Zpráva EK: Rumunsko na pokraji platební neschopnosti

Rumunsko v loňském roce nedosáhlo cílového rozpočtového schodku a je velmi pravděpodobné, že se to v roce 2024 bude opakovat. Rumunská ekonomika zároveň zpomalila a existuje riziko, že ani v letech 2024-2025 výrazně neporoste. Takové jsou závěry průběžné zprávy Evropské komise o hospodářské a finanční situaci Rumunska. Nedávno zveřejněná zpráva analyzuje makroekonomickou zranitelnost Rumunska. Dokument kritizuje vládu v Bukurešti za řadu přijatých opatření nebo jejich absenci a trvá na nutnosti provést naléhavá opatření fiskální politiky, bez nichž by země mohla být vystavena otřesům.

Ze zprávy Generálního ředitelství Evropské komise pro hospodářské a finanční záležitosti vyplývá, že rozpočtový schodek je jedním z největších problémů Rumunska, neboť jeho zvýšení ovlivní schodek běžného účtu a vnější zadlužení, čímž se Rumunsko stane zranitelným vůči investorům. Další obavy, které Komise vyjádřila, se týkají napětí na trhu práce, skutečnosti, že mzdy rostou rychleji než produktivita, diskrečního zvýšení minimální mzdy vládou a požadavků na zvýšení mezd v rozpočtovém sektoru, což může ovlivnit konkurenceschopnost.

Evropská komise však předpokládá, že rumunská ekonomika by mohla v letech 2024-2025 růst až o 3 %, ale pouze v případě, že se její obchodní partneři – zejména Německo a Itálie, na nichž je závislá – nezmenší, a pouze pokud bude včas čerpat evropské fondy. Zpráva rovněž oceňuje stabilitu směnného kurzu leu vůči euru v posledních dvou letech a stabilitu bankovního systému navzdory válce a rostoucím cenám energií. Zpráva rovněž uvádí, že Rumunsko nemá žádné významné obchodní vztahy se zeměmi mimo EU a není ovlivněno vnějšími krizemi.

Rumunsko má jednu z nejvyšších měr inflace a schodků veřejných financí a běžného účtu v EU.

Podle odborníků EK se fiskální konsolidace Rumunska v roce 2023 zastavila a tvrdí, že vláda v Bukurešti nepřijala dostatečná opatření k řešení vysokého rozpočtového deficitu. Evropští odborníci varují, že schodek běžného účtu platební bilance Rumunska zůstává vysoký vzhledem k vysokému zahraničnímu dluhu a rozpočtovému deficitu. Těžká situace, do které se země dostala – prakticky na pokraji platební neschopnosti – je způsobena především velmi vysokými vládními výdaji spolu s nižšími než očekávanými příjmy do státního rozpočtu v souvislosti se zpomalením hospodářského růstu. Udržování vysokého rozpočtového deficitu zvýší zahraniční zadlužení, čímž se Rumunsko stane zranitelným vůči změnám nálady investorů a vnějším šokům, tvrdí odborníci z Komise.

Podle zprávy se schodek běžného účtu platební bilance Rumunska snížil z 9,3 % HDP v roce 2022 na 7 % HDP v roce 2023, zatímco cíl stanovený v konvergenčním programu na rok 2023 činil 4,4 % HDP. Pokles je způsoben nižší domácí poptávkou, což znamená, že Rumuni v podstatě začali šetřit, a to od podniků až po domácnosti, a cenami energií. Snížil se také schodek obchodní bilance, a to téměř o 25 %, protože se snížil dovoz a zvýšil vývoz zboží a služeb. Podle prognóz Komise by se měl schodek běžného účtu platební bilance Rumunska, který byl v posledních letech pokryt masivními evropskými fondy a zahraničními investicemi, v nadcházejících letech stabilizovat na úrovni přibližně 7 % HDP. Tomu by však mohla zabránit řada faktorů. V praxi se očekává, že vývoz bude nadále růst, ale s oživením domácí poptávky v souvislosti s oživením soukromé spotřeby se očekává i nárůst dovozu. Evropští odborníci však varují, že rozpočtový schodek, který má v roce 2024 činit 5,3 % HDP a v roce 2025 5,1 % HDP, zůstane vysoký a zabrání úpravě běžného účtu. Tvrdí také, že pomalejší oživení soukromé spotřeby, pomalejší dezinflace, neschopnost včas čerpat evropské fondy nebo dokonce menší než předpokládaný pokrok ekonomik nejdůležitějších obchodních partnerů Rumunska by v konečném důsledku vedly k nesplnění cíle stabilizovat schodek běžného účtu na úrovni přibližně 7 % HDP.

„Rumunská ekonomika je vysoce závislá na dovozu německého a italského zboží a služeb, zatímco Německo a Itálie jsou důležitými destinacemi pro rumunský vývoz. Pokud jde o zahraniční poptávku, většina celkové přidané hodnoty v rumunské ekonomice je vytvářena k uspokojení domácí poptávky v Německu a Francii, zatímco domácí poptávka v Rumunsku je z větší části uspokojována přidanou hodnotou vytvořenou v Německu a Itálii. Vzhledem k tomu, že přímá expozice Rumunska vůči partnerům mimo EU je nízká, nezdá se, že by geopolitické a obchodní napětí představovalo pro jeho ekonomiku riziko,“ uvádí zpráva.

