Všichni mluví o růstu

Zdá se, že hospodářský růst Evropy se v nadcházejících letech stane významným tématem politické debaty.

Mohlo by se zdát, že bychom měli vždy diskutovat o hospodářském růstu. V jistém smyslu možná vždycky budeme. Nelze však popřít, že v posledním desetiletí jsme více než o čistém růstu diskutovali o ekologickém přechodu a klimatických cílech.

Zanedbávání růstu samozřejmě nebylo dlouhodobě udržitelné. Protože EU sice musí přispět k nezbytnému snížení emisí oxidu uhličitého, ale zároveň musí zůstat hospodářsky silná, a to i Evropa obecně. Oba cíle je samozřejmě možné do určité míry spojit. Růstu lze do značné míry dosáhnout vývojem nových technologií šetrných k životnímu prostředí. Možná však ještě nejsme zcela u cíle. Nemůžeme se spoléhat pouze na dynamické efekty, které se očekávají od ekologického přechodu. Některé příklady ze Švédska – kde zkrachovala tolik oblíbená továrna na nové baterie Northvolt – spíše ukazují, že není možné vynutit si rozvoj nového průmyslu. Změna by měla přijít organicky.

Proto musí Evropa realističtěji pohlížet na růst. Zatím nemůžeme odklonit veškerou výrobu od fosilních paliv. Možná také nebudeme moci požadovat, aby evropský automobilový průmysl přestal do roku 2035 vyrábět automobily se spalovacími motory. Elektrifikace se jistě stane realitou. A již se na ní pracuje. Hospodářská a průmyslová realita však musí nejprve vytvořit podmínky pro elektrifikaci.

Možná jsme v současné době svědky dvou znamení, že růstu a hospodářskému rozvoji je přisuzován vlastní význam, a nikoliv pouze druhořadý ve vztahu k cílům v oblasti klimatu a ekologickému přechodu.

Dokument o bezpečnostní politice, který nedávno představila americká administrativa a na který mnozí v Evropě silně reagovali, se do značné míry týká růstu a hospodářského vlivu. Dokument zdůrazňuje, že USA si nikdy nebudou moci udržet náskok před Čínou, pokud nebudou i nadále ekonomickou velmocí, jejíž síla je založena na růstu a obchodu. Dokonce i pokud jde o diskusi o Evropě – a právě zde mnozí Evropané na texty v dokumentu silně reagovali – je zdůrazněno, že růst je předpokladem pro pokračující silnou a sebevědomou západní Evropu.

Je zřejmé, že Trumpova administrativa nechápe roli EU v moderní Evropě. EU je označována za brzdnou destičku evropského růstu. EU podle autorů dokumentu a samozřejmě i samotného Donalda Trumpa brzdí evropský růst nadměrnou regulací průmyslu. Zde je podle nich třeba brát menší ohledy na životní prostředí a klima a EU by neměla využívat své moci k brzdění inovací a průmyslu.

O Trumpově postoji k EU si můžeme myslet, co chceme, ale faktem je, že v současné době jsme svědky změny postoje Bruselu, pokud jde o klimatické cíle a regulace. Hovoří se o strategii „zastavení času“, kdy se některá opatření, o nichž bylo rozhodnuto, že budou hnacím motorem práce v oblasti klimatu a udržitelnosti, jednoduše odloží. A to proto, že podniky a průmyslová odvětví nemají prostředky a možnost realizovat dříve tak ambiciózní plány EU. Zde vstupuje do hry ekonomická realita, která nutí země EU zaujmout k cílům v oblasti transformace a klimatu přístup, který by mnozí označili za realističtější.

Dalším signálem je programové prohlášení, které nedávno představily čtyři strany, jež ve Švédsku vládnou něco málo přes tři roky, před příštími parlamentními volbami v roce 2026. Poslední volby v roce 2022 se zaměřily na imigraci, kriminalitu a ceny pohonných hmot. A v těchto oblastech došlo k významným reformám. Kromě toho musela švédská vláda, stejně jako vlády v jiných evropských zemích, v posledních letech věnovat hodně energie boji s velmi problematickou inflací. To švédské vládě ztěžovalo provádění ekonomických reforem, protože se obávala, že by mohla inflaci ještě podpořit. Ekonomiku bylo třeba zpomalit.

Nyní je však inflace poražena. Švédsko má novou migrační a kriminální politiku. A proto má středopravicová vláda, která vládne Švédsku společně s podpůrnou stranou Švédští demokraté, zájem opět mluvit o růstu. A nyní to dělají realističtějším způsobem. Už nejde jen o zelené přechody a nový průmysl, ale ekonomika a růst získaly svou vlastní hodnotu. A zdá se, že růst se stává volebním tématem. Levice a pravice se zcela neshodnou na tom, jak růst nejlépe podpořit.