Subscribe
Brusel ruší cla na americké průmyslové zboží a evropským automobilkám se uleví, ale zemědělci varují před riziky.
Evropská unie učinila významný krok ke stabilizaci transatlantických obchodních vztahů tím, že formálně zrušila cla na řadu amerického průmyslového zboží. Tento krok, který Evropská komise oznámila tento týden, je naplněním závazků přijatých ve společném prohlášení EU a USA podepsaném koncem července. Výměnou za to Washington souhlasil se snížením cel na evropské automobily a automobilové součástky z 27,5 % na 15 % se zpětnou platností od 1. srpna.
Pro Evropu je hlavní číslo zarážející: podle odhadů Komise se očekává, že jen snížení cel na automobily ušetří výrobcům automobilů v EU na clech více než 500 milionů eur za pouhý měsíc. Toto rozhodnutí přináší okamžitou úlevu průmyslu, který je pro ekonomiku a zaměstnanost bloku stále klíčový, a zároveň je hmatatelným důkazem toho, že Brusel a Washington jsou schopny spolupracovat na sporných obchodních otázkách.
Průlom pro evropský automobilový průmysl
Nejbližšími příjemci jsou evropští automobiloví giganti, od německých společností Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz až po italskou společnost Stellantis. Evropští výrobci automobilů jsou již léta terčem vysokých amerických dovozních cel, která jsou opakovaným zdrojem třecích ploch v transatlantickém obchodě. Dohoda omezuje cla na 15 %, čímž poskytuje prostor pro oddech průmyslu, který se již potýká s rostoucími náklady, přechodem na elektrická vozidla a tvrdou globální konkurencí.
Komisař EU pro obchod Maroš Šefčovič na sociálních sítích výsledek uvítal a označil jej za „krok vpřed směrem ke stabilitě a základ pro skutečnou spolupráci na společných výzvách, jako je například ocel“. Strop 15 % cel na automobily označil za „úlevu i povzbuzení pro náš průmysl“.
Dohoda odráží širší uznání, že navzdory neshodám musí EU a USA v době geopolitické nejistoty chránit své obchodní partnerství. Vzhledem k tomu, že se Čína prosazuje v globálních dodavatelských řetězcích a probíhající války zatěžují ekonomiky, obě strany vidí výhody ve snížení obchodních třenic.
Dvě klíčová opatření z Bruselu
K provedení červencové dohody předložila Komise dva legislativní návrhy. První z nich odstraňuje cla EU na americké průmyslové zboží a zároveň poskytuje preferenční přístup k některým americkým produktům z mořských plodů a necitlivým zemědělským položkám. Druhý návrh rozšiřuje stávající celní výjimku EU pro americké humry, která se nyní vztahuje i na zpracované humří produkty.
Tato opatření společně tvoří právní rámec potřebný k aktivaci recipročního snížení cel na automobily ze strany Washingtonu. Rychlým postupem Brusel zajistil, že americká cla na evropské automobily a díly se zpětně sníží k 1. srpnu, místo aby byla zdržována zdlouhavými legislativními spory. Představitelé Komise zdůraznili, že tyto kroky jsou součástí širšího úsilí o vyjednání budoucí dohody mezi EU a USA o spravedlivém a vyváženém obchodu, která by mohla zahrnovat další snížení cel v mnoha odvětvích.
Obavy evropského zemědělství
Ne všichni v Evropě však slaví. Zemědělské skupiny, zejména v Itálii, dohodu ostře kritizují a varují, že EU možná obětovala příliš mnoho ze svého zemědělsko-potravinářského sektoru, aby zajistila ústupky automobilovému průmyslu.
Cia-Agricoltori Italiani, jedno z předních italských sdružení zemědělců, označilo dohodu za „kapitulaci“, která může ohrozit životně důležité odvětví vývozu. Hodnota italského zemědělsko-potravinářského vývozu do USA dosahuje 7,8 miliardy eur ročně, přičemž podstatnou část tvoří víno. Podle organizace Cia by tyto produkty mohly čelit zvýšené konkurenci ze strany amerických zemědělských dovozů, které získávají snadnější přístup na trh EU.
„Dohoda o 15% clech se stále více podobá velké oběti zemědělsko-potravinářského sektoru,“ prohlásila organizace. Předseda Cristiano Fini varoval, že „kromě současného politického uzavření v oblasti vína musíme pečlivě sledovat usnadněný vstup amerických zemědělských produktů bez ohledu na reciprocitu. To je červená linie.“ Zemědělci tvrdí, že bez přísných ochranných opatření by příliv amerického zboží mohl narušit hospodářskou soutěž, poškodit místní dodavatelské řetězce a vyvolat ztrátu pracovních míst v evropském potravinářském sektoru.
Vyvážení průmyslu a zemědělství
Rozdílné reakce poukazují na dlouhodobé napětí v obchodní politice EU: jak vyvážit zájmy silné průmyslové základny Evropy se zájmy jejích stejně důležitých zemědělských výrobců. Pro Brusel má automobilový průmysl strategický význam, neboť představuje miliony pracovních míst, technologické inovace a klíčový vývozní pilíř. Zároveň je zemědělství pro mnoho regionů nejen ekonomickou záchrannou brzdou, ale také symbolem kulturního dědictví a standardů kvality.
Komise se snažila kritiky uklidnit zdůrazněním, že dohoda se zaměřuje na necitlivé zemědělské zboží a nenarušuje pravidla EU pro bezpečnost potravin. Přesto by dojem, že zemědělci jsou odsouváni na vedlejší kolej ve prospěch průmyslových gigantů, mohl podnítit politickou nespokojenost, zejména v zemích, jako je Itálie, Francie a Španělsko, kde má zemědělství stále politický vliv.
Krok směrem ke stabilitě, s riziky před sebou
Brusel zatím dohodu hodnotí jako výhru pro evropskou ekonomiku, která zmírňuje napětí s Washingtonem a přináší okamžité úspory v automobilovém průmyslu. Kritika ze strany zemědělců však podtrhuje křehkost konsenzu ohledně obchodní politiky v EU.
Pokud se podaří položit základy pro širší, vyvážený obchodní pakt se Spojenými státy, může se na ni vzpomínat jako na přelomový okamžik v posilování transatlantického spojenectví. Pokud se však obavy v oblasti zemědělství prohloubí a nebudou řešeny, může dohoda vyvolat domácí odpor, který oslabí důvěru veřejnosti v obchodní jednání EU. Ať tak či onak, nejnovější kroky odrážejí širší pravdu: v turbulentní globální ekonomice považuje Evropa spolupráci s USA za nepostradatelnou – ale ne bez nákladů a těžkých rozhodnutí.
Alessandro Fiorentino