,“ řekla v Kodani. „Těchto 30 dní nám dává šanci skutečně najít diplomatické cesty k řešení.“ Její slova zdůrazňují dvojí strategii EU: vyvíjet tlak prostřednictvím možnosti sankcí a zároveň ponechat otevřené dveře pro obnovení jednání.
Íránský vzdor
Není překvapením, že Teherán evropskou demarši odmítl. Íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí odsoudil tento krok jako „nezákonný a neoprávněný“ a varoval, že Islámská republika bude reagovat „odpovídajícím způsobem, aby ochránila své národní zájmy“. Íránské ministerstvo zahraničí šlo ještě dále a odsoudilo oznámení E3 jako porušení mechanismu řešení sporů JCPOA a jako nelegitimní pokus o obnovení zrušených rezolucí OSN. Postoj Teheránu je jasný: jakýkoli návrat k sankcím se setká s protiopatřeními, což zvyšuje vyhlídky na další eskalaci.
Bezpečnostní obavy pro Evropu
Napětí není jen teoretické. Německé ministerstvo zahraničí v Berlíně vyzvalo své občany, aby okamžitě opustili Írán s odkazem na riziko odvetných opatření. Úředníci varovali, že v případě opětovného uvalení sankcí by německé zájmy a občané mohli čelit odvetným opatřením. Velvyslanectví v Teheránu v současné době funguje s omezenou konzulární kapacitou, což podtrhuje zvýšený pocit zranitelnosti. Toto doporučení ilustruje, jak se rozhodnutí Evropy o Íránu přímo odrážejí na jejích vlastních občanech a bezpečnosti. Pro EU je to výzva nejen geopolitická, ale také domácí: zajistit, aby politická rozhodnutí v zahraničí neohrozila životy Evropanů.
Širší strategický kalkul Evropy
Krok E3 odráží také širší evropské obavy o bezpečnostní architekturu a důvěryhodnost. Od odstoupení USA od JCPOA v roce 2018 se Evropa snaží udržet dohodu při životě prostřednictvím dialogu a částečné ekonomické angažovanosti s Teheránem. Avšak pokračující porušování dohody ze strany Íránu a měnící se globální rovnováha – zhoršená válkou na Ukrajině a napjatými vztahy mezi EU a Ruskem – ztěžují udržení trpělivosti. Tím, že se skupina E3 rozhodla pro mechanismus „snapback“, se snaží znovu posílit evropskou agenturu v bezpečnostních otázkách. Blok se však musí pohybovat v nebezpečném prostředí: bez opětovného zapojení USA do diplomatického rámce a s Ruskem a Čínou, které se staví proti novým sankcím, hrozí, že Evropa bude izolována při prosazování opatření, která považuje za nezbytná.
Výhled: Třicet dní nejistoty
Rozhodující bude příští měsíc. Pokud Rada bezpečnosti OSN povolí obnovení sankcí, je pravděpodobné, že Írán bude eskalovat a evropští občané v regionu mohou čelit většímu riziku. Pokud diplomacie získá na síle, může si EU připsat zásluhy za to, že krizi nasměrovala zpět k jednání.
Pro Evropu je to akutní výzva: musí prokázat rozhodnost v boji proti šíření jaderných zbraní a zároveň si zachovat roli důvěryhodného zprostředkovatele. Tento hazard E3 ilustruje jak odhodlání, tak limity evropské moci v roztříštěném mezinárodním systému. Ať už nadcházející týdny přinesou obnovení dialogu, nebo prohloubení konfrontace, jedno je jasné: to, jak se Evropa postaví k íránské jaderné otázce, ovlivní nejen její vztahy s Teheránem, ale také její postavení jako globálního diplomatického aktéra.
Alessandro Fiorentino