Evropští odborníci rovněž upozorňují, že jakékoli zvýšení důchodů a mezd ve veřejném sektoru – jak slibuje vláda v Bukurešti – situaci jen zhorší.

Na druhou stranu odborníci komise upozorňují, že tlaky na domácí poptávku sice polevily, ale trh práce zůstává napjatý. Reálné mzdy rostou rychleji než produktivita, což zpomaluje dezinflaci a časem by mohlo snížit nákladovou konkurenceschopnost. Komise proto žádá Rumunsko, aby tyto otázky pečlivě sledovalo. Zatímco v letech 2021 a 2022 byl růst reálných jednotkových nákladů práce zhruba v souladu s EU, v roce 2023 se nominální mzdy v Rumunsku zvýšily přibližně o 15 % a reálné mzdy o téměř 5 %, což je výrazně nad úrovní produktivity práce. K růstu reálných jednotkových nákladů práce přispělo i zvýšení minimální mzdy, přičemž odborníci kritizovali „diskreční“ mechanismus jejího stanovování ze strany vlády. V roce 2023 byl zvýšen o 32 %. Bijí také na poplach kvůli zvýšení mezd, které požadují zaměstnanci v rozpočtovém sektoru. To by mohlo časem vést k dalšímu růstu reálných jednotkových nákladů práce a ovlivnit nákladovou konkurenceschopnost Rumunska a jeho vnější účty.

Celkově lze říci, že zranitelnost Rumunska přetrvává a země je vystavena šokům, a proto je třeba přijmout naléhavá politická opatření, zdůrazňují odborníci Komise a tvrdí, že pouze výrazný pokrok ve fiskální konsolidaci by tuto zranitelnost snížil. Podle evropských odborníků by nejúčinnějším způsobem řešení těchto vnitřních a vnějších slabin bylo, kdyby bukurešťské orgány pokračovaly v důvěryhodné a trvalé víceleté fiskální konsolidaci. Zdůrazňují, že nedávno přijatý balíček fiskální konsolidace „je krok správným směrem, ale je nedostatečný“.

Balíček v hodnotě přibližně 1,2 % HDP byl přijat v loňském roce a má být prováděn od roku 2024. Zahrnuje snížení výdajů o 0,4 % HDP, a to snížením počtu poukázek na dovolenou a příspěvků na stravu pro státní zaměstnance. Očekává se také, že balíček prostřednictvím řady zvýšení daní zvýší příjmy z HDP o 0,8 %. Patří mezi ně zvýšení zdanění právnických osob (zavedení minimální daně z obratu ve výši 1 % pro nefinanční společnosti s obratem vyšším než 50 milionů EUR a daně z obratu pro úvěrové instituce), postupné zrušení preferenčních daňových režimů pro stavebnictví a zemědělství a zrušení snížených sazeb DPH pro některé zboží a služby.

„Provedení ambiciózních daňových reforem, jak je uvedeno v plánu obnovy a odolnosti, by výrazně přispělo k řešení fiskální zranitelnosti. Poměr veřejných příjmů k HDP je v Rumunsku jeden z nejnižších v EU a zůstává pod průměrem zemí v podobné fázi vývoje,“ uvádí instituce.

Nápravy schodku lze dosáhnout také provedením reforem přijatých v PNRR, jejichž cílem je mimo jiné změnit velmi výhodný daňový režim pro mikropodniky a provést komplexní revizi rumunského daňového systému. Součástí PNRR je také reforma Národní agentury pro správu daní, jejímž cílem je řešit naléhavou potřebu její modernizace a digitalizace.

„Je zapotřebí komplexní přístup, který by kombinoval mnohem přísnější plnění rozpočtu než v minulých letech a reformy k posílení daňových příjmů zefektivněním daňového systému a zlepšením daňové správy. Další opatření, jako jsou revize výdajů a zlepšení postupů plánování, sestavování rozpočtu a monitorování veřejných zakázek a veřejných investic, mohou zvýšit efektivitu veřejných výdajů v kontextu velmi omezených zdrojů. V této souvislosti by se mohlo zvážit zvýšení míry podpory EU pro investice do infrastruktury, zejména v oblasti dopravy a zdravotnictví, a omezení a zacílení nadměrného zadávání zakázek. Provádění reforem zaměřených na kvalitnější vzdělávání, efektivní fungování státních podniků, účinnou veřejnou správu a lépe fungující soudnictví a kontrolu korupce by posílilo podnikatelské prostředí, zahraniční investice a potenciální růst. Tam, kde je to možné, by další opatření mohla pomoci snížit zranitelnost. Všechna tato opatření jsou do značné míry zohledněna v rumunském národním programu reforem,“ dodává zpráva.