Subscribe
V rámci plánu připravenosti 2030 a kosmického programu EU se Brusel zaměřuje na inovace, bezpečnost a konkurenceschopnost, aby upevnil svou roli v orbitální oblasti.
Vesmír už není jen hranicí vědeckého výzkumu: stal se klíčovou strategickou frontou pro evropskou obranu. Plánem připravenosti 2030 a vesmírným programem Evropské unie zahájil Brusel systémovou transformaci, která spojuje technologické inovace, bezpečnost a průmyslovou suverenitu ve snaze posílit svou autonomii ve stále nestabilnějším geopolitickém kontextu. Nařízení (EU) 2021/696, které upravuje vesmírný program na období 2021-2027, představuje regulační základ této ambiciózní strategie. Program s rozpočtem 13,5 miliardy eur integruje klíčové platformy, jako jsou Galileo, Copernicus a GOVSATCOM, v součinnosti s Evropským obranným fondem (EDF) a plánem připravenosti 2030, který v nadcházejících letech počítá s investicemi ve výši až 800 miliard eur.
Klíčové technologie pro bezpečnost a obranu
Srdcem této technologické architektury je evropský globální družicový navigační systém Galileo, který je díky své vysoké přesnosti nezbytný pro civilní i vojenské operace. Program Copernicus zase nabízí pokročilou kapacitu pozorování Země pro monitorování životního prostředí a krizové řízení. Zásadní význam má rovněž projekt GOVSATCOM, který si prostřednictvím projektu IRIS² (plánovaného na období 2025-2027) klade za cíl vybudovat multiorbitální konstelaci pro bezpečnou komunikaci, která zaručí nezávislost a bezpečnost evropských vládních infrastruktur. Tyto programy doplňují národní systémy a průmyslová partnerství. Například v rámci systému SICRAL, který má zajistit bezpečnou vojenskou komunikaci, bude do roku 2026 dokončen modul SICRAL-3. Společnosti jako Airbus a MBDA se již podílejí na vývoji pokročilých platforem protivzdušné obrany a satelitní komunikace, zatímco v Itálii vynikají Leonardo a Telespazio s projekty dvojího užití vysoké strategické hodnoty.
Nové technologie a technologie dvojího užití
Technologické prostředí se rychle vyvíjí s nástupem kvantové výpočetní techniky a aditivní výroby. První z nich, na kterou se očekává evropské financování ve výši více než 1 miliardy eur, slibuje revoluci v oblasti kryptografie a řízení satelitních sítí. Druhá z nich umožňuje výrobu lehkých a vysoce odolných součástí, což zkracuje časy a náklady. Jádrem evropské strategie jsou technologie dvojího užití, tj. použitelné jak v civilní, tak ve vojenské oblasti. Data z programu Copernicus se využívají pro ostrahu hranic, zatímco GOVSATCOM může sloužit humanitárním misím nebo vojenským operacím. Fond CASSINI s dotací ve výši 1 miliardy eur již zmobilizoval 175 milionů eur na přilákání soukromého kapitálu a podporu začínajících podniků v kosmickém sektoru.
Provozní výhody a kritické otázky
Integrace těchto systémů umožňuje významné provozní výhody. Galileo podporuje navigaci sil NATO, Copernicus nabízí základní údaje pro vojenské plánování a systém COSMO-SkyMed, který používá italské námořnictvo, zajišťuje neustálé monitorování Středozemního moře. Kritické problémy však přetrvávají: vesmírné infrastruktury jsou vystaveny kybernetickým rizikům a srážkám s orbitálním odpadem. EU zahájila program SSA (Space Situational Awareness), ale ve srovnání se Spojenými státy, které v roce 2023 vydají na výzkum vesmíru 60 miliard oproti evropským 23,4 miliardám, zůstává investiční rozdíl.
Kybernetická bezpečnost a regulace
Kybernetická bezpečnost je stále větší prioritou. Cvičení NATO ukázala zranitelnost satelitů vůči kybernetickým útokům. V reakci na to nařízení (EU) 2021/696 podporuje odolnost prostřednictvím pokročilé kryptografie a bezpečných sítí. Zejména Itálie je vyzývána k rozvoji specializovaných dovedností na ochranu strategických aktiv, jako jsou COSMO-SkyMed a SICRAL. Rozšiřuje se také regulační rámec. Nový zákon o umělé inteligenci z roku 2024 upravuje využívání umělé inteligence v kosmických systémech, zatímco Bílá kniha o evropské obraně otevírá cestu k vytvoření jednotného obranného trhu. Nařízení, jako je (EU) 2023/2411 o bezpečnosti průmyslových dodavatelských řetězců, mají za cíl snížit závislost na mimoevropských součástkách, zatímco nařízení (EU) 2021/821 zavádí přísné kontroly vývozu citlivých technologií.
Scénář pro rok 2030
Při pohledu do budoucnosti je cíl EU jasný: autonomní přístup do vesmíru, nezávislé satelitní sítě a vedoucí postavení v oblasti technologií. Projekty, jako je IRIS², posilování evropských nosných raket a spojenectví s NATO a OSN, ukazují jasnou trajektorii. Evropa má v úmyslu nejen chránit své orbitální zájmy, ale také se stát důvěryhodným globálním hráčem v oblasti, která se má stát jádrem strategických soutěží v 21. století.
Alessandro Fiorentino