Subscribe
Zasedání Evropské rady, které se konalo 27. června 2025 v Bruselu, představovalo přelomový bod pro definování politických a diplomatických strategií Evropské unie. Po summitu NATO v Haagu jednali vedoucí představitelé 27 členských států o třech hlavních dokumentech: krizi na Blízkém východě, podpoře Ukrajiny a hospodářské konkurenceschopnosti, řešení vnitřních rozdílů a mezinárodních tlaků. Diskuse poukázaly nejen na snahu EU prosadit se v aktivní roli na globální scéně, ale také na přetrvávající politické rozpory mezi členskými státy.
BLÍZKÝ VÝCHOD: ŽÁDOST O PŘÍMĚŘÍ
Jedním z hlavních výsledků summitu byla jednotná žádost o příměří v pásmu Gazy a propuštění rukojmích zadržovaných Hamásem. Předseda Evropské rady Antonio Costa zdůraznil význam diplomacie v regionu a znovu zdůraznil potřebu trvalého řešení pro Gazu. Mise EU působící na palestinských územích byly prodlouženy do 30. června 2026 s možností upravit mandáty podle vyvíjejícího se kontextu. Navzdory dohodě v zásadě zazněly v Radě některé kritické hlasy. Zejména irský premiér Micheál Martin odsoudil slabost evropských postojů vůči Izraeli a obvinil EU, že nevyvíjí dostatečný tlak na ukončení „masakru nevinných civilistů“. Vedoucí představitelé současně potvrdili svůj závazek zabránit Íránu v získání jaderných zbraní a znovu potvrdili svou podporu vyjednanému řešení íránské jaderné otázky.
UKRAJINSKÁ DOKUMENTACE: IZOLACE MAĎARSKA
Na podpoře Ukrajiny se shodlo 26 z 27 členských států, jedinou výjimkou je Maďarsko. Maďarský premiér Viktor Orbán se odvolává na nezávazný průzkum provedený v jeho zemi, podle něhož je 95 % občanů proti vstupu Ukrajiny do Unie. Přesto Rada přijala závěry, které posilují vojenskou a průmyslovou podporu Kyjeva a zdůrazňují záměr těsněji integrovat ukrajinský obranný průmysl s evropským. Účast ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského prostřednictvím videokonference dále podtrhla strategickou váhu, kterou EU konfliktu přisuzuje.
SANKCE A ENERGETICKÁ POLITIKA: OBAVY SLOVENSKA
Dalším ústředním tématem byl nový balíček sankcí proti Rusku, který by byl již osmnáctým od začátku invaze. Slovenský prezident Robert Fico však vyjádřil výhrady k návrhu Bruselu na přerušení dovozu ruského plynu od ledna 2028. Fico vyzval k odložení hlasování a poukázal na možné ekonomické dopady tohoto opatření. Slovenský případ jasně poukazuje na napětí mezi potřebou účinných sankcí a obavami některých členských států o energetickou bezpečnost.
EVROPSKÁ OBRANA: KE KOORDINOVANÉMU VYZBROJOVÁNÍ
Evropští lídři pokračovali v práci zahájené na summitu NATO v Haagu a jednali o posílení společné obrany. Komise a vysoká představitelka pro zahraniční politiku Kaja Kallasová byly pověřeny, aby do října předložily plán, jak do roku 2035 dosáhnout cíle 5 % HDP věnovaných na vojenské a bezpečnostní výdaje. Toto opatření představuje kvalitativní skok v ambicích EU upevnit svou strategickou autonomii v oblasti obrany.
OBCHODNÍ VZTAHY: DIALOG SE SPOJENÝMI STÁTY A MERCOSUREM
Posledním bodem jednání Rady byl mezinárodní obchod. Vedoucí představitelé jednali o probíhajících jednáních se Spojenými státy s cílem zabránit uvalení cel na evropský vývoz. Německý kancléř Friedrich Merz znovu zdůraznil zásadní význam transatlantických vztahů a vyzval rovněž k obnovení dohody s Mercosurem a k uzavření nových obchodních dohod. Hospodářské ambice EU se tak prolínají s potřebou posílit její konkurenceschopnost v nestabilním globálním kontextu.
EVROPA MEZI JEDNOTOU A ROZPORY
Tato Evropská rada poukázala na složitost evropského rozhodovacího procesu. Ačkoli EU vyjádřila společné postoje k mnoha strategickým otázkám, vnitřní rozdíly – zejména v souvislosti s Ukrajinou, sankcemi a energetickou politikou – nadále představují výzvu pro efektivitu a soudržnost Unie. Summit nicméně potvrdil ochotu Evropy hrát na globální scéně aktivní a soudržnou roli a hledat rovnováhu mezi zásadami, národními zájmy a politickou solidaritou.