Subscribe
Ursula von der Leyen vyzývá k silnější obchodní ochraně, nižším nákladům podniků a nové strategii pro směrování úspor domácností do evropských firem
Evropská unie musí obnovit svou ekonomickou sílu kolem domácího průmyslu, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která nastínila asertivnější strategii pro konkurenci s Čínou a financování budoucnosti kontinentu. V Paříži před francouzskými obchodními lídry představila vizi Evropy jako regionu schopného produkovat základní zboží, přitahovat investice a chránit strategická odvětví.
Její poselství odráželo poznání, že předpoklady, na nichž byl založen dosavadní evropský hospodářský model, již neplatí. Kontinent se již nemůže spoléhat na levnou dováženou energii, neustále se rozšiřující přístup na čínský trh, otevřený globální obchodní systém a do značné míry zaručenou americkou ochranu. Západní technologické prvenství, které se kdysi považovalo za samozřejmost, rovněž čelí stále silnější konkurenci.
Von der Leyenová zdůraznila, že Evropa musí proto opět postavit průmyslovou kapacitu do centra svého rozhodování. Její přístup vychází z mnoha doporučení obsažených ve zprávě Maria Draghiho o evropské konkurenceschopnosti, která varovala, že nedostatečné investice a roztříštěné trhy oslabují schopnost EU držet krok s ostatními hospodářskými velmocemi.
Energetika představuje nejnaléhavější překážku. Evropští výrobci se i nadále potýkají s náklady, které často převyšují náklady jejich mezinárodních konkurentů, což má negativní dopad na investice i výrobu. Von der Leyenová označila energetiku za hlavní překážku konkurenceschopnosti a uvedla, že příští rozpočet EU by se měl stát finančním nástrojem podporujícím větší evropskou nezávislost.
Brusel také hodlá snížit regulační zátěž kladenou na podniky. Cílem Komise je do roku 2029 snížit administrativní náklady podniků obecně o 25 procent a u malých a středních podniků o 35 procent. Evropské podniky by podle von der Leyenové neměly být znevýhodňovány ani složitými vnitrostátními předpisy, ani zahraničními konkurenty, kteří působí za méně náročných podmínek.
Čína byla nejzřetelnějším terčem jejího projevu. Peking zůstává klíčovým obchodním partnerem a EU i nadále prosazuje politiku omezování ekonomických rizik namísto oddělování obou ekonomik. Spolupráce však nemůže znamenat, že budeme strukturální nerovnováhu tolerovat donekonečna.
Podle údajů, které uvedl předseda Komise, některé čínské společnosti čerpají dotace až osmkrát vyšší než ty, které jsou k dispozici srovnatelným podnikům v zemích OECD. Obchodní deficit Evropy vůči Číně se mezitím přiblížil 1 miliardě eur denně a v současné době se týká všech členských států EU.
Von der Leyenová uvedla, že jednání s Pekingem musí vést k měřitelným změnám. Pokud se jednání ukážou jako neúčinná, Brusel je připraven plně využít svých mechanismů na ochranu obchodu. Komise loni zahájila více než 30 nových šetření týkajících se údajně nekalých obchodních praktik, což je téměř trojnásobek historického ročního průměru.
EU rovněž disponuje nástrojem proti nátlaku, jehož účelem je reagovat v případech, kdy třetí země využívá ekonomický tlak k ovlivňování evropských rozhodnutí. Ačkoli von der Leyenová tento mechanismus přímo nezmínila, z jejího varování vyplynulo, že Komise je ochotna bránit odvětví považovaná za zásadní pro bezpečnost a autonomii Evropy.
Ochrana výroby je pouze jednou částí této strategie. Evropa musí také najít finanční prostředky potřebné k modernizaci továren, rozvoji čistých technologií a rozšiřování inovativních podniků. Evropské domácnosti mají v současné době v bankovních vkladech odhadem 10 bilionů eur. Velká část tohoto kapitálu se nedostává k podnikům, které hledají finanční prostředky na svůj růst.
Cílem navrhované Unie spoření a investic je vytvořit hlubší a integrovanější evropské kapitálové trhy, díky čemuž bude snazší, aby soukromé úspory podporovaly podniky přesahující hranice jednotlivých států. Návrhy Komise by mohly přinést až 470 miliard eur dodatečných investic, což by Evropě pomohlo zmenšit finanční propast oproti Spojeným státům a dalším konkurentům.
Von der Leyenová chce, aby členské státy dosáhly dohody do konce roku. Upřednostňuje účast všech 27 zemí, naznačila však, že pokud se nepodaří zajistit jednomyslnou podporu, mohlo by se pokračovat i v rámci menší koalice. Z tohoto vyjádření vyplývá, že Brusel se může stále více spoléhat na skupiny ochotných vlád, když se rozhodování na úrovni celé EU dostane do slepé uličky.
V souhrnu znamenají tyto návrhy posun směrem k defenzivnější a intervenčnější evropské hospodářské politice. Nižší náklady na energii, zjednodušení předpisů, důslednější prosazování obchodních pravidel a lepší přístup ke kapitálu jsou považovány za vzájemně propojené součásti stejného úkolu.
Cílem není izolovat Evropu od světových trhů, ale zajistit, aby otevřenost nevedla k závislosti. Pro Komisi je klíčovou otázkou, zda dokáže Evropa proměnit své bohatství, průmyslové know-how a jednotný trh ve skutečnou strategickou sílu. Odpověď Von der Leyenové zní, že ano – ale pouze pokud bude investovat rozhodněji a bude připravena chránit to, co vybuduje.
Alessandro Fiorentino