
Brusel podává Washingtonu ruku, aby se vyhnul obchodní eskalaci. Sefčovič: „Konkrétní nabídka na zaplnění deficitu“. Najít shodu mezi 27 členskými státy je však stále obtížné.
Brusel, 2. května 2025 – Evropská unie předložila návrh ve výši 50 miliard eur, aby zabránila zavedení nových cel ze strany Spojených států, které je plánováno na červenec a které by mohlo vážně ohrozit transatlantické hospodářské vztahy. Oznámil to místopředseda Evropské komise a komisař pro obchod Maroš Šefčovič, který v rozhovoru pro Financial Times vysvětlil strategii EU pro obnovení rovnováhy obchodní bilance a obnovení dialogu s Washingtonem.
Návrh Unie spočívá v plánu cílených nákupů – zejména zkapalněného zemního plynu, zemědělských produktů, jako jsou sójové boby, a dalšího amerického zboží -, které by sloužily ke snížení obchodního deficitu, který USA s EU pociťují. Brusel doufá, že toto gesto zmírní hrozbu až 20% cel na některé evropské dovozy, včetně automobilů, která by mohla vstoupit v platnost v létě.
„Myslím, že je velmi důležité, abychom si navzájem trochu lépe rozuměli,“ řekl Sefčovič a zdůraznil, že nedávná jednání umožnila vyjasnit si vzájemné postoje. Podle komisaře by větší porozumění „v číslech“ prospělo sblížení mezi stranami.
Problematika digitálních služeb
Jedna z hlavních otázek se týká posouzení skutečného obchodního deficitu mezi USA a EU. Podle Sefcoviče má Washington tendenci ignorovat vývoz služeb – zejména digitálních -, který americké společnosti realizují v Evropě. Pokud by se tyto údaje zohlednily, snížila by se záporná obchodní bilance USA s EU na přibližně 50 miliard eur, což je částka, kterou lze – podle Bruselu – naplnit cílenými dohodami o dodávkách. Součástí evropské strategie je proto přesvědčit americkou administrativu, aby do výpočtu zahrnula nejen fyzické zboží, ale také služby, v nichž americké společnosti, například v technologickém sektoru, do značné míry dominují.
Směrem k dohodě, ale s obtížemi
Navzdory náznakům otevřenosti zůstává cesta ke společné dohodě složitá. „Dosáhnout dohody, která by byla dobrá pro všechny členské státy, bude velmi obtížné,“ připustil Sefcovic, který si je vědom vnitřních rozdílů v Unii ohledně toho, jak řídit vztahy s Washingtonem. Některé členské země totiž prosazují tvrdší postup, zatímco jiné, více závislé na vývozu do Spojených států, doufají v diplomatické řešení. Komisař rovněž zdůraznil, že Brusel nepřijme jako základ pro jednání žádná 10% cla na evropské zboží. „Spojeným státům jsme dali jasně najevo, že jde o astronomická čísla a že uvalení rozsáhlých cel by bylo nespravedlivé a nepřijatelné.“
Nesmělé signály z Washingtonu
Mezitím se zdá, že z Washingtonu přicházejí povzbudivé signály. Místopředseda EU hovořil o nedávných „úpravách“ ze strany Spojených států a zmínil například možné zmírnění 25 % cel, které hrozí v automobilovém průmyslu. „Nemyslím si, že jsem byl jediný, kdo poukázal na negativní důsledky, které by tato opatření mohla mít,“ uvedl Sefcovic s odkazem na dopady na obou stranách Atlantiku.
Spolupráce na strategických otázkách
Navzdory napětí je Brusel i nadále přesvědčen, že konstruktivní spolupráce s Washingtonem je možná. Komisař zopakoval, že je důležité spolupracovat na strategických záležitostech, jako je nadměrná kapacita oceli a hliníku, výroba polovodičů a snižování závislosti na kritických surovinách. Témata, v nichž EU a USA sdílejí společné obavy a konvergentní zájmy. Evropský návrh představuje konkrétní pokus o nápravu dialogu se Spojenými státy v citlivém okamžiku pro globální obchodní rovnováhu. Míč je nyní na straně Washingtonu, který je vyzván, aby zhodnotil, zda se ruka podaná Bruselem může stát základem „spravedlivé a vyvážené“ dohody, jak doufají obě strany.