Bankovnictví EU a jeho dopad v pobaltských zemích

Bankovní sektor Evropské unie (EU) a severní Evropy prošel v posledních desetiletích významnou transformací, která výrazně ovlivnila hospodářskou soutěž v pobaltských zemích. Tento článek se zabývá klíčovými změnami v bankovním sektoru, jejich dopadem na hospodářskou soutěž v pobaltských zemích a budoucími směry udržitelného růstu.

Ekonomické souvislosti a transformace bankovnictví v EU

Od roku 2008 čelila EU několika hospodářským krizím, počínaje celosvětovou finanční krizí, která vznikla ve Spojených státech a rychle se rozšířila do Evropy. Tato krize vedla k recesi, po níž následovala krize státního dluhu v různých členských státech, což mělo vážné důsledky pro hospodářský růst, investice, zaměstnanost a fiskální situaci.

V reakci na to EU zavedla krátkodobá opatření, jako je záchrana bank, a dlouhodobé reformy s cílem zvýšit odolnost finančního sektoru, posílit správu ekonomických záležitostí a provést strukturální reformy. Pandemie COVID-19 dále ovlivnila evropský bankovní sektor, což vedlo k poklesu příjmů a zrychlení digitalizace. Banky nyní čelí novým výzvám, jako jsou kybernetické útoky, nesplácené úvěry v oblasti energetiky a změny v hospodářské dynamice eurozóny.

Transformace bankovnictví v pobaltských zemích

Po rozpadu Sovětského svazu otevřely Estonsko, Lotyšsko a Litva své ekonomiky zahraničním bankám. Estonsko a Litva přijaly mezinárodní banky, zejména švédské, které sloužily jak místním obyvatelům, tak mezinárodním klientům. Lotyšsko se naopak chtělo stát finančním centrem pro Rusko a Společenství nezávislých států (SNS) a přilákat vklady z těchto regionů. Tato strategie však vedla k problémům s praním špinavých peněz, což přimělo tři pobaltské země zavést přísnější předpisy a hledat udržitelnější přístupy pro své bankovní sektory a transformovat své obchodní modely tak, aby byly digitálnější a šetrnější k životnímu prostředí.

Zahraniční investice a místní růst

Zahraniční investice sehrály významnou roli v rozvoji pobaltského bankovního sektoru, ale vedly také k vysoké koncentraci aktiv. V Estonsku a Litvě ovládají více než 85 % bankovních aktiv instituce se zahraničním vlastníkem, zatímco v Lotyšsku je to 76 %. Tato dominance velkých mezinárodních bank nabízí stabilitu, ale ve srovnání se severským regionem může omezovat konkurenci na baltském trhu. Do budoucna bude klíčové najít rovnováhu mezi zahraničními investicemi a domácí účastí, aby bylo zajištěno zdravé a dynamické bankovní prostředí v dlouhodobém horizontu.

Zaměstnanost v bankovnictví před krizí a po ní

Před krizí (1998-2008) došlo v EU k nárůstu počtu bankovních zaměstnanců (19 %) a poboček (23 %). Pobaltské a severské země však vykazovaly odlišné trendy. Lotyšsko zaznamenalo impozantní 76% nárůst počtu zaměstnanců, následované Estonskem (38 %) a Litvou (16 %). Po krizi (2009-2022) došlo v EU k výraznému poklesu počtu kanceláří (-40 %) i zaměstnanců (-20 %). Zatímco Estonsko a Litva pokračovaly v růstu, Lotyšsko zaznamenalo drastický pokles počtu bankovních zaměstnanců o 57 %, což je nejvíce v Evropě. Tento trend naznačuje posun k digitalizaci, zaměření na efektivitu a změnu demografie zákazníků.

Úvěrový paradox v pobaltských zemích

Navzdory neustálé kritice pobaltských bank za nedostatečný objem úvěrů nemusí být příčinou nedostatek zdrojů. Lotyšsko a Litva mají ve skutečnosti jeden z nejvyšších poměrů vkladů k úvěrům v Evropě, což svědčí o opatrném přístupu k poskytování úvěrů. Tento konzervatismus se však nepromítá do nižších úrokových sazeb. Dlužníci v pobaltských zemích čelí trvale vyšším úrokovým sazbám z úvěrů ve srovnání s průměrem eurozóny, zatímco Skandinávie má jedny z nejvýhodnějších sazeb v Evropě. Tento výrazný kontrast naznačuje potenciální problém s hospodářskou soutěží v pobaltském bankovním sektoru.

