Subscribe
1. leden 2026 znamenal pro Bulharsko přelomový okamžik: Bulharsko oficiálně přijalo euro jako jednotnou měnu a stalo se dvacátým prvním členským státem Evropské unie, který vstoupil do eurozóny. K tomuto přechodu došlo téměř dvacet let po vstupu země do EU v roce 2007 a po formálním procesu konvergence, který byl zahájen v roce 2018. Díky tomuto rozhodnutí má nyní více než 350 milionů evropských občanů stejnou měnu, což dále posiluje hospodářskou integraci kontinentu.
ROZLOUČENÍ S LEVEM A JEHO SYMBOLICKÝ VÝZNAM
Zavedení eura znamenalo opuštění leva, národní měny, jejíž název, znamenající „lev“, je hluboce zakořeněn v bulharské historii a identitě. Přechod měl také silný symbolický význam, který byl oslavován veřejnými iniciativami. Za oslavným aspektem však obyvatelstvo prožívalo měnovou změnu se smíšenými pocity a oscilovalo mezi očekáváním růstu a obavami z ekonomických a sociálních důsledků.
EKONOMICKÉ A GEOPOLITICKÉ DŮVODY ČLENSTVÍ.
Po sobě jdoucí vlády v Sofii silně podporovaly členství v eurozóně a považovaly ho za nástroj stimulace ekonomiky země, která je z hlediska hrubého domácího produktu na obyvatele v roce 2024 považována za nejchudší v Unii. Přijetí eura bylo rovněž prezentováno jako prostředek k posílení vazeb se Západem a snížení geopolitického vlivu Ruska na Balkáně. Brusel a bulharské orgány sdílejí očekávání, že jednotná měna podpoří investice, finanční stabilitu a větší integraci do evropských trhů.
DODRŽOVÁNÍ MAASTRICHTSKÝCH KRITÉRIÍ
Z technického a makroekonomického hlediska Bulharsko splnilo čtyři maastrichtská kritéria potřebná pro členství v eurozóně. V roce 2024 činila míra inflace 2,7 %, zatímco veřejný dluh a schodek dosáhly 24 %, resp. 3 % HDP, což jsou úrovně považované za slučitelné s evropskými pravidly. Zaručena byla rovněž stabilita směnného kurzu a dlouhodobých úrokových sazeb. Konverzní kurz tak byl neodvolatelně stanoven na 1 euro rovnající se 1,95583 leva.
HLAVNÍ OBAVY BULHARSKÝCH OBČANŮ
Navzdory dodržování ekonomických parametrů je značná část obyvatelstva vůči euru obezřetná. Podle posledních průzkumů se téměř polovina občanů vyslovila proti přechodu na euro. Nejrozšířenější obavy se týkají růstu cen, který je vnímán jako přímý důsledek zavedení nové měny. Tyto obavy jsou podpořeny konkrétními údaji: v listopadu předcházejícím přijetí eura vzrostly ceny potravin meziročně o 5 %, což je více než dvojnásobek průměru eurozóny. V zemi, kde více než 21 % obyvatel žije pod hranicí chudoby, mohou mít i mírné změny cen významný sociální dopad.
INFLACE, VNÍMÁNÍ A POLITICKÉ PROTESTY
Strach z inflace dále posílila protestní kampaň proti euru, která se rozvinula v průběhu roku 2025 a kterou vedly převážně extremistické skupiny. Tyto mobilizace těžily z historicky skeptického pohledu na jednotnou měnu, rozšířeného mezi velkými vrstvami společnosti. K tomu se přidala chronická politická nestabilita země: protikorupční protesty vedly v polovině prosince k odstoupení vlády a Bulharsko se tak ocitlo na pokraji osmých voleb za posledních pět let. Mnozí občané se obávají, že přijetí eura v tak křehkém politickém kontextu by mohlo sociální napětí spíše prohloubit, než zmírnit.
PRAKTICKÉ POTÍŽE SPOJENÉ S PŘECHODEM NA NOVOU MĚNU
Vedle makroekonomických problémů se během přechodné fáze objevily také praktické problémy. Pro usnadnění přizpůsobení zavedly úřady od srpna duální zobrazování cen v leva a eura a v lednu akceptaci obou měn pro hotovostní platby. Navzdory těmto opatřením zůstávají rozšířeny obavy ze zmatků a zaokrouhlování nepříznivého pro spotřebitele.
VÝHLED DO BUDOUCNA A CELKOVÉ HODNOCENÍ
Vstup Bulharska do eurozóny byl evropskými institucemi označen za klíčový krok v integračním procesu. Mezi očekávané přínosy patří větší cenová transparentnost, zvýšená mobilita občanů a lepší hospodářská konkurenceschopnost. Ze sociálního hlediska však bude úspěch přechodu záviset na schopnosti úřadů omezit inflaci, zajistit politickou stabilitu a chránit nejzranitelnější skupiny obyvatelstva. Obavy bulharských občanů naznačují, že přijetí eura není jen technickým krokem, ale složitým procesem, který propojuje ekonomiku, politiku a kolektivní důvěru v instituce.