Karol Nawrocki, nový vůdce evropského konzervatismu

Prezidentské volby v Polsku skončily těsným vítězstvím, které však mělo zásadní důsledky pro demokratickou a evropskou budoucnost země. Karol Nawrocki, podporovaný konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS), získal 50,89 % hlasů a porazil proevropského liberála Rafała Trzaskowského, podporovaného vládnoucí koalicí vedenou premiérem Donaldem Tuskem. Výsledek voleb zpochybňuje reformní program Tuskovy vlády a může také prohloubit politickou patovou situaci v Polsku. Ačkoli je prezidentský úřad do značné míry čestný, prezident má výsadní právo odmítat zákony přijaté parlamentem – očekává se, že tento nástroj bude Nawrocki často používat.

Kampaň s hlubokými institucionálními sázkami

Donald Tusk, který se dostal k moci před 18 měsíci, slíbil obnovit právní stát a obnovit dialog s Bruselem. Jednou z priorit jeho programu bylo zrušení justičních reforem prosazovaných vládami PiS v letech 2015-2023, reforem, které Evropská komise ostře kritizovala za podkopávání nezávislosti soudnictví. Soudní dvůr EU rozhodl, že nové postupy jmenování soudců v Polsku nezajišťují potřebnou nestrannost, což vedlo k právní roztržce mezi Varšavou a Bruselem. Pan Nawrocki, konzervativní historik a bývalý prezident Institutu národní paměti, vedl kampaň na základě národní suverenity a tradicionalistického sociálního programu. Nawrockého protibruselskou, protiimigrační a protiliberální reformní rétoriku uvítali nacionalističtí vůdci v regionu. Maďarský premiér Viktor Orbán hovořil o „fantastickém vítězství“, zatímco George Simion, vůdce strany Aliance za svaz Rumunů, prohlásil, že „Polsko ZAVÍTĚZILO“.

Nový test pro společné soužití

Karol Nawrocki je považován za pokračovatele politické linie bývalého prezidenta Andrzeje Dudy, věrného spojence PiS, který často využíval právo veta k blokování reforem Tuskovy vlády. Vzhledem k tomu, že vládní koalice nemá kvalifikovanou většinu potřebnou k překonání prezidentského veta, slibuje nová prezidentská administrativa sledovat stejný kurz jako bývalý prezident Duda. Političtí analytici varují před napjatým soužitím s rizikem legislativní paralýzy. Poslanec Občanské koalice (KO) Borys Budka tvrdí, že „PiS se nyní snaží svrhnout legitimní vládu“ a institucionální patová situace ovlivní realizaci sociální a hospodářské politiky, kterou obyvatelstvo očekává. Rostoucí, ale vnitřně roztříštěná regionální moc. V posledních dvou desetiletích Polsko zaznamenalo velkolepý vzestup z východní periferie Evropy na vlivného regionálního hráče. S 37 miliony obyvatel, silnou ekonomikou a výdaji na obranu dosahujícími 5 % HDP si Varšava upevnila pozici vojenské a ekonomické bašty proti hrozbě ze strany Ruské federace. Polsko má nyní větší armádu než Francie, Německo nebo Velká Británie a životní úroveň upravená podle kupní síly se blíží úrovni Japonska. Toto nové postavení s sebou nese také zvýšenou regionální odpovědnost, zejména v souvislosti s podporou Ukrajiny. Pan Tusk se pevně připojil k prozelenské evropské ose a zúčastnil se summitu „Koalice ochotných“ v Kyjevě s vedoucími představiteli Francie, Německa a Velké Británie. Prezident Nawrocki by mohl vážně zbrzdit zahraniční politiku vlády, zejména její bezpodmínečnou podporu Ukrajině. Doma se vedl boj za práva žen a menšin a volby extrémně polarizovaly voličstvo. Rekordní volební účast – 73 % – opět potvrdila, jak moc se prezidentský úřad stal symbolem ideologického směřování Polska. Trzaskowski navrhl zmírnění potratových zákonů, které patří k nejrestriktivnějším v Evropě, a legalizaci partnerských svazků pro páry LGBTQ+.

Nawrocki byl rozhodně proti a jeho vítězství bude pravděpodobně znamenat veto jakýchkoli plánů na sociální liberalizaci. Rozložení hlasů odráží jasné štěpení: liberálního kandidáta podpořily ženy a vysoce vzdělaní lidé. Muži a méně formálně vzdělaní voliči hlasovali v drtivé většině pro konzervativce. V celosvětovém volebním prostředí jde o známý vzorec, který má však v Polsku zvláštní význam vzhledem k historickému a náboženskému pozadí místního konzervatismu.

Mandát, v němž se právo veta stává politickou zbraní Karol Nawrocki slíbil, že bude „chránit suverenitu Polska“ a bránit „nadměrnému vměšování Bruselu“. V kampani také tvrdil, že hospodářská a sociální politika by měla „zvýhodňovat polské občany“ na úkor uprchlíků nebo menšin, což byla formulace, která vyvolala kritiku organizací na ochranu lidských práv. V Evropě, kde je rovnováha mezi demokratickým liberalismem a autoritářsko-nacionalistickými tendencemi stále křehčí, je podle politických analytiků zvolení pana Nawrockého dalším uzlem napětí. A zdá se, že pro vládu Donalda Tuska bude příštích několik let znamenat neustálý boj o reformy tváří v tvář prezidentovi odhodlanému klást odpor.

