Muslimské bratrstvo v Evropě

Francouzská vláda nedávno předložila zprávu o Muslimském bratrstvu, sunnitském muslimském hnutí, které vzniklo v Egyptě ve 20. letech 20. století. Hnutí bylo v Egyptě zakázáno v roce 2013, ale předpokládá se, že působí, často v utajení, v několika muslimských zemích a v západních zemích s významným počtem muslimských obyvatel. Jako hlavní finančníci hnutí jsou často zmiňovány Turecko a Katar.

Muslimské bratrstvo je v několika zemích (včetně Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů) klasifikováno jako teroristická organizace. V současné době se předpokládá, že působí přibližně v sedmdesáti zemích. Jeho heslem je Alláh je náš cíl, Prorok je náš vůdce, Korán je náš zákon, džihád je naše cesta a smrt pro slávu Alláha je naše nejvyšší snaha. Jinými slovy se jedná o islamistické hnutí, které věří ve fundamentalistický výklad islámu.

Muslimská imigrace je samozřejmě politicky kontroverzní téma. Politické síly v Evropě, které chtěly problematizovat islám a muslimskou imigraci, často poukazovaly na Muslimské bratrstvo jako na potenciální hrozbu pro naše západní společnosti. Jak již bylo zmíněno, Muslimské bratrstvo často působí v utajení a jeví se jako volná organizace. Kritici imigrace a islámu zde mohli poukazovat na hrozbu ze strany Bratrstva v různých zemích, i když se nejednalo o žádnou otevřenou organizaci. Pak bylo možné hovořit o zastřených hrozbách, o infiltraci, o skrytých agendách.

Na levicovém křídle politiky a v hnutích, která se zasazují o rozsáhlou imigraci, se tato skepse vůči Muslimskému bratrstvu a podobným hnutím obvykle označuje jako islamofobie. Říká se, že kritici islámu démonizují muslimy a staví se proti harmonické integraci muslimů do západních společností.

Proto je politicky výbušné, když francouzská vláda nyní zveřejňuje zprávu, podle níž je Muslimské bratrstvo ve francouzské společnosti přítomno více, než se dosud předpokládalo. Zpráva dává kritikům islámu za pravdu. Dává za pravdu kritikům imigrace. S muslimskou imigrací dochází k infiltraci islamistů. Ale s muslimskou imigrací získáváme na Západě a v EU síly, pro které by smrt pro Alláha měla být nejvyšší životní touhou.

Aktuální zpráva, kterou nyní předkládá francouzská vláda, rovněž zdůrazňuje, že Bratrstvo působí v utajení. Autoři zprávy píší, že je třeba předpokládat, že existuje vnitřní jádro, které drží organizaci pohromadě:

„Muslimské bratrstvo je v různých zemích svého vzniku založeno na soustředných kruzích, jejichž střed tvoří „omezený kruh“ zapřísáhlých aktivistů. Tato organizace je velmi pravděpodobná ve Francii, protože existuje všude jinde v Evropě. Měla by mít jen několik stovek členů. Hnutí „Bratrstvo“, chápané šířeji, zahrnuje všechny, kdo jsou v kontaktu s tímto „omezeným kruhem“ nebo jsou jím inspirováni.

Proto by měl existovat vnitřní kontrolovaný okruh zapřísáhlých aktivistů a z tohoto jádra by měly vycházet různé formy kontaktů a vlivů, které mají Bratrstvo jako východisko a inspiraci, ale oficiálně jménem Bratrstva nejednají.

Na začátku je také zmíněno to, o čem se často mluví, když se mluví o Muslimském bratrstvu, a to je schopnost této organizace přizpůsobit své pracovní metody různým zemím, ve kterých působí. Islamistická organizace, která si vytkla za cíl infiltrovat moderní západní společnost, samozřejmě nemůže používat autoritářské metody nebo protidemokratická hesla.

