fbpx

Evropská komise brzdí ekologický přechod

Energie - 21 prosince, 2025

Evropská unie je na pokraji zásadní změny strategie týkající se budoucího přechodu na elektromobily. Po letech diskusí a jednání, kdy byl zákaz spalovacích motorů od roku 2035 prezentován jako pevný cíl, úředníci v Bruselu v současné době analyzují několik možností, které by mohly tento harmonogram výrazně změnit. Poměrně pomalé tempo zavádění elektromobilů, ekonomické potíže a tlak evropského automobilového průmyslu přiměly Evropskou komisi zvážit úpravu dříve dohodnutých pravidel.

Zdroje blízké diskusím na evropské úrovni uvádějí, že se pracuje na souboru opatření, která by umožnila prodloužit prodej benzinových a naftových automobilů až o pět let po uplynutí původní lhůty. Zároveň by byly zavedeny významné pobídky pro výrobu malých elektromobilů v EU ve snaze podpořit konkurenceschopnost evropského průmyslu v boji s Čínou. Tato změna nastavení politik EU přichází v mimořádně citlivém okamžiku pro evropský automobilový průmysl, který se současně potýká s klesající poptávkou, vysokými náklady na technologické přizpůsobení a stále agresivnější konkurencí ze strany asijských výrobců. Pro mnoho výrobců by uvolnění pravidel mohlo představovat nejen závan čerstvého vzduchu, ale také nezbytnou podmínku pro zachování činnosti v Evropě.

Evropský automobilový průmysl mezi přežitím a ztrátou globálního významu. Elektromobilita, od nadšení k rekalibraci

Informace, které nedávno zveřejnil a analyzoval mezinárodní tisk, ukazují, že Brusel neuvažuje pouze o prostém odložení termínů, ale o širším přehodnocení regulačního rámce. Mezi možnostmi, které mají rozhodovací orgány na stole, je výrazné snížení administrativních a technických požadavků pro některé kategorie vozidel, zejména kompaktní elektrické modely vyráběné v Evropě. Mezi projednávané návrhy patří dočasné výjimky z některých bezpečnostních a ekologických norem na dobu až deseti let, poskytování přímých či nepřímých finančních pobídek a zavedení městských výhod, jako jsou vyhrazená parkovací místa. Zároveň je cílem omezit riziko, že velcí výrobci budou pokutováni miliardami eur za neplnění emisních cílů. Pro průmyslové skupiny, jako jsou Stellantis, Mercedes-Benz a Volkswagen, by tyto úpravy mohly znamenat rozdíl mezi zachováním výroby v Evropě a přesunem investic do jiných regionů světa, kde by byly výrobní a mzdové náklady mnohem nižší. V globálním kontextu, kterému dominuje konkurence s Čínou a Spojenými státy, je tlak na evropský průmysl větší než kdy jindy.

Na politické úrovni stále více evropských představitelů upozorňuje na rizika nucené transformace, která nezohledňuje ekonomickou realitu. Mezi těmi, kdo na tuto sociálně-ekonomickou otázku upozornili, je i německý kancléř Friedrich Merz. Ten nedávno zdůraznil, že ambiciózních cílů Evropské unie v oblasti klimatu nelze dosáhnout bez silného průmyslového sektoru. Podle kancléře Friedricha Merze musí jít ochrana životního prostředí ruku v ruce se zachováním hospodářské konkurenceschopnosti, jinak by se sociální a průmyslové náklady mohly stát pro EU neúnosnými. Na druhé straně se ozývají hlasy varující, že přílišné uvolnění pravidel by mohlo mít opačný účinek. Jos Delbeke, profesor Evropského univerzitního institutu, se domnívá, že flexibilita musí být časově přísně omezena. Podle názoru profesora Josse Delbekeho hrozí při jakémkoli náznaku opuštění stanovených cílů zpomalení inovací a zaostávání Evropy za jejími hlavními technologickými konkurenty.

Zdá se, že celosvětový trend urychlené elektrifikace pozemní dopravy vstupuje do fáze přehodnocování. Například Spojené státy začaly snižovat některé daňové pobídky, zatímco některé evropské země upravují své dotační programy a velcí výrobci oznamují uzavření továren nebo jejich restrukturalizaci. V této souvislosti se přechod na vozidla s nulovými emisemi již nepovažuje za lineární a rychlý proces, ale za proces, který vyžaduje přizpůsobení současným ekonomickým a sociálním podmínkám. Podle analytiků prudký nárůst nabídky elektromobilů v Číně spolu s klesající domácí poptávkou v Evropě vytváří obrovský tlak na výrobce automobilů v Evropské unii. Pro Evropskou unii je v sázce mnoho: jak udržet rovnováhu mezi ambicemi v oblasti klimatu a ochranou odvětví, které je jedním z pilířů ekonomiky starého kontinentu?

