Žádný Schengen, žádný evropský projekt

Budoucnost schengenského prostoru volného pohybu je opět zpochybněna rozhodnutím Polska a České republiky zavést kontroly na hranicích se Slovenskem. Po nich následovalo Rakousko, které oznámilo zesílené kontroly na svých hraničních přechodech se stejnou zemí.

Rumunsko se na tuto situaci dívá s obavami a určitým zklamáním, protože na přijetí do Schengenu čekalo více než deset a půl roku, během nichž udělalo vše potřebné pro posílení bezpečnosti svých hranic. Útlum schengenského prostoru začal v roce 2015, kdy byly v šesti zemích v souvislosti s migrační krizí obnoveny kontroly na vnitřních hranicích. Další ránu Schengenu, jehož hlavním principem je volný pohyb, zasadily pandemie, kdy řada členských států opakovaně omezovala volný pohyb ve jménu veřejného zdraví. Debaty o potřebě reformy Schengenu, které byly zahájeny téměř před deseti lety, nevedly prakticky k žádným výsledkům a nedávné události jen podpořily rétoriku některých zemí, jako je Rakousko, které tvrdí, že Schengen není funkční (a v konečném důsledku není důvod pro jeho rozšíření). Nefunkční a křehký Schengen však ohrožuje samotnou existenci evropského projektu, varovala v roce 2019 Tanja Fajon, bývalá poslankyně Evropského parlamentu za S&D, nyní slovinská ministryně zahraničí.

V předvečer parlamentních voleb Polsko nedávno oznámilo dočasné kontroly na hranicích se Slovenskem, což zdůvodnilo obavami, že by zemi mohl ovládnout příliv migrantů. Opatření přichází v souvislosti s nedávným skandálem ohledně korupce na konzulátech, které údajně vydaly statisíce nelegálních víz občanům z Afriky, Blízkého východu a Asie. Obnovení hraničních kontrol, které analytici interpretují jako silové prohlášení vlády, jež chce ukázat, že je v otázce migrace tvrdá, se pro varšavskou exekutivu v tuto chvíli jeví jako pokus zmírnit dopady vízového skandálu. Otázka migrace je zároveň ústředním tématem polské volební kampaně. V den voleb mají Poláci hlasovat v referendu o tom, zda mají přijímat přesídlené migranty z jiných zemí EU.

71 000 nelegálních přechodů v Německu jen v tomto roce

Polsko následovala Česká republika, která okamžitě oznámila, že „v koordinaci“ se svými sousedy přijme stejné opatření. V návaznosti na to rakouská vláda kancléře Karla Nehammera uvedla, že Rakousko posílí kontroly na hranicích se Slovenskem, aby odradilo pašeráky migrantů před změnou jejich trasy. Již dříve přijalo Německo podobné opatření, které oznámilo den před zasedáním Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, jež mělo na programu migraci. Německá spolková policie oznámila, že od začátku roku došlo k 71 000 nelegálních překročení hranic.

Problémy Polska s nelegálními přistěhovalci jsou nepopiratelné. Téměř před rokem, v listopadu 2022, Polsko oznámilo, že svou hranici s ruskou enklávou Kaliningrad zatarasí ostnatým drátem, aby udrželo migranty na uzdě a dodalo místním obyvatelům pocit bezpečí. Přibližně ve stejné době oznámilo podobné opatření Bulharsko. Během několika měsíců měl být na hranici s Tureckem postaven 33 kilometrů dlouhý plot z ostnatého drátu. V prosinci 2022 pak Rakousko, které v té době zaznamenalo nárůst počtu migrantů a žadatelů o azyl, požádalo Evropskou unii o přidělení dalších finančních prostředků – 2 miliard eur – na vybudování takových plotů z ostnatého drátu na vnějších hranicích EU.

Hranice mezi Srbskem a Maďarskem, jedna z nejfrekventovanějších pozemních tras pro migranty.

Problémy s nelegálními migranty má také Maďarsko. Maďarský premiér Viktor Orbán, který v roce 2015 také stavěl ploty z ostnatého drátu a ukazoval prstem na Rumunsko, nedávno přiznal, že problémy pramení z maďarské hranice se Srbskem. A nikoliv na trase, která zahrnuje Rumunsko, jak tvrdí rakouský kancléř Nehammer. A na maďarské hranici se Srbskem probíhá skutečná „válka“ mezi pašeráky migrantů a maďarskou policií, při níž se používají střelné zbraně, tvrdí Orbán.

