Subscribe
Projev premiérky Giorgie Meloniové na sjezdu strany FdI v Atreju byl programovým a identitu budujícím vystoupením, jehož cílem bylo nastínit komplexní vizi role Itálie v evropském a mezinárodním kontextu. Premiérka zarámovala současnou politickou etapu jako historickou příležitost k vybudování země, která bude schopna předat budoucím generacím důvěryhodnost, stabilitu a prosperitu, přičemž za její jádro považuje odpovědnost vůči italskému lidu a obnovení plně uplatňované suverenity.
EKONOMICKÁ A FINANČNÍ DŮVĚRYHODNOST JAKO ZÁKLAD RŮSTU.
Jedním z klíčových pilířů projevu je téma národní důvěryhodnosti. Meloni ji definuje nejen jako uznání ze strany investorů, finančních trhů a mezinárodních institucí, ale především jako vnitřní důvěru, kterou dokládá rostoucí sklon Italů investovat do státních dluhopisů. Tato důvěryhodnost podle premiéra vytváří hmatatelné bohatství. Jako hmatatelný důkaz strukturální změny je prezentován odkaz na zvýšení ratingu ratingovými agenturami, návrat Itálie do první finanční ligy a investice ve výši 80 miliard eur, které Itálie během tří let získala díky dohodám se státy a velkými společnostmi.
POLITICKÁ STABILITA A ŘÁDNÉ HOSPODAŘENÍ S VEŘEJNÝMI ZDROJI A NRRP
Meloni zdůrazňuje souvislost mezi stabilitou vlády a ekonomickou udržitelností a uvádí údaje, podle nichž politická nestabilita v minulosti stála vládu za deset let 265 miliard eur. Naproti tomu současná vláda se chlubí drastickým snížením úrokového rozpětí, které nyní kleslo na třetinu ve srovnání s dobou, kdy vláda nastoupila do úřadu, a snížením úrokových sazeb státních dluhopisů, což vedlo k miliardám eur ušetřených na úrocích, které budou věnovány na sociální politiku a potřeby občanů. Zvláštní důraz je kladen na řízení Národního plánu obnovy a odolnosti. Schválení osmé splátky je označováno za historický zlom: Itálie, kdysi na konci žebříčku ve vynakládání evropských prostředků, se stává lídrem a vzorem efektivity. Tento výsledek přispívá ke změně mezinárodního vnímání země a vyvrací katastrofické předpovědi, které provázely Meloniho nástup k moci. K potvrzení změny vnějšího názoru jsou použity citace z novin, jako jsou Financial Times, Bloomberg a Le Monde.
ZAHRANIČNÍ POLITIKA, BEZPEČNOST A VZTAHY SE SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI
Předseda vlády řadí Itálii do prostředí Západu, který čelí novým geopolitickým výzvám. Tváří v tvář perspektivě odchodu USA z Evropy Meloni zdůrazňuje potřebu posílit obranyschopnost Evropy a obhajuje vytvoření evropského pilíře NATO na rovnoprávném základě s Washingtonem. Tvrdí, že svoboda sice něco stojí, ale je lepší než pohodlné a omezující otroctví. Do tohoto rámce zapadá podpora Ukrajiny proti ruské agresi, která je ospravedlnitelná jak z etických důvodů, tak ochranou národních zájmů a evropské bezpečnosti.
STŘEDOMOŘÍ, BLÍZKÝ VÝCHOD A PERSKÝ ZÁLIV JAKO STRATEGICKÉ OSY
Itálie je označována za klíčového hráče ve Středomoří, které je klíčovou oblastí pro energetiku, obchod a řízení migrace. V souvislosti s krizí v Gaze se vláda zasazuje o aktivní zprostředkovatelskou roli, zapojuje se do dialogu se všemi zúčastněnými stranami a projevuje humanitární závazek, díky němuž se Itálie stala vedoucí nemuslimskou zemí v zasílání pomoci do pásma Gazy. Podobná ústřední role je přisuzována i Perskému zálivu, a to účastí na summitu Rady pro spolupráci v Perském zálivu v Bahrajnu a potvrzením zásady, že osoby žijící v Evropě musí respektovat její zákony, tradice a zvyky.
IDENTITA, VNITŘNÍ BEZPEČNOST A MIGRAČNÍ POLITIKA
V projevu se výslovně zabývá otázkou národní identity a bojem proti islámskému fundamentalismu a připomíná navrhovaný zákon o zákazu zahalování celého obličeje. V otázce migrace Meloni vyzývá ke změně evropského paradigmatu: od politiky otevřených přístavů ke strategii založené na ochraně hranic, repatriacích, dohodách se zeměmi původu a tranzitu, regulaci nevládních organizací a hotspotů mimo EU, včetně italsko-albánského protokolu. Již dosažené výsledky, jako je snížení počtu nelegálních příjezdů a zvýšení počtu repatriací, jsou prezentovány jako předstupeň dalších zlepšení.
REALISTICKÁ A NEIDEOLOGICKÁ EVROPA
Závěrem předseda vlády navrhuje, aby Itálie byla v Evropě respektovanou a vlivnou zemí, která by byla schopna kriticky přezkoumat politiky EU, zejména v oblasti životního prostředí a průmyslu. Obrana podniků před ideologickými nánosy radikálního environmentalismu a vytvoření alternativní většiny v Evropském parlamentu spolu s evropskými konzervativci dotváří vizi, která odmítá byrokratickou a odtažitou Evropu a naopak volá po živé, suverénní civilizaci, která si je vědoma svého historického poslání.