Možné důsledky pro Rumunsko: strategické odvětví pod tlakem. Německo, epicentrum průmyslového tlaku

Jakékoli rozhodnutí o zrušení nebo odložení zákazu konvenčních motorů by mělo významný dopad na Rumunsko, kde automobilový průmysl hraje klíčovou roli v ekonomice země. Toto odvětví, které se podílí na hrubém domácím produktu více než 13 % a poskytuje desítky tisíc pracovních míst, je silně závislé na rozhodnutích přijatých na evropské úrovni a na dotacích poskytovaných rumunským státem. Odbornice na energetickou politiku Corina Murafa, která se přímo účastní diskusí v Bruselu, vysvětlila, že se zvažuje několik scénářů. Prvním scénářem by bylo posunutí termínu 2035 přibližně o pět let. Druhým scénářem, který mají bruselští činitelé na stole, je předefinovat kritéria ekologického přechodu tak, aby vozidla dosáhla prahové hodnoty snížení emisí o více než 90 %, a to i prostřednictvím používání syntetických paliv nebo biopaliv. Současně Evropská komise připravuje i další iniciativy, jako je směrnice o ekologizaci podnikových vozových parků, jejímž cílem je stimulovat poptávku po méně znečišťujících vozidlech a snížit jejich ceny zvýšením objemu výroby.

Bohužel, poplašné zvony bijí i v Německu, kde se Volkswagen poprvé po téměř devíti desetiletích rozhodl zavřít továrnu na území státu. Ukončení výroby v továrně Volkswagen v Drážďanech odráží hlavní potíže, kterým největší evropský výrobce automobilů čelí: slabý prodej v Číně, nízká poptávka v Evropě a dopad obchodních cel, která nedávno zavedly Spojené státy. Kromě toho vyhlídka na delší životnost konvenčních motorů nutí německý koncern přehodnotit svou investiční strategii. Víceletý rozpočet společnosti byl již snížen a analytici varují, že tlak na peněžní toky bude v příštích letech pokračovat.

Evropský automobilový průmysl: Automatizace, propouštění a nejistá budoucnost

V Rumunsku se již projevují dopady přechodu na ekologickou dopravu. Vedení výrobců, jako je Dacia, vyhlásilo restrukturalizační programy, zatímco hlavní dodavatelé automobilových součástek začali snižovat počet svých zaměstnanců. Podle odborníků z automobilového průmyslu je toto propouštění způsobeno nejen přechodem na energetiku, ale také faktory, jako je zrychlená automatizace a integrace umělé inteligence do výrobních procesů. Analytici automobilového trhu poukazují na to, že celosvětový trend je zcela zřejmý, továrny se stále více automatizují a počet pracovních míst nadále klesá. Podle názoru analytiků je skutečnou výzvou zvládnout tento ekologický přechod tak, aby sociální dopady byly postupné a umožnily odbornou rekvalifikaci dotčených zaměstnanců.

Nevyhnutelný, ale pomalejší přechod. Trh s elektřinou mezi vnímáním a realitou

Přestože statistiky ukazují nárůst prodeje elektromobilů, analytici evropského automobilového trhu upozorňují, že tato čísla jsou často interpretována povrchně. V mnoha analýzách se pod stejným označením skrývají jak plně elektrické vozy, tak hybridy nebo plug-in hybridy, které v posledních letech zaznamenaly výrazný nárůst. Ve skutečnosti však plně elektrický segment rostl mírněji, než se zdá z veřejného mínění, a hrozí, že nedostatek státních dotací tento vývoj ještě zpomalí. Bez podpůrných programů, jako je Rabla (rumunský vládní program, který dotuje výměnu starých automobilů za nové), by mohl zájem o nákup elektromobilů v blízké budoucnosti výrazně poklesnout. Závěrem lze říci, že obecné směřování k elektromobilitě se nemění, ale tempo a způsob realizace se na úrovni Evropské komise přehodnocují. Odklad zákazu konvenčních motorů po roce 2023 neznamená opuštění klimatických cílů, ale představuje spíše přizpůsobení se ekonomickému a průmyslovému kontextu, který je mnohem složitější, než se původně předpokládalo při přijímání programu Green Deal. Jak pro Evropskou unii, tak pro Rumunsko budou nadcházející roky rozhodující při definování modelu přechodu, který bude udržitelný nejen z ekologického, ale také ze sociálního a ekonomického hlediska.