Subscribe
Poté, co Evropská komise zahájila nové právní kroky proti Rumunsku a obvinila politiky v Bukurešti, že neplní své povinnosti v oblasti monitorování a zlepšování kvality ovzduší, se schyluje k nové konfrontaci mezi Bruselem a Bukureští. Rozhodnutí Evropské komise předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie (SDEU) vyvíjí další tlak na rumunský stát v době, kdy problémy se znečištěním nadále ovlivňují veřejné zdraví a důvěryhodnost země při plnění jejích závazků v oblasti životního prostředí. Tento nový postup (oznámený 11. prosince) přichází po opakovaných varováních v posledních letech, doprovázených oficiálními výzvami, technickými zprávami a oficiálními výzvami, aby Rumunsko modernizovalo své monitorovací systémy a přijalo přísnější politiky ke snížení škodlivých emisí.
Evropský právní rámec – Co vlastně vyžadují směrnice o kvalitě ovzduší?
Je dobře známo, že na úrovni Evropské unie byly normy kvality ovzduší stanoveny ve dvou základních směrnicích: Směrnice 2008/50/ES a směrnice 2004/107/ES. Tyto dvě směrnice stanoví nejen mezní hodnoty pro různé znečišťující látky, ale také přísná pravidla, jak musí členské státy monitorovat vzduch, který obyvatelé dýchají. Tyto směrnice vyžadují, aby každý členský stát EU instaloval dostatečný počet strategicky rozmístěných monitorovacích stanic, které budou přesně odrážet skutečnou úroveň znečištění, aby zajistil kvalitu, přesnost a kontinuitu shromažďovaných údajů a aby všechny tyto údaje pravidelně hlásil Evropské komisi ve standardizovaných formátech. Mezi další povinnosti patří přijetí vhodných opatření v případě, že úroveň znečištění překročí zákonné limity. Deklarovaným cílem těchto nařízení je tedy zajistit, aby evropští občané měli přístup k co nejčistšímu ovzduší bez znečišťujících látek a aby vnitrostátní orgány měly k dispozici komplexní informace, aby mohly v rizikových situacích rychle zasáhnout.
V případě Rumunska zjištění Evropské komise poukázala na neúplnou a nespolehlivou monitorovací síť. Ve svém rozhodnutí z 11. prosince 2025 Evropská komise uvedla, že Rumunsko nezajišťuje odpovídající monitorování znečištění ovzduší. Přestože rumunské orgány zahájily některé modernizační projekty, hodnocení Bruselu poukazuje na významné nedostatky v národní síti měření kvality ovzduší. Komise rovněž zmínila hlavní problémy v Rumunsku. Z pohledu EK je počet monitorovacích stanic v několika regionech země nedostatečný a umístění některých míst odběru vzorků neodpovídá technickým kritériím stanoveným EU. Kromě toho podle názoru EK shromážděné údaje nesplňují standardy kvality, což ovlivňuje přesnost zpráv i důvěryhodnost výsledků. Dalším negativním aspektem, na který EK upozornila, je neúplné monitorování klíčových znečišťujících látek, jako jsou PM10, PM2,5, oxid siřičitý, oxidy dusíku, těžké kovy a benzo(a)pyren. Vzhledem k tomu, že tyto přesné informace chybí, nemůže Rumunsko podle názoru Komise realisticky posoudit rizika pro veřejné zdraví a nepřímo jsou ovlivněny veřejné politiky v oblasti snižování znečištění.
Řízení proti Rumunsku nepřišlo zčistajasna, ale bylo ve skutečnosti výsledkem dlouhého seznamu nesplněných slibů. Již v roce 2017 zaslala Evropská komise první výzvu, po níž následovalo nové varování v roce 2019 a odůvodněné stanovisko v roce 2023. Po celou tuto dobu vlády v Bukurešti slibovaly modernizaci národní monitorovací sítě, ale realizace se zpozdila nebo zůstala částečně dokončena. Současně bylo v minulosti s několika rumunskými městy – včetně Bukurešti, Kluže-Napoky, Temešváru, Brașova a Iași – zahájeno řízení pro porušení právních předpisů kvůli opakovanému překračování limitů emisí částic. V některých případech již bylo Rumunsko odsouzeno Soudním dvorem EU za trvalé překračování hodnot PM10. Nové opatření, které Komise oznámila, se netýká překročení, ale neschopnosti Rumunska správně měřit a vykazovat údaje. V praxi Brusel obviňuje Rumunsko z toho, že neposkytuje ani minimální informace nezbytné k oficiálnímu posouzení skutečného stavu znečištění. Druhým postupem, za který Rumunsku hrozí sankce, je neplnění závazků ke snižování emisí. Kromě postoupení věci Soudnímu dvoru EU ohledně monitorování ovzduší tak Evropská komise zahájila další řízení proti Rumunsku a zaslala mu nové odůvodněné stanovisko kvůli neplnění cílů v oblasti snižování emisí jemných částic PM2,5 . Tato povinnost je stanovena ve směrnici 2016/2284, známé také jako směrnice NEC (národní emisní stropy). Pro ty, kteří neznají tyto pojmy, směrnice NEC vyžaduje, aby každý členský stát EU omezil emise znečišťujících látek, jako je amoniak, oxidy dusíku, těkavé organické sloučeniny nebo jemné částice; aby vypracoval národní program omezování znečištění ovzduší popisující konkrétní opatření ke snížení emisí a aby tento program pravidelně aktualizoval a zohledňoval technologický vývoj a nové environmentální politiky. Přestože Rumunsko přijalo svůj vlastní program PNCPA až v roce 2023, Komise se domnívá, že tento dokument neobsahuje dostatečná konkrétní opatření, která by zajistila snížení emisí v souladu s přijatými závazky. Z národních inventur předložených Rumunskem pro období 2022-2025 navíc vyplývá, že země nadále překračuje limity pro PM2,5, což je znečišťující látka spojená zejména se silniční dopravou, vytápěním domácností a některými průmyslovými procesy.