Od roku 2015 zavedlo kontroly na vnitřních schengenských hranicích z důvodu „výjimečných okolností“ šest zemí – Dánsko, Francie, Německo, Rakousko, Norsko a Švédsko. Ačkoli se mělo jednat o dočasné opatření, které lze prodloužit maximálně o dva roky, vlády těchto států od té doby až do současnosti využívají různých právních důvodů a využívají „šedé zóny“ v schengenském právu a tuto lhůtu výrazně překračují. Na vině byla také pandemie Covid, která umožnila všem členským státům zavést dočasné hraniční kontroly na ochranu zdraví obyvatelstva.

V letech 2018-2019, během debat o změně schengenských právních předpisů, Evropský parlament zastával postoj omezit právo států na zavedení těchto hraničních kontrol jasným vymezením okolností, za nichž lze toto opatření přijmout, a zkrácením období, během nichž může být uplatňováno.

Zpravodajka výboru LIBE, slovinská europoslankyně Toja Fajonová, tehdy uvedla, že do nového Schengenského hraničního kodexu je nutné zahrnout velmi jasné podmínky, kdy mohou země dočasně zavést hraniční kontroly. Podle Fajonové by se na hraniční kontroly mělo pohlížet jako na poslední možnost a mimořádnými situacemi, kdy by měly být zavedeny, by byly sportovní akce nebo velké migrační toky. V opačném případě je podle ní ohrožena samotná podstata Schengenu, neboť „bez Schengenu neexistuje žádný evropský projekt“.

Podle Schengenského kodexu mají členské státy v současné době právo obnovit dočasné kontroly v případě vážného a skutečného ohrožení veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti. Po pandemii Covidu v roce 2021 přišla Evropská komise s návrhem revize Schengenského kodexu, aby zajistila, že znovuzavedení vnitřních kontrol zůstane krajním opatřením, a podpořila používání alternativních opatření, jako jsou cílené policejní kontroly a lepší policejní spolupráce. Zpráva Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody (LIBE) o reformě acquis Společenství v oblasti volného pohybu však byla zprávou zcela jiného směru. To znamená, že podle dokumentu již nebude schengenský prostor tak volný jako před pandemií. Nová pravidla mají členským státům umožnit zavést na určitou dobu hraniční kontroly, pokud to považují z různých závažných důvodů za nezbytné. Tato nařízení však podkopávají samotný základ schengenského prostoru, totiž volný pohyb. Za zmínku stojí, že poslanci Evropského parlamentu chtějí některé pojmy týkající se migrace z návrhu Komise ze schengenských právních předpisů vypustit s tím, že patří do zvláštního azylového práva. Jednání o této reformě jsou však v Radě Evropské unie zablokována. A to i přesto, že reforma Schengenu byla jednou z priorit francouzského předsednictví Rady EU v první polovině roku 2022, kterou oznámil šéf Elysejského paláce Emmanuel Macron. Rád by „zavedl politické řízení Schengenu“ s pravidelnými schůzkami odpovědných evropských ministrů, aby se „posílily hraniční kontroly“. Během těchto zasedání by ministři EU mohli, pokud by to považovali za nezbytné, navrhnout vytvoření mechanismů nouzové podpory v krizové situaci na hranicích členského státu.

Tyto podpůrné mechanismy „se musí spolehnout na podporu agentury Frontex, ale také na solidaritu členských států s policií a četníky,“ řekl Macron.

Současná situace, kdy je důvěra ve funkčnost Schengenu stále menší a kdy opatření na zavedení hraničních kontrol narušují jeho základy, přináší Rumunsku naději. Další rozšíření o Rumunsko a Bulharsko by však mohlo proběhnout v kontextu, kdy by mohl být vyvíjen tlak na Rakousko a Nizozemsko, aby souhlasily s rozšířením schengenského prostoru právě proto, aby se ukázalo, že se věci vyvíjejí dobře, že Schengen funguje a má v Evropské unii budoucnost.