Subscribe
PiS (ECR) první strana, ale opozice může sestavit vládu
Parlamentní volby se konaly 15. října v Polsku, v zemi, kde středopravicové strany dosahují historicky velmi dobrých výsledků a kde vládnou nepřetržitě od roku 2005. O vládu však soupeří dvě radikálně odlišné pravicové strany.
Na jedné straně stojí PiS (ECR), strana Kaczyńského a Morawieckého s konzervativním, antikomunistickým a nacionalistickým ideologickým základem, která vládla v letech 2005-2011 a od roku 2015 dodnes, na straně druhé PO (PPE), liberální, proevropská a křesťansko-demokratická strana Donalda Tuska. Dvě protichůdné vize, přestože patří do stejné politické oblasti.
Volby přinesly roztříštěný výsledek, který nás však musí přimět pochopit, jak se na evropské politické scéně stále více rozšiřuje dynamika znovuobjevené podstatné bipolarity, která se již projevila ve Španělsku. Pokud jde o číselné výsledky, situace při hlasování je následující: Na prvním místě se stále umístila PiS a její koalice, která získala něco málo přes 35 % hlasů; následuje PO a její spojenci s 30 % hlasů; na třetím místě se umístil alternativní blok „Terza Via“, tvořený ekologickými a agrárními hnutími, který získal 14 % hlasů; významný počet hlasů překročil i středolevý blok Nová levice (8,48 %) a uskupení ještě více napravo od PiS, a to Konfederacja (7,17 %).
Snadno lze říci, že vládní blok (nebo alespoň ideologicky nejbližší) získává něco málo přes 40 % hlasů (43,15 %), zatímco společná opozice výrazně přesahuje 50 % (53,09 %). Počítání není tak jednoduché: PiS má stále největší počet hlasů, a tedy i mandátů. Navíc nebude snadné najít stabilní vládní dohodu, protože Tusk bude muset najít dohodu mezi svými lidovci, levicí a zelenými s programem, který nebude zaměřen pouze na vytlačení PiS z vlády země.
Analýza hlasování pak podtrhuje některé zásadní aspekty: v Malopolsku, Podlaží, Santakrocích a Lublinu PiS překročila 40 %, na Podkarpatsku měla dokonce absolutní většinu s 52,83 %, zatímco v Západním Pomořansku, Lubušsku a Pomořansku (kde dosáhla nejhoršího výsledku s 27,39 %) nedosáhla ani 30 %. Co mají tyto regiony společného?
Podkarpatsko a Lublinsko hraničí s Ukrajinou, Podlaží s Běloruskem a Litvou, Malopolsko se Slovenskem a Santakroce se nachází v blízkosti těchto hraničních oblastí; Západní Pomořansko, Lubušsko a Pomořansko jsou oblasti hraničící s Německem a s výhledem na Baltské moře. Hlasy pro PiS byly proto rozšířeny na vesnicích, zejména v jižních a východních oblastech země, které byly také více zapojeny do války mezi Ruskem a Ukrajinou, zatímco ve městech na severozápadě byly slabší. Hlasování přesně opačné než pro PO, které ve městech přesáhlo 35 % a na vesnicích dosáhlo pouhých 20 %, s využitím zahraničí, které však zahrnovalo asi 140 000 hlasů, což není pro konečné výsledky voleb významné.
Interpretaci, která by chtěla PiS potrestat za věrnou podporu ukrajinské věci, je proto třeba okamžitě vyvrátit, protože oblasti, kterých se to nejvíce týká, vládní stranu skutečně z velké části odměnily. Pokud něco, tak jen silný nárůst volební účasti (73% účast oproti 62% v roce 2019) způsobil, že PiS snížila svůj konsenzus, zatímco PO získala zpět hlasy i těch, kteří se minule zdrželi hlasování.
Další kroky budou jistě hektické: o tom, že opoziční koalice půjde do vlády, není pochyb; na jakém programovém a hodnotovém základě bude dohoda postavena, se však teprve ukáže. To bude mít jistě dopad i na evropské volby: slabá, případně rozdělená vláda a opoziční strana se silným volebním primátem by mohly PiS brzy vrátit do dominantního postavení jak v zemi, tak v Evropské unii.