fbpx

Obranné priority pro příští evropský mandát

Evropské volby - 7 června, 2024

Tags:

Během volebního období 2019-2024 došlo na mezinárodní scéně k seismickým změnám, například ke stále nestabilnějšímu a proměnlivějšímu geopolitickému kontextu, který se vyznačuje návratem velmocenské politiky, soupeřením mezi USA a Čínou, válkou na Ukrajině a konfliktem na Blízkém východě. S těmito změnami se proměnila i samotná Evropská unie. Konkrétně si Evropská unie stále více uvědomuje potřebu rozvíjet strategickou autonomii v geopolitické oblasti, a to i v oblasti obrany. EU v tomto směru dosáhla značného pokroku a nyní je to pro většinu členských států a politických stran EU hlavní priorita.

Jedním z deseti slibů Evropských konzervativců a reformistů (ECR) pro nadcházející volby do EU je posílení evropských obranných kapacit při respektování pravomocí členských států. Konkrétně se ECR zavazuje posílit evropský obranný průmysl, pokračovat v podpoře Ukrajiny proti ruské agresi, posílit spolupráci mezi EU a NATO a posílit evropskou obrannou, technologickou a průmyslovou základnu s cílem zajistit, aby evropské členské státy byly schopny vyvíjet a vyrábět celou škálu vojenských schopností v dostatečném množství a v krátkém čase.

Také Evropská lidová strana si začala uvědomovat důležitost obrany a bezpečnosti, ale silná přítomnost ECR v Evropském parlamentu po nadcházejících červnových volbách je zásadní pro zajištění toho, aby Evropská lidová strana (která bude pravděpodobně i nadále předsedat Evropské komisi) udržela správný kurz v oblasti obrany. Konkrétně hrozí, že strany jako Obnova Evropy, která je součástí velké koalice von der Leyenové a jejíž součástí je i francouzský prezident Macron, se budou snažit odklonit EU od silných transatlantických vazeb s USA a NATO. Macronův odpor k Americe a NATO je dobře znám. Dále na levé straně spektra je dobře znám falešný „pacifismus“ a bludné „antimilitaristické“ názory levice a Zelených/EFA, stejně jako jejich tiché sympatie k nepřátelům Západu, ať už jde o Rusko, Čínu nebo Írán. Z těchto důvodů je silná přítomnost ECR zásadní pro zajištění toho, aby Evropa i nadále upřednostňovala soudržnou a perspektivní obrannou politiku, která buduje vojenské schopnosti a vojenskou připravenost Evropy a zároveň zajišťuje, aby byly udržovány a posilovány silné transatlantické vztahy s USA a NATO jako celkem ku prospěchu všech stran.

Pokud se podíváme na to, jaké budou konkrétní priority v oblasti obrany v nadcházejícím mandátu, můžeme najít několik užitečných vodítek v „Závěrech Rady o bezpečnosti a obraně EU“, které Rada EU schválila 27. května 2024. Členské státy v tomto dokumentu uznávají, že „mezinárodní řád založený na pravidlech je stále více zpochybňován revizionistickými mocnostmi a autoritářskými režimy, zatímco mezinárodní napětí roste“, ale také uznávají, že „role EU jako bezpečnostního a obranného aktéra byla výrazně posílena“. V tomto ohledu se členské státy dohodly na pěti hlavních prioritách v oblasti obrany pro příští legislativní období EU.

První prioritou, která bude i nadále dominovat agendě EU v oblasti obrany, je válka na Ukrajině. Rada zdůraznila, že EU nadále podporuje „nezávislost, svrchovanost a územní celistvost“ Ukrajiny, a v tomto ohledu se zavázala zachovat veškerou nezbytnou politickou, finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu Ukrajině a jejímu lidu po dobu, která bude nezbytná. Členské státy například zdůraznily, že je důležité urychlit a posílit další dodávky vojenského materiálu v souladu s nejnaléhavějšími potřebami Ukrajiny, jako je munice, dělostřelectvo, rakety nebo bezpilotní letouny, a zároveň řešit střednědobé a dlouhodobé potřeby Ukrajiny. Je zřejmé, že návrat války na evropský kontinent je a bude hlavní prioritou EU v nadcházejícím legislativním období a členské státy musí tuto výzvu přijmout. Ukrajina se nachází v kritické fázi války a její schopnost porazit Putinovu invazi závisí na pomoci západních spojenců.

