Poslední útok EU proti X ji přivedl na kolizní kurz s USA

Rozhodnutí Evropské komise ze dne 5. prosince 2025 uložit společnosti X pokutu ve výši 120 milionů eur podle zákona o digitálních službách (DSA) znamená výrazné zintenzivnění regulačního přístupu vůči velkým online platformám.

Toto rozhodnutí, které je první sankcí za nedodržení předpisů vydanou v rámci DSA, je považováno za důkaz odhodlání EU prosadit nový rámec pro transparentnost, odpovědnost a dohled nad platformami.

Podle skupiny Evropských konzervativců a reformistů (ECR) však toto rozhodnutí zároveň odhaluje přetrvávající nedostatky v logice prosazování zákona o ochraně údajů – nedostatky, které hrozí, že se zákon, jehož cílem je zajistit spravedlnost, změní na zákon náchylný ke svévolnému, nekonzistentnímu nebo politicky zabarvenému uplatňování.

Rozsudek je vydáván v prostředí, které je již nyní ovlivňováno rostoucími zásahy irské Komise pro ochranu osobních údajů (DPC), která jen v letošním roce uložila miliardové pokuty za porušení GDPR. Tento vzorec znovu vyvolal obavy ohledně proporcionality, právní jistoty a regulační zátěže, která je kladena na již tak znevýhodněný evropský technologický ekosystém. Mnozí pozorovatelé tvrdí, že pokud bude evropský regulační postoj dále prosazován, hrozí, že ve snaze o dosažení abstraktních ideálů dodržování předpisů dojde k zadušení inovací.

Jádrem žaloby Komise jsou tři údajná pochybení v oblasti transparentnosti. První z nich se týká nově pojatého modrého zaškrtávacího znaménka X, které regulační orgány označují za „klamavý design“. Od doby, kdy se společnost přejmenovala z Twitteru na X, je modré zaškrtávátko – dříve kontrolovaná ověřovací značka – možné zakoupit s minimální kontrolou identity. Komise tvrdí, že se tím stírá hranice mezi ověřenými a neověřenými účty, což zvyšuje riziko vydávání se za někoho jiného a dezinformací. Ačkoli DSA nevyžaduje ověření, výslovně zakazuje prvky, které naznačují ověření tam, kde žádné neexistuje.

Druhé údajné porušení se týká nedostatků v reklamním úložišti společnosti X. Výzkumníci uvádějí pomalé načítání, neúplné záznamy a chybějící podrobnosti o kritériích cílení, obsahu a identitě sponzorů. Podle Komise tyto nedostatky narušují odhalování systémových rizik, jako je politická manipulace nebo diskriminační reklamní praktiky.

Třetí problém se týká překážek v přístupu výzkumných pracovníků. Komise tvrdí, že omezení X týkající se scrapingu a analýzy veřejných dat porušují článek 39 a čl. 40 odst. 12, které vyžadují, aby velmi velké platformy umožnily nezávislé studium chování platforem a systémových rizik.

Přestože Komise tvrdí, že pokuta ve výši 120 milionů eur odráží závažnost a délku trvání těchto protiprávních jednání, odmítla vysvětlit způsob výpočtu. Místo toho se opírá o obecné odkazy na proporcionalitu a dopad na uživatele. Společnost X nyní musí do 60 pracovních dnů napravit systém ověřování a do 90 dnů předložit akční plány pro transparentnost reklamy a přístup k výzkumu. Pokud se to nepodaří, může dojít k opakovaným sankcím. Řízení se táhne od prosince 2023 po předběžných zjištěních z července 2024 a doprovází další vyšetřování údajného nezákonného obsahu a manipulace.

Jednotlivé otázky týkající se integrity ověřování, zveřejňování reklamy a přístupu k výzkumu jsou platné. Jak však poznamenávají spolupředsedové ECR Nicola Procaccini a Patryk Jaki, přístup Komise odhaluje hlubší strukturální dysfunkce v architektuře prosazování DSA.

Rozsudek poukazuje na prohlubující se rozdíl mezi deklarovanými cíli DSA a její provozní realitou. Ačkoli je prezentován jako neutrální režim transparentnosti, počáteční prosazování naznačuje, že se regulační orgány opírají o vysoce subjektivní výklad pojmů „riziko“ a „újma“. Pro ECR je tento posun nebezpečný: když se základem prosazování stane záměr, nikoli prokázané jednání, jsou platformy vystaveny nejisté, diskreční a potenciálně zpolitizované regulační moci. Při absenci definovaných měřítek hrozí, že se prosazování stane selektivním pod rouškou ochrany spotřebitele.

Mlčení Komise o metodice sankcí tyto obavy ještě umocňuje. Bez jasných měřítek nemůže odvětví smysluplně posoudit dodržování povinností. Pro zákonodárce, výzkumné pracovníky a provozovatele platforem tato nepřehlednost posouvá DSA od předvídatelného systému založeného na pravidlech k diskrečním zásahům.

Tato epizoda také krystalizuje širší filozofický rozpor mezi regulačními kulturami. Spojené státy kladou důraz na opravné prostředky po porušení předpisů a soudní nápravu, zatímco EU se stále více spoléhá na předběžnou kontrolu a expanzivní struktury dodržování předpisů. Rozsudek ve věci X stojí v centru tohoto rozdělení. Podle kritiků v rámci ECR i mimo Evropu je toto rozhodnutí důkazem regulační kultury, která se spíše než o praktické výsledky stará o symbolické prosazení, což hrozí vyvoláním odvetných opatření ze strany Washingtonu a destabilizací transatlantické spolupráce.

