Subscribe
Nedávno byl zveřejněn Index obchodních bariér 2025 (TBI 2025): zpráva, která je velmi zajímavá z hlediska analýzy současné mezinárodní hospodářské situace. Význam tohoto dokumentu vyvstává ve světle probíhajících změn v systému světového obchodu, které se vyznačují návratem k protekcionistickým politikám. V této souvislosti index nabízí podrobný obraz stávajících obchodních překážek a zároveň představuje solidní základ pro interpretaci budoucího vývoje v geopolitické a ekonomické oblasti.
POHLED NA DRUHOU STRANU ATLANTIKU
Je třeba učinit metodologickou poznámku a pravděpodobně se jí také podrobněji věnovat v některém z dalších článků. Rámec nastíněný TBI 2025 se totiž již nyní jeví jako částečně zastaralý s ohledem na náhlé změny, které by mohly nastat v krátkém časovém horizontu, zejména po zavedení nových celních opatření americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem. Tyto politiky, jejichž cílem je napravit nerovnováhu, kterou USA vnímají v mezinárodním obchodě, již vedly ke zvýšení nákladů spojených s dovozem a vývozem, což může mít střednědobé a dlouhodobé dopady na řadu ekonomik, včetně ekonomik členských států Evropské unie. Přesto vydání zprávy pro rok 2025 představuje základní referenční bod pro studium probíhající dynamiky.
OBSAH A METODIKA INDEXU OBCHODNÍCH BARIÉR
Pro plné pochopení analytického a interpretačního rozsahu indexu obchodních bariér je nezbytné pečlivě prozkoumat použité zdroje, sledované poznávací cíle a přijatou metodiku zpracování dat. TBI, který je svou povahou složeným indexem, vychází z integrovaného systému informací od mezinárodních organizací s prokazatelnou autoritou: mezi nimi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která poskytuje údaje o omezeních v sektoru služeb, a Světová obchodní organizace (WTO), která přispívá statistikami o netarifních překážkách, celních tarifech a účasti v dohodách o volném obchodu (FTA). Vydání z roku 2025 vyniká šíří svého záběru, neboť zahrnuje 122 zemí, které představují přibližně 97 % světového hrubého domácího produktu a 80 % světové populace, což znamená výrazné rozšíření ve srovnání s vydáním z roku 2023, které zohledňovalo pouze 88 zemí. Toto rozšíření odráží snahu přesněji zachytit složitost a vývoj prostředí mezinárodního obchodu a zároveň nabídnout solidní empirický základ pro rozvoj hospodářských politik založený na spolehlivých a aktuálních údajích. V tomto smyslu je TBI 2025 nastaven jako pokročilý analytický nástroj, který je nezbytný pro interpretaci hlavních světových hospodářských a obchodních trendů. Cílem indexu je sledovat a vyhodnocovat veškerý mezinárodní obchod prostřednictvím víceúrovňového přístupu, který je strukturován na čtyřech základních analytických pilířích. Přímé překážky obchodu jsou rozděleny do tří makrokategorií: cla, netarifní překážky a omezení služeb. K nim se přidává čtvrtá interpretační osa nazvaná Facilitace, která zohledňuje řadu strukturálních faktorů – včetně efektivity logistických infrastruktur, ochrany vlastnických práv, omezení digitálního obchodu a míry přistoupení k dohodám o volném obchodu – které mají rozhodující vliv na schopnost zemí získat přístup k mezinárodnímu obchodu a účastnit se ho.
CO SE ZMĚNILO OD ROKU 2023?
Při analýze údajů poskytnutých indexem obchodních bariér pro rok 2025 začneme porovnáním s celosvětovou průměrnou hodnotou předchozího vydání tohoto dokumentu z roku 2023. Jedná se o hodnotu mezi 1 a 10, kde 10 představuje nejvyšší možnou úroveň cen. V roce 2023 činila tato hodnota 3,95, zatímco v současném Indexu můžeme pozorovat nárůst o 7 % a dosahuje hodnoty 4,22. Co nám tento nárůst říká? Zcela jistě poukazuje na nárůst trendu protekcionismu v obchodním sektoru, a to v situaci, kdy se již musíme vypořádat s geopolitickou nestabilitou spojenou s četnými probíhajícími konflikty, s následnou rekonfigurací globálních řetězců a rychlou digitalizací ekonomických toků.
