Reforma evropské politiky hospodářské soutěže v digitálním věku: Směrem k větší strategické autonomii Evropské unie

Obchod a ekonomika - 7. 8. 2026

Evropský parlament nedávno nastínil novou vizi politiky hospodářské soutěže a navrhl aktualizaci pravidel EU s cílem přizpůsobit je proměnám digitální ekonomiky a sílící globální konkurenci. Prostřednictvím usnesení, které sice není právně závazné, ale udává významný politický směr, vyzývá štrasburské shromáždění Evropskou komisi, aby přehodnotila stávající regulační rámec s cílem posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu, snížit strategickou závislost na mimoevropských subjektech a vytvořit příznivé podmínky pro rozvoj velkých kontinentálních společností. Podle usnesení by se politika hospodářské soutěže již neměla omezovat pouze na boj proti zneužívání dominantního postavení nebo na zabraňování fúzím, které jsou škodlivé pro spotřebitele, ale měla by se stát nástrojem schopným podporovat ekonomickou odolnost, bezpečnost, udržitelnost, strategickou autonomii a konkurenceschopnost Unie. Z tohoto hlediska Parlament navrhuje, aby doporučení obsažená ve zprávách vypracovaných Mariem Draghim a Enricem Lettou sloužila jako výchozí bod pro budoucí vývoj evropského práva hospodářské soutěže.

POSÍLENÍ DIGITÁLNÍCH TRHŮ

Významná část usnesení se týká posílení prosazování zákona o digitálních trzích (Digital Markets Act), který byl zaveden s cílem omezit moc velkých digitálních platforem označovaných jako „gatekeepers“ – tedy těch, které jsou schopny ovládat přístup na digitální trhy. Mezi ně patří Google, Amazon, Apple, Booking.com, TikTok, Meta a Microsoft. Parlament vyzývá Komisi, aby častěji využívala nástroje stanovené v nařízení, včetně šetření na trhu, předběžných opatření, řízení o porušení předpisů a sankcí, s cílem zabránit těmto provozovatelům v obcházení jejich povinností vyplývajících z nařízení. K zajištění účinného prosazování zákona o digitálních trzích se rovněž navrhuje zavedení specifického finančního příspěvku, tzv. „poplatku DMA“. Účelem tohoto poplatku je zajistit stabilní finanční zdroje pro dohledové a kontrolní činnosti.

NOVÉ TECHNOLOGIE, CLOUDOVÉ VÝPOČTY A OCHRANA PROTI MONOPOLŮM

Parlament navrhuje, aby při nadcházejícím přezkumu nařízení byla působnost nových pravidel rozšířena tak, aby zahrnovala nové technologie, které hrají ústřední roli v digitální ekonomice. Patří mezi ně modely umělé inteligence, chatboty, virtuální asistenti, služby cloud computingu a operační systémy pro připojené televizory. Cílem je zabránit vzniku nových monopolních postavení dříve, než tyto trhy dosáhnou plné zralosti. Poslanci Evropského parlamentu vyzývají Komisi, aby využila již probíhající šetření k aktualizaci požadavků nařízení a odstranila překážky, které brání zákazníkům v přechodu od jednoho dodavatele k druhému, což podle nich může výrazně omezovat hospodářskou soutěž.

FÚZE, EVROPSKÍ ŠAMPIONI A BOJ PROTI PREDÁTORSKÝM PŘEVZETÍM

Revize pravidel pro fúze je dalším klíčovým prvkem návrhu Evropského parlamentu. Podle poslanců by měl být stávající systém modernizován tak, aby podporoval vznik velkých celoevropských průmyslových skupin schopných konkurovat významným globálním hráčům, aniž by tím byla ohrožena hospodářská soutěž a blaho spotřebitelů. Komise je proto vyzvána, aby přijala dynamičtější hodnotící kritéria, která budou zohledňovat nejen bezprostřední dopady transakcí na ceny a tržní podíly, ale také jejich přínos pro inovační kapacitu, investice, odolnost výroby a dlouhodobý hospodářský růst. Komise rovněž vyzývá k revizi evropských pokynů pro fúze, aby se lépe zohlednila potřeba vytvořit skutečné „evropské šampiony“ ve strategických odvětvích, jako jsou telekomunikace, energetika, platební systémy a obrana.

STRATEGICKÁ AUTONOMIE A NOVÉ INTERVENČNÍ NÁSTROJE

Návrhy předložené Evropským parlamentem úzce propojují politiku hospodářské soutěže s cílem strategické autonomie Unie. Z tohoto hlediska je zapotřebí silně podporovat rozvoj klíčové evropské infrastruktury, včetně cloudových služeb, infrastruktury pro umělou inteligenci, finančních sítí a interoperabilních platebních systémů, čímž se sníží závislost na infrastruktuře a provozovatelích ze třetích zemí. V této souvislosti Evropský parlament vyzývá k posílení prosazování nařízení o zahraničních dotacích vůči online platformám a tržištím se sídlem mimo Evropskou unii, přičemž je třeba zabránit uvalení nadměrné administrativní zátěže na evropské malé a střední podniky. Pokud jde o elektronické platby, Parlament rovněž vyzývá Komisi, aby urychleně dokončila svá šetření týkající se poplatků účtovaných společnostmi Visa a Mastercard, přičemž digitální euro označuje za významnou příležitost k posílení hospodářské soutěže a snížení závislosti na mimoevropských platebních okruzích. Usnesení nakonec navrhuje zavedení nového evropského nástroje pro šetření trhu, jehož cílem je umožnit Komisi řešit situace narušené hospodářské soutěže i v případě, že nedochází ke konkrétním porušením antimonopolních předpisů. Na rozdíl od tradičních postupů by tento mechanismus řešil strukturální problémy trhu podle modelů, které již byly přijaty v některých členských státech. Parlament proto vyzývá Evropskou komisi, aby předložila legislativní návrh, který doplní stávající regulační rámec a posílí schopnost Unie reagovat na nové výzvy, které přináší digitální transformace a mezinárodní hospodářská soutěž. To je výzva pro nadcházející měsíce.