Subscribe
Řím získává důvěryhodnost u investorů a partnerů v EU díky fiskální disciplíně a klesajícím schodkům, avšak slabý růst HDP a globální nejistota představují pro nadcházející roky výzvu.
Itálie uzavírá rok se vzácnou podporou finančních trhů i evropských institucí. Závazek vlády k fiskální odpovědnosti a relativní politická stabilita pod vedením premiérky Giorgie Meloniové investory uklidnily a stlačily spready dluhopisů na nejnižší úroveň od roku 2009. Za tímto pozitivním hodnocením se však skrývá složitější realita: hospodářský růst se prudce zpomalil a země nyní stojí před obtížným úkolem znovu nastartovat dynamiku, aniž by se narušila těžce získaná důvěryhodnost.
Podle nejnovějších odhadů se očekává, že růst italského HDP v roce 2025 dosáhne pouze 0,5 %, což je méně než 0,7 % v roce 2024 a více než polovina z 1,2 % předpovídaných ještě před rokem. Toto zpomalení odráží kombinaci vnějších a vnitřních faktorů. V globálním měřítku se na mezinárodním obchodu a investicích výrazně podepsala nejistota vyvolaná obnovenými celními hrozbami ze strany USA, pokračujícími geopolitickými konflikty a volatilními finančními trhy. Na domácím trhu, jak poznamenala OECD, fiskální konsolidace sama o sobě tlumí růst omezením výdajů financovaných ze schodku.
Nicméně konsolidace veřejných financí byla do značné míry nevyhnutelná. Italský veřejný dluh je stále obrovský a přesahuje 136 % HDP, což je břemeno, které je ještě těžší kvůli přetrvávajícím nákladům na stavební pobídky „Superbonus“ zavedené předchozími vládami. Tyto faktory přinutily Řím utáhnout peněženku. Výsledek je významný: rozpětí mezi italskými a německými státními dluhopisy kleslo na přibližně 70 bazických bodů, což znamená značné úspory na úrocích z dluhu a lepší důvěru investorů.
Tuto důvěru posílila vlna pozitivních rozhodnutí mezinárodních ratingových agentur, což Itálie nezažila již několik desetiletí. Koncem listopadu agentura Moody’s zvýšila rating Itálie z Baa3 na Baa2, což bylo první zvýšení za posledních 23 let. V říjnu následovala agentura DBRS, která Itálii zvýšila rating zpět do kategorie „A“ (nízký stupeň A), zatímco agentura Fitch již v září zvýšila rating na BBB+. Tyto kroky jsou klíčové pro zemi, která musí pravidelně refinancovat veřejný dluh, jenž v říjnu podle italské centrální banky dosáhl v absolutním vyjádření nového rekordu ve výši 3 131,7 miliardy eur.
Itálie získala body v Bruselu i v daňové oblasti. Očekává se, že schodek, který se v současné době odhaduje na přibližně 3 % HDP, klesne pod hranici EU, což otevře cestu k pozastavení postupů při nadměrném schodku již na jaře příštího roku. Vládní prognózy ukazují na trvalý pokles schodku na 2,8 % v roce 2026, 2,6 % v roce 2027 a 2,3 % v roce 2028. Zároveň se předpokládá, že poměr dluhu k HDP se stabilizuje a od roku 2027 začne postupně klesat, a to navzdory velkým zděděným nákladům minulých politik.
Vyhlídky růstu však zůstávají křehké. Obchodní napětí vyvolané za Trumpovy éry, které se nečekaně znovu objevilo, způsobilo prodloužení nejistoty, kterou před rokem málokdo předpokládal. V kombinaci s hospodářskými dopady probíhajících konfliktů tyto faktory omezily italský model růstu založený na vývozu. V důsledku toho je výzvou pro Itálii – a obecněji pro eurozónu – přehodnotit zdroje růstu a přesunout motor z vývozu na domácí poptávku.
Tento úkol je komplikován širším evropským kontextem. Německo, kdysi hospodářská velmoc kontinentu, se potýká s problémy a po recesi v roce 2024 vykázalo jen nepatrný růst. Francie se mezitím potýká s politickou nestabilitou a rychle rostoucí mírou zadlužení, která nyní přesahuje 117 % HDP. Na tomto pozadí vyniká relativní fiskální disciplína Itálie, která však sama o sobě nemůže kompenzovat zpomalující se evropskou ekonomiku.
Do budoucna se očekává, že postupné uvolňování obchodního napětí podpoří mezinárodní obchod Itálie, zatímco diverzifikace směrem k trhům v Latinské Americe, Perském zálivu a Asii by mohla snížit závislost na tradičních partnerech. V letech 2026 a 2027 se předpokládá zvýšení růstu na 0,7 % a v roce 2028 na 0,8 %, a to stále více díky domácí spotřebě a investicím. Klíčovou roli budou hrát také vedlejší účinky investic financovaných prostřednictvím Plánu obnovy a zvýšení odolnosti EU (PNRR).
Vládní zákon o rozpočtu ve výši 22 miliard eur odráží balancování mezi konsolidací a růstem. Přestože je omezen fiskální disciplínou, zavádí opatření zaměřená na zvýšení kupní síly a investic. Hlavním z nich je snížení druhého pásma daně z příjmu fyzických osob, které snižuje sazbu z 35 % na 33 % pro osoby se středními příjmy v návaznosti na loňské daňové úlevy pro nižší příjmy. Mezi další opatření patří pobídky pro podniky prostřednictvím zvýšených odpisových odpočtů, nové financování digitalizace a přechodu na průmyslovou výrobu, cílené daňové úlevy v oblasti práce a podpora obnovy smluv.
Itálie zkrátka znovu získala důvěryhodnost a stabilitu. Dalším – a těžším – krokem bude proměnit tuto důvěru v udržitelný růst.
Alessandro Fiorentino