Trump prodlužuje odpočet cel: Příměří s EU do 9. července

Po telefonátu s von der Leyenovou poskytuje americký prezident více času na jednání. Trhy se zotavují, ale dohoda zůstává nejistá

Telefonát mezi Washingtonem a Bruselem vrátil do hry transatlantická obchodní jednání. Prezident Spojených států Donald Trump souhlasil s prodloužením lhůty pro uvalení nových cel až do výše 50 % na výrobky Evropské unie do 9. července. Tím, kdo na odklad naléhal, byla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která požádala o více času na „seriózní jednání“.

„Zavolal mi, požádal mě o 9. červenec a já souhlasil,“ potvrdil Trump a zdůraznil konstruktivní tón rozhovoru. Krok zpět – alespoň dočasně -, který posouvá stín obchodní války mezi dvěma ekonomickými giganty dál.

Von der Leyenová komentovala výměnu názorů s americkým vůdcem pozitivně a ve zprávě zveřejněné na X (dříve Twitter) ji označila za „vynikající“. „Evropská unie je připravena jednat rychle a rozhodně. Pro dosažení dobré dohody je nezbytný čas navíc,“ napsala a zdůraznila naléhavou potřebu vyhnout se clům, která by poškodila oba partnery.

Mluvčí Komise Paula Pinho potvrdila, že telefonát znamenal „obnovení dynamiky“ jednání. „Jedná se o největší obchodní vztah na světě,“ řekla a připomněla, jak složitá jednání probíhají. Pinho dodala, že evropský komisař Maroš Šefčovič by měl dnes odpoledne jednat s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem, což svědčí o vůli okamžitě pokračovat.

Navzdory odkladu zůstávají signály z Bílého domu nejednoznačné. Ještě před několika dny Trump označil EU za „obtížného“ partnera pro obchodování a stěžoval si, že její návrhy „nejsou na úrovni“ ve srovnání s návrhy jiných zemí, jako je Indie a Vietnam. V rozhovoru pro Fox News odhalil ministr financí Scott Bessent frustraci administrativy: „Trump doufal, že hrozba cly by mohla pohnout Bruselem,“ řekl a dodal, že tato hrozba měla evropským vyjednavačům „zatopit pod nohama“.

Prodloužení mělo mezitím okamžitý dopad na trhy. Cena ropy vzrostla, povzbuzena snížením rizika obchodních třenic, které by mohly zpomalit globální ekonomiku a snížit poptávku po energiích. Naopak zlato ztrácelo na hodnotě, což je klasický příznak toho, že investoři vnímají uvolněnější klima. Hlavní evropské burzy příměří uvítaly: Frankfurt poskočil o 1,7 %, následován Milánem (+1,3 %), Paříží (+1,2 %) a Madridem (+1,15 %).

Navzdory zjevné atmosféře otevřenosti zůstává cesta ke stabilní obchodní dohodě nejistá. Cla ve výši 50 %, kterými Trump hrozí, by měla významný dopad na evropské hospodářství a zasáhla by klíčová odvětví, jako je automobilový průmysl, zemědělsko-potravinářský průmysl a luxusní zboží. V sázce je mnoho a čas do 9. července by se mohl ukázat jako příliš krátký na překonání neshod, které se táhnou již několik let.

Evropská komise je opatrně optimistická. „Máme velmi dobře připravený vyjednávací tým, který je připraven jednat,“ řekla mluvčí Pinhová a zdůraznila, že je třeba zachovat otevřené diplomatické kanály a vytvořit dohodu založenou na vzájemném prospěchu. Zůstává však jasné, že konečné slovo budou mít političtí představitelé a jejich mezinárodní programy.

Mezinárodní kontext vytváří další tlak. Vzhledem k tomu, že jsou otevřeny další stoly – od Indie po některé asijské země -, mohl by se Trump pokusit využít cla jako páku k získání rychlých ústupků a využít také vnitřní slabosti EU, která se potýká s politickými rozpory a energetickou krizí.

Další rozhodující termín bude 9. července. Do té doby se Brusel a Washington budou snažit najít syntézu, která by zabránila dalšímu celnímu střetu. Diplomacie se vrací na hřiště, ale ve hře je stále vše.

Alessandro Fiorentino