Zkušební řízení o průkaz osoby se zdravotním postižením EU

Evropský parlament začne projednávat návrh Evropské komise na vytvoření průkazu zdravotně postiženého EU.

Před sedmi lety byl v osmi členských státech (Belgii, Estonsku, Itálii, Kypru, Finsku, Maltě, Rumunsku a Slovinsku) zahájen projekt, jehož cílem bylo zjistit potenciální výsledky takové iniciativy. Projekt trval dva roky a jeho výsledky byly zveřejněny v roce 2021.

Zkouška se však omezila na dávky pro osoby se zdravotním postižením v odvětvích kultury, volného času, sportu a dopravy. Kromě toho byla povaha průkazu zdravotně postiženého dobrovolná, což znamená, že vnitrostátní poskytovatelé služeb v těchto čtyřech odvětvích se mohli k systému průkazů dobrovolně připojit, nebo ne.

Základní myšlenka spočívala v tom, že poskytovatelé služeb byli povinni poskytovat stejné výhody, jaké poskytují státním příslušníkům se zdravotním postižením, také držitelům karet z ostatních sedmi zúčastněných členských států.

Počet vyrobených karet činil 316 000, tj. v průměru mírně přes 40 000 uživatelů na členský stát. V rámci jednotlivých odvětví se ke kartě připojilo méně než 1 % všech soukromých podniků, s výjimkou kulturního odvětví v Belgii, kde pokrytí dosáhlo mnohem vyššího počtu 8,4 %. Po skončení zkoušky byla jako jasná slabina zdůrazněna nízká účast poskytovatelů služeb, zejména v odvětví dopravy a sportu.

V oblasti kultury a volného času nebyl výsledek příliš uspokojivý: Pouze 30 % držitelů karet se domnívá, že jejich účast na kulturních akcích a akcích ve volném čase se díky kartě zvýšila poměrně nebo velmi výrazně, zatímco 70 % se domnívá, že jejich účast na kulturních akcích se zvýšila mírně nebo se nezvýšila vůbec.

Ještě méně působivá byla situace v oblasti sportovní účasti. Více než 60 % respondentů uvedlo, že se jejich účast na sportovních aktivitách vůbec nezvýšila, zatímco pouze méně než 20 % si myslí, že se jejich účast na sportovních aktivitách díky kartě zvýšila poměrně nebo velmi výrazně.

Pouze Finsko a Slovinsko souhlasily se zařazením veřejné dopravy do odvětví, na které se karta vztahuje, a pouze 35 % respondentů uvedlo, že se jejich cestovní ruch v zahraničí zvýšil přiměřeně nebo výrazně, zatímco 45 % uvedlo, že se jejich turistické aktivity v zahraničí díky kartě vůbec nezvýšily.

Pokud jde o celkovou spokojenost, 38 % uživatelů uvedlo, že by kartu rozhodně doporučilo ostatním uživatelům.

Projekt ukázal, že definice zdravotního postižení se v jednotlivých zúčastněných členských státech liší, a to ještě více v 27 členských státech EU. Například Finsko a Rumunsko nepovažují duševní poruchu za integraci zdravotního postižení.

Proto se také počet oprávněných osob v jednotlivých členských státech značně lišil. Belgie s více než 11 miliony obyvatel měla pouze 75 000 oprávněných osob, zatímco Estonsko s počtem obyvatel sotva přesahujícím 1 milion více než zdvojnásobilo počet oprávněných osob v Belgii.

Konzultované organizace občanské společnosti se shodly na tom, že názorům osob se zdravotním postižením byla při vývoji systému karet věnována malá pozornost.

Bezplatný vstup pro držitele karet byl poměrně vysoký v Rumunsku (75 %) a významný ve Slovinsku (40 %), ale okrajový nebo žádný v ostatních členských státech, kde převládal model snižování cen. Například na Maltě se snížení cen v oblasti kultury pohybuje od 25 % do 49 %, v Rumunsku se snížení cen v oblasti sportu pohybuje od 50 % do 74 %.

Rozdíly se vyskytly také v nabídce cenových slev pro asistenty osob se zdravotním postižením. Například na Kypru, Maltě a v Rumunsku byl vstup zdarma; sleva nad 75 % byla poskytnuta pouze na Kypru; Finsko, Malta a Rumunsko nabízely určité slevy v rozmezí od 25 % do 49 % a Belgie, Estonsko a Finsko se pohybovaly v úspornějším spektru od 0 % do 24 %.

Ačkoli tato služba nebyla zahrnuta do zkušebního projektu, Evropská komise nyní navrhuje, aby byla do karty EU pro osoby se zdravotním postižením zahrnuta i služba parkování. Nyní je na výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) Evropského parlamentu, aby společně s Radou Evropské unie projednal, zda a jakým způsobem v této iniciativě pokračovat.

Zdroj obrázku: Evropská komise