Ziskovost pobaltských bank

Pobaltské země se mohou pochlubit jedněmi z nejvyšších výnosů z vlastního kapitálu (ROE) a čistých úrokových marží (NIM) v celé EU, což svědčí o vysoké ziskovosti bank. Tato prosperita je však pro dlužníky cenou, protože pobaltské země mají také nejvyšší úrokové sazby z úvěrů v rámci EU. To naznačuje zaměření na maximalizaci bankovních zisků, potenciálně v důsledku méně konkurenčního prostředí, což se odráží v jejich nižším poměru nákladů a výnosů (CIR). Naproti tomu severské země vyvažují ziskovost a hospodářskou soutěž. Jejich ziskovost zůstává nad průměrem EU, ale nedosahuje špičkových hodnot v Pobaltí, možná proto, že upřednostňují hospodářskou soutěž, což je patrné z jejich mírně vyššího CIR ve srovnání s pobaltskými zeměmi.

Mobilita zákazníků v bankovnictví

Mobilita klientů v bankovnictví v Evropě vykazuje regionální rozmanitost. Ačkoli EU vykazuje v porovnání se Spojenými státy slušnou míru změny dodavatele, což naznačuje, že je zde větší konkurence, objevují se značné rozdíly. Pobaltské země, zejména Lotyšsko a Litva, jsou ve srovnání s lídrem v oblasti mobility, Švédskem, pod průměrem EU, zejména v oblasti hypoték. Tento zajímavý rozdíl vyvolává otázku, zda je nízká mobilita hypoték v pobaltských zemích dána kulturními preferencemi nebo jinými faktory, jako jsou složité postupy při změně banky nebo omezené možnosti hypoték.

Nad rámec ziskových marží: Ziskovost švédských bank v pobaltských státech

Analýza ukazatelů finanční výkonnosti švédských bank SEB a Swedbank v letech 2005 až 2023 v pobaltských státech (Estonsko, Lotyšsko, Litva) a ve Švédsku ukázala zajímavé výsledky. Zatímco ukazatele ziskovosti, jako je čistá úroková marže a návratnost aktiv, původně naznačovaly vyšší výnosy v pobaltských státech, komplexnější analýza ukázala odlišný obraz. Rentabilita vlastního kapitálu vykázala podobné výsledky ve všech regionech. To naznačuje, že celkovou ziskovost ovlivňují i jiné faktory než jen prosté ziskové rozpětí, například potenciálně vyšší provozní náklady ve Švédsku, které se odrážejí v nižší hodnotě CIR v pobaltských státech. Nižší CIR v pobaltských státech může naznačovat lepší kontrolu nákladů ze strany bank, ale také méně konkurenční prostředí. Tato studie zpochybňuje obecné vnímání jasné výhody ziskovosti švédských bank v pobaltských státech a zdůrazňuje potřebu prozkoumat základní důvody těchto regionálních rozdílů, včetně možných rozdílů v konkurenci a nákladových strukturách.

Regulační prostředí a problémy s dodržováním předpisů

Regulační prostředí v pobaltských státech se výrazně změnilo, zejména v reakci na skandály spojené s praním špinavých peněz. Byly zavedeny přísnější požadavky na dodržování předpisů, které ovlivňují provozní náklady a strategické priority bank působících v těchto zemích. Zavedení opatření proti praní špinavých peněz (AML) mělo zásadní význam pro obnovení důvěry a stability finančních systémů Estonska, Lotyšska a Litvy. Tato opatření však pro banky znamenají také problémy, pokud jde o náklady na dodržování předpisů a provozní úpravy, což zdůrazňuje potřebu vyváženého přístupu, který zajistí jak dodržování předpisů, tak provozní efektivitu.

Úloha digitální transformace

Digitální transformace se stala klíčovým aspektem bankovního sektoru v pobaltských zemích. Rychlé zavádění digitálních bankovních řešení je poháněno poptávkou spotřebitelů po pohodlí a efektivitě a také konkurenčním tlakem fintech společností. Tento posun směrem k digitalizaci umožnil bankám zefektivnit provoz, snížit náklady a zlepšit zkušenosti zákazníků. Vyžaduje však také značné investice do technologií a opatření kybernetické bezpečnosti na ochranu před novými hrozbami. Očekává se, že probíhající digitální transformace bude i nadále utvářet budoucnost bankovnictví v pobaltském regionu se zaměřením na inovace a služby orientované na zákazníka.

Závěr

Bankovní sektor EU a severní Evropy se neustále vyvíjí, což zásadně ovlivňuje hospodářskou soutěž v pobaltských zemích. Pro zajištění udržitelného růstu bude zásadní řešit vznikající problémy, podporovat konkurenční prostředí a vyvážit zahraniční investice s účastí místních obyvatel. Transformace směrem k digitálnějším a udržitelnějším obchodním modelům představuje jeden z klíčů k budoucnosti bankovního sektoru v Pobaltí i mimo něj. Probíhající regulatorní změny a zavádění digitálních technologií budou hrát významnou roli při utváření odolného a konkurenceschopného bankovního prostředí, které se dokáže přizpůsobit vyvíjejícím se potřebám spotřebitelů a podniků.