Subscribe
Co se skutečně stane, když ve většině evropských zemí bude dětem zakázáno používat sociální média? Pochopí skutečně, jak škodlivé je nadměrné používání sociálních médií? Nebo je to přiměje k ještě větší dychtivosti po přístupu k tomu, co jim již není dovoleno? A co rodiče? Budou zodpovědnější, pokud jde o problémy a starosti jejich dětí? Nebo je to ještě více odradí? A co základní svobody? Budou takto přísným zákazem lépe chráněny? Nebo se sociální dohled ještě více rozšíří a státní aparát bude sledovat každý krok na sociálních sítích a fungovat jako svévolný a všemocný Velký bratr?
Není pochyb o tom, že sociální média mají zásadní vliv na každodenní život a chování našich dětí. Tento vesmír, nesmírně složitý a dynamický, s neustále se měnícími pravidly, vzrušující a nebezpečný zároveň, děti pohlcuje, uchvacuje a podmaňuje si je již od útlého věku. Od chvíle, kdy se probudí, až do chvíle, kdy jdou spát, jsou mobilní zařízení a sociální média součástí toho, co se stalo jejich každodenní rutinou. Ať se nám to líbí, nebo ne, je to nový „normál“.
Každý rozumný člověk, od rodičů po učitele a terapeuty, řekne totéž: nadměrné používání těchto sociálních platforem, jako je tomu dnes, způsobuje závislost a ovlivňuje kognitivní vývoj, soustředění, sociální fungování, interakci s rodiči, přáteli a spolužáky, fyzický odpočinek, vlastně téměř všechny každodenní činnosti. Ignorování nebo předstírání, že nechápeme potenciální destruktivní účinky, není o nic méně nebezpečné než účinky samotné. Co se tedy dá dělat?
O tomto nebezpečí a o metodách, které jsou nutné k záchraně dětí před (sebe)zničením, je nepochybně nutné diskutovat ve veřejném prostoru. Na druhou stranu stále více evropských zemí téměř koordinovaně vyhlašuje legislativní opatření k zablokování přístupu dětí k těmto sociálním platformám, což se zřejmě nesetkává se stejným souhlasem.
Záměr zakázat sociální sítě dětem mladším určitého věku vyvolal pobouření. Proč takový odpor, když panuje téměř všeobecná shoda o významných rizicích hypersocializace v digitálním prostředí? Proč taková nedůvěra v opatření, které by mělo zajistit ochranu zdraví dětí?
Již několik týdnů, ale zejména od hlasování ve francouzském Národním shromáždění, kdy byl přijat zákaz používání sociálních médií dětmi mladšími 15 let, se toto téma skloňuje na evropské úrovni. To by nemělo nikoho překvapit. Naopak, toto téma se bude dále rozvíjet.
Poslední z dlouhé řady zemí, které oznámily, že takový zákaz připravují, je Německo. Všechny německé mainstreamové strany jsou připraveny podpořit legislativní návrh, který zakazuje dětem mladším 14 let používat digitální platformy. Všude stejná linie uvažování a stejný modus operandi.
Zastánci zákazu sociálních médií pro velmi mladé uživatele si uvědomují, že je velmi obtížné takové opatření skutečně prosadit, aniž by došlo k porušení základních práv a svobod. Přesto trvají na tom, že je třeba jej urychleně přijmout legislativními prostředky.
Jakékoli rozhodnutí omezit nebo omezovat svobodu projevu se setká s obrovským podezřením. I když se zdá, že je založeno na těch nejušlechtilejších a nejdobrotivějších úmyslech. Stejně jako ochrana duševního a fyzického zdraví dětí. Dnes vidíme, jak je dlouho proklamovaný boj proti dezinformacím v digitálním prostředí ve skutečnosti zuřivým bojem proti svobodě projevu a moderování obsahu online je eufemismem pro cenzuru.
Kdo může zaručit, že zákaz vstupu dětí na sociální sítě není jen dalším drakonickým opatřením, které místo toho, aby zaútočilo na kořeny zla, zlo jen posílí?