Subscribe
Mezinárodní kontext posledních let se vyznačuje rostoucí nestabilitou a návratem konfliktní logiky jako nástroje řešení sporů. Multilaterální instituce, zejména Organizace spojených národů, nyní čelí bezprecedentní krizi efektivity od svého založení v roce 1945. Italská premiérka Giorgia Meloniová ve svém projevu na Valném shromáždění tuto křehkost důrazně zdůraznila a poukázala na to, že architektura OSN se zdá být pro řešení současných výzev nedostatečná. Její projev, ačkoli vychází z italské diplomatické tradice podpory multilateralismu, nabídl kritickou, ale zároveň pragmatickou úvahu o potřebě hluboké a realistické reformy organizace. Bude užitečné zamyslet se nad hlavními body projevu italské premiérky a zasadit je do širší debaty o reformách OSN a transformaci globálního řízení. Mezi ně jistě patřily otázky jako krize systému kolektivní bezpečnosti, exemplární případ rusko-ukrajinského konfliktu, problém institucionálního zastoupení a efektivity, revize mezinárodních regulačních nástrojů, otázka migrace a náboženské svobody, model spolupráce s Afrikou navržený Itálií a konečně kritika západní hospodářské a environmentální politiky.
SVĚT NA HRANICI MEZI VÁLKOU A MÍREM
Italský premiér svůj pohled na současnost začíná empirickým faktem: podle posledního Globálního mírového indexu probíhá v současnosti 56 ozbrojených konfliktů, což je nejvíce od konce druhé světové války. Tato statistika není pouhou kuriozitou: poukazuje na částečné selhání základního cíle Organizace spojených národů: předcházení válce a podpora míru prostřednictvím zprostředkování, diplomacie a mezinárodní spolupráce. Srovnání dnešního kontextu s rokem 1945, kdy byla OSN založena, ukazuje radikální změnu. Tehdy se jedenapadesát států rozhodlo spojit, aby vytvořily společnou platformu schopnou zvládat konflikty a zajišťovat kolektivní bezpečnost. Dnes, téměř o osmdesát let později, se zdá, že tento systém není schopen zabránit eskalaci války a nabídnout společná řešení. Dojem, že žijeme v „dílčí třetí světové válce“, abychom použili definici papeže Františka, kterou zopakoval Meloni, odráží dramatickou fragmentaci geopolitické krajiny.
RUSKO-UKRAJINSKÝ KONFLIKT: RÁNA MEZINÁRODNÍMU PRÁVU
Ústřední kapitolou projevu byla válka, kterou Ruská federace rozpoutala proti Ukrajině od února 2022. Podle Meloniho spočívá závažnost činu nejen v násilnosti konfliktu, ale také ve skutečnosti, že stálý člen Rady bezpečnosti vědomě porušil základní zásady Charty OSN, zejména respektování územní celistvosti a politické nezávislosti suverénních států. Premiér zdůraznil, že postoj Moskvy a její neochota k důvěryhodným jednáním vyvolaly destabilizující účinky daleko za hranicemi východní Evropy, přispěly k novým regionálním krizím a dále oslabily soudržnost OSN. Tato epizoda poukazuje na strukturální rozpor: orgán pověřený zajištěním míru je paralyzován chováním jednoho ze svých nejvlivnějších aktérů, držitele práva veta.
KRIZE OSN A POTŘEBA REFORMY
Jádrem Meloniho projevu je poznání, že současná architektura Organizace spojených národů je pro řešení současných výzev nedostatečná. Multilateralismus a diplomacie, pokud nejsou podpořeny účinnými institucemi, riskují, že se omezí na pouhá rétorická prohlášení. Proto navrhuje „hlubokou, pragmatickou a realistickou“ reformu, jejímž cílem není zavádět nové hierarchie nebo stálá sídla, ale spíše učinit organizaci agilnější, transparentnější a efektivnější. Itálie, rovněž prostřednictvím skupiny Uniting for Consensus, dlouhodobě předkládá alternativní návrhy k vytvoření nových stálých členů Rady bezpečnosti a dává přednost spíše inkluzivnějším a reprezentativnějším modelům. Podle Meloniho musí reforma respektovat zásady rovnosti, demokracie a odpovědnosti a vyhnout se zvýraznění stávající nerovnováhy. Vyvolaný obraz „skleněného paláce“, který se musí stát skutečným „skleněným domem“, ztělesňuje potřebu zajistit transparentnost rozhodovacích procesů a využívání zdrojů.
