Nový průzkum přináší klíčové poznatky o problematice migrace

Politika - 19 září, 2022

Migrace se v Evropě stala velmi sporným tématem. Zatímco v Severní Americe se migrace stala motorem růstu a sociální prosperity, v Evropě se stala červenou linií mezi znepřátelenými politickými silami. Toto napětí je v mnoha případech živeno ideologickým přístupem, který má jen málo společného s vyváženým posouzením nákladů a přínosů jakéhokoli legálního – zdůrazňuji legálního – přijímání nových migrantů. Důkazem tohoto stále rozšířenějšího ideologického přístupu je, že se téměř nediskutuje o tom, jak zlepšit integraci migrantů do naší společnosti nebo jak je lépe připravit na vstup na trh práce.

V této souvislosti si ECR nechala vypracovat průzkum, který shrnuje názory reprezentativního vzorku z Itálie, Francie, Německa a Španělska na vybrané aspekty migrace. Průzkum je užitečný do té míry, že poskytuje průřez různým vnímáním v těchto zemích.

Pro začátek, respondenti z Itálie a Německa (37 %, resp. 33 %) si myslí, že migrantům by se mělo pomáhat s lepší integrací do společnosti, zatímco ve Španělsku je kladen důraz na pomoc při vstupu na trh práce (31 %). Je pozoruhodné, že v Itálii považuje tento aspekt za důležitý pouze 13 % respondentů. Mnohem méně respondentů se naopak domnívá, že by se neměly podnikat žádné kroky na pomoc, a to Francouzi (21 %) a Španělé (16 %).

Celkově ve zkoumaných zemích převládá obecně pozitivní postoj k migraci, přičemž na prvním místě je Německo (54 %), následované Itálií a Španělskem (50 %). Na posledním místě je Francie, kde otevřenost vůči migraci projevilo pouze 41 % dotázaných. V souladu s tímto obecně pozitivním postojem jsou respondenti také pro posílení legálních toků migrantů, aby se vyřešil nedostatek na domácím trhu práce, i když i zde existují určité rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Konkrétně se pro něj nejvíce vyslovují Španělé (59 %), dále Italové (56 %), Francouzi (50 %) a nakonec Němci (24 %). Obecně lze říci, že mladí lidé jsou mezi zastánci zvýšení legálních migračních toků nejvstřícnější, s výjimkou Německa.

Pokud jde o nelegální přistěhovalectví, mezi respondenty převládal názor, že by měla být zavedena námořní blokáda, která by zastavila přistávání migrantů u jihoevropských břehů. S tímto názorem souhlasilo 54 % německých respondentů, stejně silný byl i mezi francouzskými a španělskými respondenty (52 %) a stále poměrně rozšířený je v Itálii (46 %). To není překvapivé, protože proti námořní blokádě ostře vystupují ty italské strany, které nejsou proti nelegálnímu přistěhovalectví. Nepřekvapí, že pokud jde o postoj k pomoci, kterou EU poskytuje Turecku na udržení uprchlíků na svém území, respondenti s touto politikou nesouhlasí, s výjimkou Španělů.

Většina respondentů, s pozoruhodnou výjimkou francouzských respondentů, podporuje více investic v Africe zaměřených na podporu místního rozvoje, a tím zmírnění emigračních toků do Evropy. Mezi příznivci této politiky byli převážně starší respondenti, přičemž rozdíly mezi jednotlivými zeměmi byly poměrně malé. Mezi odpůrci jsou i mladí lidé, kteří se možná obávají možných přerozdělovacích důsledků.

Celkově lze říci, že celkový obraz, který z tohoto průzkumu vyplývá, je značně zužující: Evropané ze čtyř sledovaných zemí zdůrazňují potřebu učinit z migrantů občany své společnosti, což je v naprostém rozporu například s postojem několika posledních vlád v Itálii. Příliš často převládal zjednodušující přístup, že noví migranti by měli být přijímáni – bez ohledu na zákony a potřeby přijímajících společností -, avšak následně bylo věnováno jen málo úsilí a investic na jejich posílení jako občanů. Podobně se Evropané přiklánějí k námořní blokádě jako způsobu, jak se bránit nelegálním migračním tokům. Tento návrh již dlouho prosazuje italská konzervativní strana Fratelli d’Italia.

The text was translated by an automatic system