Subscribe
Doložka o zvýšení vojenských výdajů byla aktivována.
Brusel – Dvanáct zemí Evropské unie oficiálně požádalo Evropskou komisi, aby aktivovala národní ochrannou doložku a zvýšila tak výdaje na obranu, čímž by se dočasně obešla omezení Paktu stability. Jedná se o Belgii, Dánsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Řecko, Slovensko a Slovinsko. Toto opatření, které je nedílnou součástí plánu „Připravenost 2030“ (dříve známého jako „ReArm Europe“), poskytuje členským státům možnost získat dodatečný fiskální prostor až do výše 1,5 % HDP ročně na investice do obrany, aniž by to mělo vliv na výpočet strukturálního deficitu. Cíl je jasný: posílit vojenskou kapacitu Unie s ohledem na rostoucí geopolitické napětí, počínaje válkou na Ukrajině.
Žádost o výjimky musela být zaslána do konce dubna, ale Komise si ponechala několikadenní toleranci. Exekutiva EU plánuje vyhodnotit obdržené žádosti do jara 2025, kdy zveřejní evropský šestiměsíční balíček. Formální hlasování Rady EU by mohlo proběhnout do července, což by umožnilo účinnou aktivaci doložek již v průběhu roku. Evropský komisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis žádosti uvítal: „EU činí rozhodný krok ke zvýšení výdajů na obranu a strategickou připravenost. Doložka poskytne významný rozpočtový prostor pro investice do národních obranných kapacit a do evropského průmyslu v tomto odvětví.“ Výjimka však není automatická ani neomezená: dodatečná výdajová rezerva bude povolena pouze pro investice do funkce „obrana“, jak je uvedeno v klasifikaci Cofog (vládní funkce), a může být uplatněna maximálně na čtyři roky. Z velkých zakládajících zemí EU zatím tuto žádost formalizovaly Itálie, Francie a Španělsko. Zdroje z římského ministerstva hospodářství a financí uvádějí, že rozhodnutí bude přijato po červnovém summitu NATO. Španělsko ústy ministra Carlose Cuerpa rozhodne „v příštích měsících“. Paříž je opatrnější: ministr financí Eric Lombard vyjádřil pochybnosti o udržitelnosti francouzského dluhu a naznačil, že Francie se možná nepřipojí.
Některé severoevropské země se staví výrazněji proti. Nizozemsko již vyloučilo aktivaci doložky, zatímco Švédsko údajně zvažuje zvýšení výdajů na obranu i v případě deficitu, ale bez využití daňové výjimky. Podle Komise představuje tlak na vojenské výdaje mimořádnou reakci na výjimečnou historickou etapu. „Ruská agresivní válka proti Ukrajině představuje přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost,“ uvádí se v prohlášení vydaném Bruselem, „a vytváří značný tlak na veřejné rozpočty členských států, které musí urychleně posílit své obranné kapacity.“ Plán připravenosti 2030 zahrnuje kromě zmíněné doložky také financování ve výši 150 miliard eur prostřednictvím nástroje SURE, který je určen k urychlení velkých zakázek a podpoře evropského válečného průmyslu. Celkový potenciál výdajů, který lze díky novému regulačnímu rámci uvolnit, by se v příštích letech blížil 650 miliardám eur.
Navzdory rozsahu plánu si skutečná mobilizace zdrojů vyžádá určitý čas. Investice do obrany zahrnují složité a zdlouhavé postupy s víceletými smlouvami a složitým zadáváním veřejných zakázek. První jisté údaje o skutečném využití zdrojů mohou být k dispozici až v roce 2026, kdy státy předloží zprávy o pokroku svých strukturálních fiskálních plánů. Mezitím Brusel připravuje další krok: 16. května budou zveřejněny jarní ekonomické prognózy, které by již mohly obsahovat předběžný odhad objemu zdrojů, které mohou být aktivovány v roce 2025. Ve stále nejistějším globálním scénáři se tak EU pokouší o obtížnou rovnováhu mezi bezpečnostními potřebami a rozpočtovou disciplínou. Ochranná doložka, pokud bude dobře řízena, by mohla představovat bod obratu směrem k samostatnější, koordinovanější a důvěryhodnější evropské obraně.
Alessandro Fiorentino