DYNAMIKA A GLOBÁLNÍ TRENDY INDEXU OBCHODNÍCH BARIÉR 2025
Ve světle tohoto 7% globálního nárůstu indexu lze říci, že analýza obsažená a navržená v TBI 2025 fotografuje globální ekonomiku, která se vyznačuje zpřísněním restriktivních obchodních politik v rámci scénáře, kde geopolitické napětí a digitální přechod hrají stále větší roli. Propojený svět a krize související s konflikty – včetně války na Ukrajině v Evropě – proto patří k prvkům, které tento trend usnadňují. Index obchodních bariér 2025 navíc zdůrazňuje, že jeden z nejvýznamnějších aspektů současného kontextu globálního obchodu představuje šíření digitálních bariér. Zejména Evropská unie přijala rázné předpisy, jako je zákon o digitálních službách a zákon o digitálních trzích, které zavádějí omezení přeshraničního toku dat, požadavky na lokalizaci obsahu, normy kybernetické bezpečnosti a digitální daně. Vycházíme-li z jednoho z předpokladů navržených v analýze Indexu, taková regulační opatření, ačkoli jsou odůvodněna potřebou chránit spotřebitele a vnitřní trh, by mohla bránit hospodářské soutěži a zpomalovat technologické inovace. Jednalo by se tedy o významné překážky, zejména pokud vezmeme v úvahu vývoj související s novými technologiemi a především dopad, který na naši společnost bude mít v blízké budoucnosti umělá inteligence. Pokud se podíváme na rozsáhlé zeměpisné oblasti a dopady, které mají hlavní ekonomiky na index a na digitální překážky, můžeme se podívat na kontrast mezi čínským a americkým trhem. V Číně se používají jak povinná opatření pro lokalizaci dat, tak bezpečnostní bariéry: tím bylo vytvořeno velmi precizní a vysoce regulované digitální prostředí. Podíváme-li se naopak na hlavního konkurenta draka na druhé straně Pacifiku, Spojené státy nemají skutečně homogenní federální strategii a disciplínu, pokud jde o digitální bariéry. Jednotlivé státy totiž uplatňují různá omezení, zejména pokud se podíváme na regulaci odvětví gig ekonomiky, která zahrnuje platformy jako Uber a Airbnb. Pokud se podíváme na maximální otevřenost digitálního obchodu, státy, které získávají vyšší index, jsou zcela jistě Singapur a Nový Zéland, a to díky naprosto příznivým pravidlům a regulacím, zejména z hlediska digitální dynamiky.
POHLED NA REGIONÁLNÍ DYNAMIKU
Při analýze mezinárodního obchodu z pohledu velkých regionálních oblastí a při pohledu na údaje můžeme potvrdit, že Severní Amerika se etablovala jako zeměpisná oblast s nejvyšší mírou obchodní otevřenosti, což je podpořeno především vynikajícími výsledky Kanady a Spojených států, zemí, které nadále vynikají přijímáním politik zaměřených na liberalizaci obchodu. Pokud jde o USA, musíme samozřejmě vzít v úvahu i zavedení nové celní politiky, kterou prezident Trump zahájil pouhý měsíc před zveřejněním zprávy. Pokud by se tyto politiky staly strukturálními, mohly by způsobit propad amerického indexu a stáhnout dolů i regionální výkonnost. Zadruhé zde najdeme země západní Evropy, které si sice udržují relativně vysokou míru otevřenosti, ale zdá se, že jsou penalizovány rostoucí přítomností netarifních překážek. Zejména pokud jde o přísná pravidla a předpisy v digitální oblasti, které mají tendenci omezovat mezinárodní tok dat a interoperabilitu služeb. Tyto otázky jsou předmětem zkoumání a politické agendy Evropské unie, a to i s ohledem na podporu rozvoje umělé inteligence. Právě charakter větší heterogenity charakterizuje trh a ekonomiky východoasijského a tichomořského regionu, neboť zde existují výrazné diskontinuity mezi velmi odlišnými ekonomikami. Na jedné straně vidíme velmi otevřené ekonomiky, jako je Hongkong a Singapur, které v Indexu obchodních bariér 2025 zaujímají první, resp. druhé místo, a pak se blížíme k zemím, jako je Indonésie, která se umístila na opačném konci žebříčku (122. místo) právě v důsledku vysoké míry obchodní uzavřenosti a vytrvalého používání protekcionistických opatření. Určité známky zlepšení oproti zprávě 2023 jsou zaznamenány v subsaharské Africe. Index zdůrazňuje, že tento růst je způsoben především strukturálními reformami a částečnou liberalizací. Naopak nejhorší výsledky vykazuje jižní Asie, která se potvrdila jako nejvíce restriktivní region, silně ovlivněný protekcionistickými strategiemi, jako jsou strategie přijaté Indií a Pákistánem, které jsou hnacím motorem regionu.