Jaká rizika hrozí Rumunsku, pokud v příštích dvou měsících nepřijme opatření?
Po zaslání odůvodněného stanoviska bude mít Rumunsko dva měsíce na to, aby odpovědělo a přesvědčilo Komisi, že provádí nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, bude dalším krokem postoupení věci Soudnímu dvoru EU, kde rizika pro rumunský stát zahrnují paušální pokuty uložené při vynesení rozsudku spolu s denními pokutami až do dosažení souladu. Dalším rizikem je možné zhoršení institucionálních vztahů s Bruselem v oblasti politiky životního prostředí, což by ovlivnilo důvěryhodnost Rumunska při budoucích jednáních o ekologickém přechodu. Vzhledem k precedentům vytvořeným jinými členskými státy a v závislosti na závažnosti nedodržení předpisů by finanční sankce, které Rumunsku hrozí, mohly dosáhnout desítek milionů eur.
Za všemi těmito soudními řízeními se skrývá konkrétní skutečnost: znečištění ovzduší je jedním z nejvýznamnějších zdravotních rizikových faktorů v Evropě. Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje, že v důsledku expozice jemným prachovým částicím, oxidu dusičitému a troposférickému ozonu v Rumunsku každoročně předčasně umírají desítky tisíc lidí. Vliv expozice jemným částicím na obyvatelstvo vede ke zvýšení výskytu respiračních onemocnění, zhoršení kardiovaskulárních stavů, zkrácení průměrné délky života ve vysoce znečištěném městském prostředí a zhoršení vývoje dětí, zejména v raných fázích života. Z pohledu Evropské komise proto není přesné monitorování kvality ovzduší pouze byrokratickou povinností členského státu, ale zásadním nástrojem ochrany veřejného zdraví.
Otázka, kterou si klademe, zní: Proč Rumunsko otálí s plněním svých závazků? Odpověď je velmi jednoduchá. Státní instituce mají velké administrativní a finanční problémy (Rumunsko má největší deficit v EU a nejvyšší inflaci) a v poslední době i politické problémy (sociální demokraté každý druhý den vyhrožují, že odejdou z vlády). Odborníci, s nimiž jsme se v posledních letech radili, poukazovali na několik důvodů, proč Rumunsko své závazky neplní. Jedním z důvodů je, že monitorovací síť je dlouhodobě podfinancovaná, má zastaralé vybavení a meziinstitucionální řízení je roztříštěné mezi ministerstvo životního prostředí, okresní úřady a místní orgány, což brání modernizaci.
Další příčinou zpoždění, kterou odborníci identifikovali, jsou administrativní průtahy, s nimiž se setkáváme u projektů na rozšíření sítě pro monitorování ovzduší, včetně zdlouhavých zadávacích řízení a chybějících pevných zásad týkajících se městské dopravy a vytápění obytných budov. Všechny tyto příčiny ztěžují dosažení skutečného snížení emisí. Časté změny ve vedení institucí zabývajících se životním prostředím navíc vedly k přerušení nebo odložení zásadních projektů.
Rumunsko čeká závod s časem, aby se vyhnulo sankcím
Aby se Rumunsko vyhnulo postoupení věci Soudnímu dvoru EU, bude muset v nadcházejícím období (konkrétně v následujících dvou měsících) prokázat, že modernizuje svůj monitorovací systém a přijímá co nejpřísnější opatření ke snížení znečištění. Mezi priority, které odborníci označili, patří zvýšení počtu monitorovacích stanic v nedostatečně pokrytých oblastech, modernizace stávajících zařízení, provádění politiky udržitelné městské mobility, podpora přechodu na méně znečišťující systémy vytápění a v neposlední řadě zvýšená kontrola průmyslových činností. Zároveň musí státní orgány zlepšit transparentnost a konzistentnost oficiálních zpráv pro Evropskou komisi. Mezi evropskými závazky a skutečností v terénu ukazuje současná situace, že Rumunsko zůstává zranitelné, pokud jde o dodržování evropských pravidel kvality ovzduší. Přestože bylo dosaženo určitého pokroku, není dostatečný k tomu, aby poskytl úplný obraz o skutečné úrovni znečištění a zajistil snížení nebezpečných emisí. Právě z tohoto důvodu je opatření Evropské komise nejen právní sankcí, ale také silným signálem, že Rumunsko musí brát své povinnosti v oblasti ochrany životního prostředí velmi vážně. V sázce je nejen vyhnutí se vysokým pokutám, ale také zlepšení kvality života milionů Rumunů.