Druhou prioritou, kterou Rada zdůraznila, je „společně vynakládat více a lépe“, aby byla zajištěna „dostupnost obranných produktů“. V této souvislosti Rada zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby evropská obranná technologická a průmyslová základna (EDTIB) „byla schopna uspokojovat potřeby ozbrojených sil členských států“ a „rozvíjet špičkové schopnosti nové generace a stát v čele technologických inovací“. To je pro EU zásadní cíl, protože Evropa v posledních desetiletích zjevně zaspala, pokud jde o výdaje na obranu, přestože nechyběly bezpečnostní výzvy, jako byla ruská anexe Krymu v roce 2014 a rostoucí ochota Ruska zapojit se do hybridní války proti evropským zemím. V každém případě je lepší pozdě než nikdy, jak se říká. Nyní, když se Evropa konečně probudila, je nezbytné investovat do evropské obranné technologické a průmyslové základny, podporovat evropský obranný průmysl, podporovat společné nákupy vojenského materiálu a přijmout harmonizovanější normy pro zbraně a vojenské vybavení, které umožní větší interoperabilitu mezi ozbrojenými silami členských států. Evropské armády se militarizují a stávají se asertivnějšími, takže pokud Evropa nezvýší své vojenské zásoby a neposílí svou obrannou průmyslovou základnu, bude postrádat potřebné operační schopnosti a efektivitu.

Třetí prioritou je zvýšit schopnost EU jednat na mezinárodním poli, včetně regionů, jako je Rudé moře, Sahel nebo Blízký východ. Rada dále zdůrazňuje, že je důležité „do roku 2025 plně zprovoznit schopnost rychlého nasazení EU“ a „dále pracovat na dosažení plné operační schopnosti schopnosti vojenského plánování a vedení (MPCC) do roku 2025“, a zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy „plnily závazek vojenské mobility“ s cílem zajistit schopnost provádět v rámci EU rozsáhlé vojenské operace v krátkém čase.

Čtvrtou prioritou je posílení odolnosti EU a zajištění přístupu do strategických oblastí. V rámci tohoto pilíře Rada zdůrazňuje význam „posílení naší prevence, odhalování, odrazování, odolnosti a reakce na hybridní hrozby, FIMI, kybernetické hrozby a škodlivé činnosti zaměřené proti EU“ prostřednictvím „zprovoznění souboru hybridních nástrojů EU a souboru nástrojů EU pro boj proti manipulaci s informacemi a vměšování cizích subjektů“. To je důležité zejména v souvislosti se zvýšenou hrozbou, kterou představují ruské a čínské kybernetické útoky. Rada ve svých závěrech rovněž zdůrazňuje strategický význam vesmíru, vzduchu a moře a vyzývá EU k posílení strategické role ve všech těchto oblastech.

A v neposlední řadě je pátou prioritou partnerství EU, které Rada charakterizuje jako „nepostradatelný pilíř úsilí EU o podporu míru a bezpečnosti na celém světě“ a „udržování mezinárodního řádu založeného na pravidlech“. Členské státy mimo jiné zdůrazňují trvalý význam „strategického partnerství s NATO podpořeného silnou transatlantickou vazbou“, které je „zásadní pro euroatlantickou bezpečnost a stabilitu“.

Závěrem lze říci, že je zásadní, aby se obrana stala prioritou evropské agendy v příštím legislativním období, a podle manifestů stran a citovaných závěrů Rady se zdá, že si to instituce EU konečně uvědomily poté, co po desetiletí otálely a setrvávaly u mylného předpokladu, že „pacifismus“ jako prostředek, nikoli cíl mezinárodních vztahů, zajistí Evropanům bezpečí. Evropa proto musí investovat do obrany jako do strategicky a průmyslově důležitého odvětví. Evropa musí nadále přiměřeně podporovat Ukrajinu, zvýšit výdaje na obranu, posílit evropskou obrannou průmyslovou základnu, aby EU byla schopna vyrábět dostatek zbraní a materiálu a aby tyto zbraně a materiál byly technologicky vyspělé, usilovat o větší interoperabilitu, investovat do společných vojenských zakázek a adekvátně reagovat na kybernetické hrozby.

Tags: