Dánsko a Itálie spojily své síly při reformě evropského rámce pro lidská práva

Řízení migrace a souvisejících bezpečnostních otázek je jednou z hlavních výzev, kterým dnes evropské instituce čelí. V této souvislosti sehrály Dánsko a Itálie klíčovou roli při prosazování procesu aktualizace konvenčního systému Rady Evropy, který je považován za nezbytný pro účinné řešení současné dynamiky. Nedávné schválení společného prohlášení o Evropské úmluvě o lidských právech sedmadvaceti členskými státy^10. prosince představuje klíčový krok v tomto procesu. Iniciativa, kterou nadšeně podpořily vlády obou zemí, vyjadřuje potřebu obnovit rovnováhu mezi ochranou základních práv a ochranou veřejné bezpečnosti, zejména v souvislosti s rozhodnutími o vyhoštění a řízeními týkajícími se cizinců odsouzených za závažné trestné činy.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ A ÚLOHA OBOU EVROPSKÝCH VEDOUCÍCH PŘEDSTAVITELŮ

Schválení prohlášení během konference ministrů spravedlnosti ve Štrasburku představuje významný posun v přístupu Rady Evropy k otázkám migrace. Dánsko ústy svého předsedy vlády zdůraznilo, že je naléhavě nutné zajistit, aby osoby odsouzené za závažné trestné činy mohly být vyhoštěny z území svého státu. Podle dánského postoje některé judikatorní výklady Evropské úmluvy o lidských právech v konečném důsledku takovému postupu brání a stanovují limity, které jsou považovány za příliš restriktivní s ohledem na cíl ochrany kolektivní bezpečnosti. Předseda vlády trval na potřebě znovu vyvážit vztah mezi veřejnými zájmy a právy jednotlivců a zdůraznil, že úprava stávajícího regulačního rámce přispěje ke zvýšení pocitu bezpečí občanů. Itálie uvítala podporu, které se deklaraci dostalo, a uznala ji za upevnění diplomatického procesu zahájeného v předchozích měsících. Předsedkyně vlády zdůraznila, že její vláda usiluje o posílení vnějšího rozměru evropských migračních politik, podporuje inovativní řešení a staví tuto otázku do centra priorit skupiny G7. Široká podpora členských států byla interpretována jako významný politický signál, který potvrzuje potřebu reinterpretovat úmluvu ve světle současných výzev, aniž by byly ohroženy její zásady, ale naopak zefektivněno její praktické uplatňování.

MIGRACE, BEZPEČNOST A POTŘEBA AKTUALIZOVAT KONVENČNÍ RÁMEC.

Prohlášení schválené ve Štrasburku poukazuje na měnící se právní a společenský kontext, v němž se Evropská úmluva o lidských právech uplatňuje. Ústřední otázka se týká přiměřenosti stávajících právních nástrojů při úpravě situací týkajících se osob odsouzených za závažné trestné činy a jejich pobytu na evropské půdě. Obavy, které vyjádřilo Dánsko a Itálie, se týkají obtíží, které se objevily v různých vnitrostátních kontextech při vyhošťování osob považovaných za nebezpečné, a to v důsledku výkladu ochrany zaručené úmluvou. Oba evropští představitelé se domnívají, že systém je třeba aktualizovat – při respektování jeho základních hodnot -, aby státy mohly účinněji zasahovat v otázkách bezpečnosti. Cílem tohoto přístupu není oslabit ochranu základních práv, ale spíše zavést větší jasnost při definování rovnováhy mezi veřejnými potřebami a právy jednotlivce. Základní myšlenkou je konkrétně zajistit, aby zásada kolektivní bezpečnosti nebyla nepřiměřeně podřízena právním výkladům, které by mohly vyvolat účinky v rozporu s ochranou obyvatelstva. Přístup vyjádřený v prohlášení tedy představuje pokus o sladění individuálních svobod a politiky kontroly migrace v rámci právního státu.

NÁVAZNOST NA PŘEDCHOZÍ INICIATIVY A ROZVOJ DISKUSE.

Prohlášení schválené Radou Evropy navazuje na proces, který již byl zahájen otevřeným dopisem o mezinárodních úmluvách, který v květnu 2025 podpořily Dánsko a Itálie a který podepsalo devět členských států. Tento dokument předjímal obavy, které nyní sdílí mnohem širší okruh zemí, a navrhoval počáteční diskusi o otázce přizpůsobení mezinárodních norem složitosti současné migrace. Rostoucí shoda na těchto postojích naznačuje posun v perspektivě celoevropské organizace, která je stále citlivější na potřebu právních nástrojů schopných sladit práva jednotlivce a bezpečnost. Debata zahájená ve Štrasburku bude v nadcházejících měsících pokračovat ve spolupráci s Radou Evropy s cílem upevnit společný postoj, který by mohl být formalizován na zasedání ministrů zahraničních věcí plánovaném na květen 2026 v moldavském Kišiněvě. Tento termín představuje okamžik, k němuž směřují různé politické a diplomatické iniciativy zahájené Itálií a Dánskem s cílem definovat nový výkladový rámec úmluvy, který by byl schopen reagovat na potřeby doby charakterizované rychlou a složitou migrační dynamikou.

DALŠÍ KROKY

Společná iniciativa Dánska a Itálie ukazuje, jak se otázka bezpečnosti a řízení migrace stala testovacím příkladem schopnosti Rady Evropy aktualizovat své regulační nástroje. Prohlášení schválené ve Štrasburku signalizuje širokou vůli přehodnotit uplatňování Evropské úmluvy o lidských právech v kontextu, který se oproti minulosti hluboce změnil. Vedoucí úloha obou zemí, rozšíření koalice států podporujících reformní proces a vyhlídka na další konsolidaci debaty v roce 2026 znamenají zásadní moment pro vývoj evropského systému ochrany základních práv a kolektivní bezpečnosti.