Subscribe
Trumpovo prezidentství může mít vážné obavy o stav svobody projevu v Evropě. Prvním náznakem, že by se na této frontě mohlo něco stát, byl notoricky známý projev viceprezidenta JD Vance na únorové bezpečnostní konferenci v Mnichově, kde se ohradil proti řadě incidentů v některých evropských zemích, kde se lidé setkali s právními postihy za politická prohlášení.
Jedním z terčů Vanceovy kritiky bylo Švédsko a případ, na který se viceprezident odvolával, se týkal odsouzení iráckého kritika islámu Salwana Najema, který byl obviněn z „podněcování“ proti muslimům za spálení Koránu – a slovní výroky jeho od té doby zavražděného spoludemonstranta Salwana Momiky. Najem byl v podstatě nucen zaplatit pokutu za spálení koránu, aniž by byl skutečně spojen s jakýmikoliv podněcujícími výroky.
Vance incident charakterizoval tak, že křesťanský aktivista byl potrestán za účast na demonstracích, které vedly k vraždě jeho přítele Salwana Momiky.
Jakkoli se Trumpův Bílý dům jeví v mnoha ohledech chaotický a spontánní, zdá se, že nezapomněl na alarmující situaci v oblasti svobody slova v Evropě. V dubnu si americké velvyslanectví ve Stockholmu předvolalo zástupce švédské vlády, aby s nimi projednalo otázku stíhání švédských občanů za projevy, což byla poměrně významná událost, které se nicméně ve Švédsku dostalo jen omezeného mediálního pokrytí a diskuse.
Tato událost může naznačovat, že starost JD Vance o svobodu slova v Evropě, a zejména ve Švédsku, se může stát součástí americké zahraniční politiky. Podobná jednání zřejmě proběhla mezi Trumpovou administrativou a britskou vládou Keira Starmera v rámci jednání Spojeného království o obchodní dohodě s USA. Zdá se však, že během setkání na americkém velvyslanectví nebyly švédské vládě kladeny žádné přímé požadavky. Podle oficiálních záznamů si americká delegace vyžádala pouze přehled o tom, jak švédské zákony upravují projevy. Doufejme, že to nebylo poslední setkání amerických představitelů se švédskou vládou na toto téma.
Uvidíme, zda bude Bílý dům požadovat obnovení svobody slova v evropských zemích jako předpoklad pro snížení nedávno zavedených obchodních bariér, jak bylo navrženo v rámci dialogu mezi USA a Velkou Británií. Ve hře jsou významné síly, které chtějí pokračovat v potlačování společenské a vládní kritiky, a to nejen ve vládách velkých evropských zemí, jako je Velká Británie, Francie a Německo, ale také na vysoké úrovni v EU. Problém, který to představuje pro evropskou demokracii, nelze podceňovat.
Spalovač Koránu Salwan Najem nebyl první ani poslední obětí kritizovaných švédských zákonů proti takzvanému podněcování a nenávistným projevům. Dalším nedávným známým případem bylo odsouzení muže, který na Facebooku sdílel příspěvek obsahující kreslenou satiru násilných džihádistů pronikajících do Evropy pod rouškou uprchlíků. Obrázek, za který byl muž odsouzen k podmíněnému trestu a vysoké pokutě, původně zveřejnil autor a mediální profil se značnou sledovaností.
Případ proti autorovi, na kterého bylo rovněž podáno oznámení pro údajné podněcování, nikdy nevedl k trestnímu stíhání. To vyvolalo otázky o nespravedlivém uplatňování práva – nejsou úřady ochotny stíhat známou osobu za „zločiny“, kvůli kterým s radostí postaví před soud bezmocné obyčejné lidi? Tuto pociťovanou nerovnost ještě zvýraznilo uzavření podobného případu proti vrcholnému politikovi nacionalistické strany Švédští demokraté.
To naznačuje, že legislativu týkající se „nenávistných projevů“ je obtížné udržet bez veřejného a politického pobouření, což spolu s její nemorálností vypovídá o tom, jak důležité je, aby byla zrušena. Možná je pomoc amerických konzervativců tím, co Švédsko a Evropa potřebují, aby se to konečně stalo?