Evropa připravuje odvážný obranný plán do roku 2030

EU představila plány na „zeď z dronů“ a posílení dohledu na východě v rámci boje proti rostoucím hrozbám

Evropská unie připravuje ambiciózní vojenskou transformaci, jejímž cílem je posílit její obranu proti stále nestabilnějšímu bezpečnostnímu prostředí. V přelomovém dokumentu, který byl rozeslán 27 členským státům, Evropská komise nastínila svůj obranný plán do roku 2030 a vyzvala k přijetí naléhavých opatření, která zajistí, že Evropa bude do konce desetiletí plně připravena odrazovat moderní hrozby a reagovat na ně.

Ústředním bodem plánu jsou dva stěžejní projekty, které jsou označeny za „obzvláště naléhavé“: vytvoření evropské zdi z dronů a posílení dohledu podél východního křídla Unie. Tyto iniciativy jsou přímou reakcí na probíhající válku Ruska proti Ukrajině a nedávný nárůst počtu narušení vzdušného prostoru nad územím EU. Podle dokumentu tyto provokace – od nepovolených letů až po kybernetické útoky – zdůrazňují naléhavou potřebu rychlé a koordinované akce.

„EU musí mít dostatečně silnou obrannou pozici, aby mohla věrohodně odrazovat své protivníky a reagovat na případnou agresi,“ napsala Komise. „Aby byla Evropa do roku 2030 připravena, musí jednat hned.“

Navrhovaná evropská zeď z dronů by podél hranic EU rozmístila pokročilé bezpilotní letecké systémy, které by monitorovaly pohyb osob, odhalovaly případné narušení a posilovaly kontrolu kritické infrastruktury. Ačkoli se o podrobnostech stále jedná, projekt počítá se sítí vzájemně propojených bezpilotních letounů vybavených nejmodernějšími senzory, které by byly schopny jak dohledu, tak rychlé reakce. Koncepce přesahuje tradiční ochranu hranic a integruje civilní a vojenské aplikace pro ochranu energetických potrubí, dopravních uzlů a dalších životně důležitých aktiv.

Iniciativu týkající se dronů doplňuje komplexní plán na posílení dohledu na východním křídle, kde členské státy sousedící s Ruskem a Běloruskem čelí nejbezprostřednějším rizikům. Cílem tohoto úsilí je zlepšit sdílení zpravodajských informací, rozšířit pokrytí radarem a nasadit nové technologie včasného varování, které umožní odhalit nepřátelskou činnost dříve, než se vystupňuje. Cílem je poskytnout evropským rozhodovacím orgánům nástroje, které jim umožní rychle reagovat v případě krize, a dát potenciálním agresorům signál, že hranice EU jsou bezpečné.

Tím však plán nekončí. Dva další stěžejní projekty – Evropský štít protivzdušné obrany a Štít kosmické obrany – jsou rovněž zdůrazněny jako pilíře dlouhodobé bezpečnosti kontinentu. Tyto iniciativy by společně posílily schopnost Evropy bránit své nebe a chránit kritickou satelitní infrastrukturu, přičemž je třeba si uvědomit, že budoucí konflikty se pravděpodobně rozšíří mimo tradiční bojiště i do kybernetické a vesmírné oblasti.

Komise zdůrazňuje, že tyto projekty nemají pouze vojenský charakter. Budou vyžadovat pokrok v průmyslové politice, technologických inovacích a přeshraniční spolupráci. Plán vyzývá k vytvoření silné obranné průmyslové základny schopné rychlé a rozsáhlé výroby a integrace nejmodernějších technologií. Dokument upozorňuje, že Evropa musí být schopna inovovat „v kruhu války“ a zajistit, aby její síly měly vybavení a schopnosti potřebné pro moderní válku.

Účast na stěžejních projektech bude otevřená všem členským státům a bude možné je označit za evropské obranné projekty společného zájmu v rámci evropského obranného průmyslového programu (EDIP). Tento celoevropský přístup má podpořit spolupráci přesahující hranice jednotlivých států a zajistit, aby přínosy – a odpovědnost – iniciativ byly sdíleny v celé Unii.

Naléhavost plánu odráží „akutní a rostoucí nebezpečí“, kterému Evropa čelí. Dokument výslovně zmiňuje „rozsáhlou a nevyprovokovanou vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině“, jejíž brutalita se stále stupňuje, a také nárůst bezohledných provokací vůči státům EU, včetně kybernetických útoků a úmyslného narušování vzdušného prostoru. Tyto hrozby podle ní vyžadují urychlený časový plán opatření a ochotu investovat jak do obranných kapacit, tak do politické jednoty.

Obranný plán do roku 2030 bude sloužit jako základ pro diskuse na nadcházejícím neformálním zasedání Evropské rady v Kodani, kde se očekává, že vedoucí představitelé budou diskutovat o financování, řízení a technických podrobnostech jednotlivých projektů. Přestože výzvy zůstávají – včetně zajištění odpovídajícího financování a vyvážení národní suverenity s kolektivními opatřeními – plán signalizuje rozhodný posun směrem k asertivnějšímu evropskému obrannému postoji.

Integrací technologie bezpilotních letounů, obrany z vesmíru a zesíleného ostrahy hranic chce EU vybudovat důvěryhodný odstrašující prostředek, který se dokáže přizpůsobit rychle se vyvíjejícím hrozbám. Pro kontinent, který se v oblasti bezpečnosti dlouho spoléhal na NATO, nepředstavuje plán jen politický návrh, ale strategické probuzení: Evropa hodlá převzít větší odpovědnost za svou vlastní ochranu.

Alessandro Fiorentino