A právě zde se mezi těmi, kdo se snaží zmapovat a pochopit přítomnost Bratrstva v Evropě, vede debata o tom, jak by měla být chápána adaptace, k níž zřejmě obecně dochází ze strany muslimské občanské společnosti na západní prostředí. Jde o skutečnou adaptaci, kdy se určité aspekty původně tak militantního postoje k šíření islámu zmírňují. Nebo se také jedná o zfalšovanou a vědomou strategii. Autoři zprávy zde hovoří o „pesimistické vizi“ způsobu práce Bratrstva, „podle níž jsou integrace a účast Muslimského bratrstva v životě západní společnosti a umírněné diskurzy, které zastává, pouze výrazem taktického ústupu: Islámský stát zůstává jejich konečným cílem“.

Jak to tedy dnes ve Francii vypadá? Kde ve společnosti je důvod se domnívat, že se Muslimskému bratrstvu podařilo prosadit a získat vliv? Jde o vzdělávací systém, sociální pomoc a kázání v mešitách. Je to tedy především muslimská občanská společnost, která je zasažena. Nebezpečí nespočívá v tom, že by se s tím museli vypořádat obyčejní Francouzi, ale v tom, že všichni muslimové, kteří jsou dnes ve Francii, budou integrováni do různých společenských kontextů, kde lidé, kteří nevěří ve Francouzskou republiku, ale v šaríu, udávají tón tomu, jak mají lidé žít a myslet. Muslimové se tedy budou radikalizovat a především jim bude znemožněno stát se obyvateli Západu.

Autoři zprávy tvrdí, že Bratrstvo je přítomno ve všech velkých západoevropských zemích, kde žije významný počet muslimů. Belgie je zvláštním případem, protože tamní organizace byla obzvláště úspěšná v budování různých organizací, které působí společensky a které umožňují vázat finanční zdroje na činnost Bratrstva.

Další menší zemí, která vyniká, je Švédsko. Jako Švédovi mi připadá zajímavé číst ve zprávě vysvětlení, proč by se dříve jednotně protestantské a nyní solidně moderní a individualistické Švédsko mohlo stát zemí zaslíbenou pro infiltraci islamistů.

Navzdory omezenému počtu obyvatel je ve Švédsku významně zastoupeno Muslimské bratrstvo, které je také důležitou součástí evropské větve bratrstva obecně. Otázkou však je, jak je možné, že Švédsko vneslo Bratrstvo do společenské struktury. Autoři zprávy to vysvětlují následovně: „Vliv švédské pobočky se vysvětluje přispěním katarských finančních prostředků, velkou tolerancí švédského multikulturalismu a dobrými vztahy mezi hnutím a místními politickými stranami, zejména Švédskou sociálnědemokratickou stranou.“

Je pravda, že Švédsko se k multikulturalismu staví vstřícně. V roce 2010 bylo téměř tabu říci, že by Švédsko mělo být švédské. Lidé, kteří něco takového řekli, byli obviňováni z rasismu a etnonacionalismu. A Švédsko má stále vstřícný pohled na islám, i když se nyní mnohem otevřeněji diskutuje o hrozbě islamismu. A současná zpráva byla ve Švédsku vzata na vědomí na nejvyšší politické úrovni.

Jak ale autoři zprávy píší, jde také o někdy velmi vřelé vztahy velmi důležité švédské sociálnědemokratické strany s muslimským prostředím. Problémy zde měla i levicovější radikální a bývalá komunistická „Levicová strana“. Zejména s propalestinskými hnutími, která vyjadřují sympatie Hamásu. Politická levice chtěla vystupovat jako ochránce přistěhovalců, ale začíná se ukazovat, že tato strategie má svou cenu. Sociální demokraté měli problémy s pokusy o infiltraci jak ze strany islamistů, tak ze strany organizovaných zločineckých gangů.

Je dobře, že se francouzská vláda pustila do boje proti islamismu. Zbytek Evropy by ji měl následovat. I když by Evropa měla být otevřená například pracovní imigraci, musíme si udržet své hodnoty a západní identitu. Organizace, které upřednostňují islám před demokracií a západními hodnotami, nemají v Evropě ani v EU místo.