V rámci EU může pokuta posílit rostoucí pochybnosti o trajektorii DSA. Členské státy, které hostí významné zaměstnavatele v oblasti technologií, začínají být znepokojeny rozsahem a tempem vymáhání. Bez jasnějších měřítek a silnějších záruk proti selektivnímu uplatňování se průmysl i vlády mohou začít bránit dohledu Komise. Spíše než signálem regulační síly se případ X může stát ústředním bodem širšího zúčtování ohledně hospodářské strategie a ústavní rovnováhy EU.

Tento vývoj se odehrává v širší atmosféře, která je ovlivněna důrazným prosazováním GDPR v Irsku. Irsko, kde sídlí řada evropských technologických centrál, se stalo hlavním centrem vymáhání práva v tomto bloku a od roku 2018 uložilo pokuty ve výši 4,04 miliardy eur – více než čtyřikrát vyšší než jakýkoli jiný orgán. Jen v roce 2025 přesáhly pokuty podle GDPR 5,88 miliardy eur. Společnost TikTok obdržela v květnu pokutu ve výši 530 milionů eur za předávání údajů z EHP do Číny bez odpovídajících ochranných opatření, zatímco společnost Meta zaznamenala aktivaci pokuty ve výši 1,2 miliardy eur v souvislosti s porušením nařízení Post-Schrems II.

Konzervativní poslanci Evropského parlamentu již dlouho varují, že tyto kumulativní tlaky ohrožují konkurenceschopnost Evropy ve srovnání s USA a Čínou. Kritici tvrdí, že deklarované cíle DSA – ochrana nezletilých, boj proti dezinformacím, řešení systémových rizik – se mění v nástroje preventivní kontroly obsahu. Během slyšení v roce 2024 se poslanec ECR Piotr Müller dotazoval komisaře Virkkunena na nezveřejněnou komunikaci s platformami a zopakoval dřívější obavy ohledně dopisů komisaře Thierryho Bretona Elonu Muskovi, v nichž naléhal na rozhodnutí o umírněnosti. U těchto interakcí hrozí, že se setře hranice mezi dohledem a nátlakem, což zmenšuje prostor pro nesouhlas.

Z ekonomického hlediska jsou důsledky hluboké. Příliš opatrný regulační reflex Evropy již nyní potlačuje inovace a zvyšuje závislost na dovážených technologiích. Vysoké pokuty odvádějí kapitál z výzkumu a vývoje produktů do režijních nákladů na dodržování předpisů. Souběžná vyšetřování DSA ve společnostech Meta, AliExpress a dalších přispívají k další nestabilitě.

ECR navrhla pragmatické reformy: vázat vymáhání na prokazatelnou škodu, přijmout objektivní měřítka sankcí a před uložením větších sankcí vyžadovat posouzení dopadu inovací a svobody projevu.

Reakce společnosti X prověří postoj Komise. Společnost se pravděpodobně odvolá a současně se připravuje na splnění požadavků – což je dvojí proces, který vyžaduje značné zdroje. Pro EU tento případ rozhodne, zda se DSA stane zásadním regulačním nástrojem, nebo politicky flexibilním nástrojem.

Reakce USA podtrhuje geopolitickou sázku. Vysocí představitelé Trumpovy administrativy pokutu vylíčili jako útok na americké inovace a svobodu projevu. Viceprezident JD Vance napsal 4. prosince na X: „Kolují zvěsti, že komise EU udělí společnosti X pokutu ve výši stovek milionů dolarů za to, že se nezapojuje do cenzury. EU by měla podporovat svobodu projevu, ne útočit na americké společnosti kvůli nesmyslům.“

Vzhledem k tónu reakce USA a ochotě administrativy agresivně bránit americké firmy se diplomatický kompromis zdá nepravděpodobný. Washington se nyní dívá na kroky Komise a na úředníky, kteří je řídí, s otevřeným nepřátelstvím.

DSA spolu s DMA, Aktem o umělé inteligenci a vyvíjejícími se režimy kybernetické bezpečnosti tvoří páteř ambicí EU definovat výrazně evropský model správy digitálních technologií. Případ X však vyvolává nepříjemnou otázku pro tvůrce politik: může si EU zachovat regulační suverenitu, aniž by podkopala svůj vlastní technologický význam? Evropa zůstává strukturálně závislá na amerických poskytovatelích cloudových služeb, asijském hardwaru a externích modelech umělé inteligence. Tím, že na platformy, které se již obávají evropského trhu, klade povinnosti dodržování předpisů, Brusel riskuje urychlení pomalého odchodu velkých digitálních firem – „odlivu inovací“, který je již patrný ve struktuře investic, kdy rizikový kapitál stále více proudí do Spojených států a zemí Perského zálivu.

Je třeba vzít v úvahu také demokratický rozměr. DSA uděluje Komisi výjimečné diskreční pravomoci, včetně možnosti požadovat rychlé odstranění obsahu v krizových situacích, vydávat závazné příkazy platformám a vynucovat rozsáhlý přístup k údajům. Skupiny na ochranu občanských svobod začaly varovat, že bez přísných procesních omezení by tyto pravomoci mohly být uplatňovány v politicky citlivých souvislostech. Rozsudek X podle nich ukazuje, jak se vymáhání práva může ubírat směrem k interpretační flexibilitě, a nikoli k přísné zákonnosti. Budou-li tyto tendence pokračovat, může důvěryhodnost regulačního řízení EU, které bylo dlouho založeno na předvídatelnosti a legitimitě právního státu, klesnout stejně jako celosvětová důvěra v evropské instituce.