Subscribe
Proces vstupu Ukrajiny do Evropské unie, který byl oficiálně zahájen v roce 2022 společně s Moldavskem, představuje jeden z nejvýznamnějších projektů evropské integrace, zvláště pokud jej čteme také jako reakci na ruskou invazi. Cestu Kyjeva do Bruselu však v současné době blokuje veto Maďarska v čele s Viktorem Orbánem, který se zřejmě staví proti politickému odporu založenému spíše na vnitřních a geopolitických důvodech než na objektivních kritériích. Maďarský postoj, který Evropská komise otevřeně zpochybňuje, vedl k patové situaci, která hrozí ohrožením důvěryhodnosti celého procesu rozšíření, a to v citlivém okamžiku života a historie Unie.
PRO EVROPSKOU KOMISI JE TO PROCES ZALOŽENÝ NA ZÁSLUHÁCH.
Evropská komise upřesnila, že neexistují žádné „objektivní důvody“, které by bránily otevření prvního bloku jednání s Ukrajinou – tzv. „Základy“ – který zahrnuje kapitoly o demokracii, právním státě, lidských právech a veřejných zakázkách. Mluvčí Komise zdůraznil, že Ukrajina provádí významné reformy, zejména s ohledem na to, že působí v těch nejtěžších myslitelných podmínkách, a potvrdil tak, že postupuje na základě zásluh a dodržování kodaňských kritérií. Toto ocenění zopakovala také předsedkyně Ursula von der Leyenová, která ocenila odhodlání Ukrajiny k reformám a dala najevo, že nyní je řada na Evropské unii, aby v tomto ohledu dosáhla dobrých výsledků. Tento apel se však nepromítl do konkrétního řešení patové situace způsobené maďarským vetem.
MAĎARSKÉ VETO MEZI POLITICKÝMI MOTIVACEMI A NÁRODNÍ DYNAMIKOU
Odmítnutí Maďarska zahájit jednání s Kyjevem zdůvodňuje premiér Viktor Orbán odkazem na nezávaznou národní konzultaci, v níž se 95 % účastníků vyslovilo proti přistoupení Ukrajiny. Účast byla výrazně nižší než v parlamentních volbách v roce 2022, ale Orbán přesto tvrdil, že má od občanů silný mandát k zablokování procesu přistoupení Ukrajiny k Unii. Jedna z hlavních výtek Budapešti se týká údajného porušování práv maďarské menšiny na Ukrajině, zejména v Zakarpatské oblasti. Navzdory snaze Kyjeva schválit akční plán zaměřený na posílení ochrany menšin se dvoustranné rozhovory mezi oběma zeměmi přerušily poté, co Ukrajina obvinila Maďarsko ze špionážní činnosti. Tato roztržka prohloubila vzájemnou nedůvěru a poskytla Orbánovi zjevný důvod vetovat vstup Ukrajiny do Unie.
EVROPSKÉ REAKCE A UKRAJINSKÁ FRUSTRACE
Evropští představitelé i ukrajinské vedení se k maďarskému postoji staví vlažně. Na posledním evropském summitu prezident Volodymyr Zelenskyj zaníceně apeloval na jasné politické poselství a zdůraznil, že další odklady by mohly podkopat globální důvěru v evropské závazky. Zelenskyj uvedl, že zahájení jednání již bude politickým rozhodnutím, které definuje budoucí integraci Ukrajiny s Evropou. Navzdory formální podpoře mnoha evropských kanceláří zůstává maďarské veto nepřekonatelnou překážkou, neboť jakékoli rozhodnutí o rozšíření vyžaduje jednomyslnost 27 členských států.
HYPOTÉZA ODDĚLENÍ: RIZIKA A PŘÍLEŽITOSTI
Tváří v tvář přetrvávající patové situaci zvažují diplomaté v Bruselu rozdělení přístupových cest Ukrajiny a Moldavska, přestože obě země podaly žádost současně a byly prohlášeny za kandidáty ve stejnou dobu. Orbán proti Moldavsku nevznesl žádné námitky, což Moldavsku umožňuje postupovat jednostranně. Tato možnost však představuje značné riziko: mohla by vyslat ukrajinskému lidu signál, že EU neplní své sliby, což by v kritické chvíli podkopalo vnímání evropské důvěryhodnosti. Komise prohlásila, že nehodlá vyzvat k oddělení, ale konečné rozhodnutí odložila na členské státy, přičemž zachovává cíl podporovat obě země v procesu přípravy na přistoupení.
BUDOUCNOST UKRAJINY V ROVNOVÁZE MEZI ZÁSLUHAMI A POLITIKOU
Ukrajinský případ je proto pro Evropskou unii skutečnou zkouškou. Na jedné straně zdůrazňuje odhodlání Kyjeva k reformám a jeho odhodlání začlenit se do evropského projektu, na druhé straně poukazuje na strukturální limity EU, která vyžaduje jednomyslnost pro nejstrategičtější rozhodnutí, čímž se vystavuje riziku paralýzy. Otázka přistoupení Ukrajiny je mnohem více než jen technický postup: je to zkouška soudržnosti, solidarity a politické vůle. Její řešení určí nejen evropský osud Ukrajiny, ale také schopnost Unie vystupovat jednotně ve stále složitějším a konfliktnějším geopolitickém kontextu.