NUTNOST REVIZE MEZINÁRODNÍCH NÁSTROJŮ A NOREM
Kromě institucí je třeba aktualizovat také pravidla, jimiž se řídí mezinárodní vztahy. Úmluvy o migraci a azylu, které byly vypracovány v době, kdy neexistovala masová migrace a organizované obchodování s lidmi, jsou nyní nedostatečné. Meloni varoval před rizikem, že ideologický výklad ze strany některých soudních systémů by mohl narušit národní suverenitu a schopnost států chránit své občany. Italský návrh nemá v úmyslu omezit základní záruky, ale spíše přizpůsobit pravidla měnícímu se historickému kontextu, v němž je třeba sladit ochranu lidských práv s potřebou vnitřní bezpečnosti a stability. Boj proti zločineckým sítím, které těží ze zoufalství migrantů, se proto musí stát prioritním cílem mezinárodního společenství.
LIDSKÁ PRÁVA A NÁBOŽENSKÁ SVOBODA
Krátká diskuse se zaměřila na nerovné zacházení s různými lidskými právy. Premiér zdůraznil potřebu uznat univerzální hodnotu náboženské svobody a odsoudil pronásledování, které postihuje miliony lidí, převážně křesťanů. Její kritika pokrytectví systému, který selektivně chrání práva, představuje výzvu k posílení univerzálnosti základních zásad OSN.
AFRIKA, SPOLUPRÁCE A PLÁN MATTEI
Itálie v posledních letech představila inovativní model partnerství s Afrikou, známý jako Matteiho plán. Tato iniciativa není zamýšlena jako nástroj pro využívání zdrojů, ale spíše jako platforma pro podporu udržitelného rozvoje, zaměstnanosti a politické stability. Spolupráce s Africkou unií, Africkou rozvojovou bankou, Evropskou unií a bilaterálními partnery již vyústila v konkrétní projekty: od boje proti rozšiřování pouští v Alžírsku až po podporu technologických start-upů a posílení infrastruktury pro připojení, jako je například Blue Raman Cable. Zvláště významná kapitola se týká problematiky afrického dluhu. Itálie oznámila svůj záměr převést více než 235 milionů eur na rozvojové projekty, čímž výrazně sníží zadlužení nejzranitelnějších zemí. Jedná se o politické i ekonomické gesto založené na zásadách spravedlnosti a důstojnosti.
KRITIKA ZELENÉ DOHODY
V projevu také zdůraznil kritickou reflexi ekonomických a environmentálních rozhodnutí Západu. Premiér varoval před riziky energetické transformace řízené s ideologickou rigiditou, která může způsobit deindustrializaci a ztrátu konkurenceschopnosti, aniž by přinesla odpovídající přínosy pro životní prostředí. Chybou by bylo vnucování neudržitelných modelů spotřeby a výroby občanům, což by penalizovalo zejména střední třídy a nejzranitelnější skupiny. Stejně tak byla prohlášena za ukončenou éra „fideistické“ globalizace, jejíž vedlejší účinky byly dlouho podceňovány. Nová etapa vyžaduje vyváženější přístup, který bude schopen najít rovnováhu mezi otevřeností a ochranou národních zájmů, rozvojem a sociální spravedlností.
PŘÍSPĚVEK K MEZINÁRODNÍ DISKUSI
Projev Giorgie Meloniové na Valném shromáždění OSN je významným příspěvkem k mezinárodní diskusi o reformě globální správy. Jasně poukazuje na to, že OSN, která byla založena v roce 1945 s cílem zachovat mír, nyní čelí krizi legitimity a efektivity. Italský návrh, který zdaleka není ideologickým projektem, se prezentuje jako výzva k pragmatismu: transparentnější a účinnější instituce, aktualizovaná pravidla, větší pozornost věnovaná lidským právům v celé jejich šíři, nový model spolupráce s Afrikou a mezinárodní hospodářská politika více odpovídající skutečným potřebám lidí. Ve světě plném konfliktů, nerovnosti a globálních výzev (od migrace po změnu klimatu) není reforma OSN možností, ale nutností. Itálie, která slaví sedmdesát let svého členství v této organizaci, se hodlá postavit do role propagátora obnoveného multilateralismu, který je schopen řešit současnost a budovat spravedlivější a bezpečnější budoucnost.