Nawrocki, nový vůdce evropského konzervatismu

Nawrockiho vítězství přišlo pouhé dva týdny po porážce George Simiona v rumunských prezidentských volbách, což signalizuje oživení konzervativních sil ve střední Evropě. Andrej Babiš, vůdce české euroskeptické opozice, panu Nawrockému poblahopřál a mohl by politicky těžit z vlny podpory, kterou vítězství pana Nawrockého vyvolalo před říjnovými volbami v České republice. Dokonce i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyslala vzkaz o spolupráci a vyjádřila přesvědčení, že může pokračovat v „dobré spolupráci“ s Polskem, přestože signály z Varšavy ukazují na rozchod ve vizi evropské budoucnosti. Výsledek odrážející hluboce rozdělenou zemi Rafał Trzaskowski uznal svou porážku a přednesl poselství o jednotě:

„Lituji, že se mi nepodařilo přesvědčit většinu občanů o své vizi pro Polsko. Gratuluji Karolu Nawrockému k vítězství.“

V povolebních projevech považovali představitelé PiS výsledky hlasování za „referendum“ proti Tuskově vládě. Současně se reakce ve společnosti pohybovaly od rezignace po znepokojení.

„Všechno bylo na ostří nože,“ řekl mladý IT specialista ve Varšavě. Ale způsob, jakým bylo hlasování rozděleno, ukazuje, jak hluboce jsme rozděleni.“

Finanční trhy reagovaly rychle: hlavní index varšavské burzy se v pondělí brzy ráno propadl o téměř 2 % a zlotý vůči euru oslabil – což je jasný signál obav o stabilitu vlády a pokračování reforem.

Polští konzervativci děkují Georgi Simionovi za podporu Nawrockého: „V celé Evropě je zapotřebí revoluce zdravého rozumu!“

George Simion podpořil v polských prezidentských volbách Karola Nawrockého, podporovaného konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS). Za svou podporu obdržel lídr AUR poděkování jak od zvoleného prezidenta Nawrockého, tak od bývalého polského premiéra Mateusze Morawieckého, současného předsedy Evropských konzervativců a reformistů, organizace, kde byl Simion ¹⁴. ledna zvolen místopředsedou.

„Rád bych také poděkoval viceprezidentovi ECR Georgi Simionovi za jeho podporu během kampaně prezidenta Karola Nawrockého a za jeho víru, že konzervativní hodnoty nakonec zvítězí! Nikdy se nevzdáme! Společně – jako ECR v Evropském parlamentu – budeme i nadále bojovat za to, aby se toto velké polské vítězství stalo příkladem pro zbytek kontinentu a ukázalo, že v celé Evropě je zapotřebí revoluce zdravého rozumu!“, napsal Morawiecki na X, na síti X.

Mateusz Morawiecki byl v letech 2017-2023 polským premiérem a zastupoval konzervativní stranu Právo a spravedlnost (PiS), která podporovala i nově zvoleného polského prezidenta Karola Nawrockého.

S jakou ekonomikou vstupuje Polsko do funkčního období Karola Nawrockého?

Jaké jsou hranice moci a ekonomický plán nového prezidenta pro zemi, která válčí na svých hranicích? Polsko vstoupilo do funkčního období suverénního prezidenta Karola Nawrockého na hraně s řadou ambiciózních strategií, ale podle většiny evropských analytiků také s předzvěstí začátku potenciálně masivní systémové roztržky mezi prezidentem a vládou vedenou Donaldem Tuskem. Nepřátelské soužití obou stran má podle odborníků vytvořit pro ekonomiku země období klopýtání, legislativních patů, masivního poklesu důvěry na kapitálovém trhu. A nejvíce to odnesou obyčejní lidé, když protievropská rétorika zasáhne vlnu investic, kterou Tusk zajistil v posledních dvou letech, energetickou bezpečnost a obecně jasně evropské směřování jedné z nejdynamičtějších ekonomik ve východní Evropě, kterou si Rumunsko v posledních letech často bralo za vzor.

Když se Donald Tusk v roce 2023 vrátil do čela polské vlády po téměř deseti letech autoritářské vlády strany Právo a spravedlnost (PiS), polská ekonomika se nacházela na přímce hospodářské stagnace, investice rostly několik let jen o 0,1 procenta, investice byly systémově pozastaveny a vztahy s Bruselem se ocitly na mrtvém bodě kvůli sporům o právní stát. Podle vládní zprávy ze začátku tohoto roku se týmu pod vedením Donalda Tuska podařilo během několika měsíců nejen uvolnit více než 50 miliard eur z Národního plánu obnovy a odolnosti, ale také spustit ekonomický program v rozsahu, který je na kontinentu zřídkakdy k vidění a který podle směrnic stanovených vládou obsahoval systémové úsilí zaměřené na zvýšení národních investic na historicky nejvyšší úroveň 700 miliard zlotých do roku 2025.

„Investice v Polsku v roce 2025 přesáhnou 650 miliard zlotých. Vláda je přesvědčena, že jde o konzervativní odhad. Dnes mohu s jistotou říci, že se toto číslo bude blížit 700 miliardám. A to je rekordní částka, která nemá v historii polské ekonomiky obdoby,“ řekl Donald Tusk z tribuny varšavské burzy v projevu zaměřeném na vizi a strategické směřování v únoru 2025.

Navrhl investice do vědy, energetické transformace, pokročilých technologií, rozvoje přístavů a modernizace železnic, posílení kapitálového trhu a podpory podnikání, přičemž na každou z těchto oblastí byly vyčleněny ambiciózní rozpočtové prostředky a stanoveny jasné cíle. Například jen na výzkum a inovace již vláda vyčlenila 2,1 miliardy zlotých a na železniční infrastrukturu a logistiku 180 miliard zlotých. Reakce trhů a investorů na toto nové klima byla okamžitá, vzhledem k tomu, že hlavní index varšavské burzy WIG20 se v prvních měsících roku 2025 stal jedním z nejvýkonnějších na světě a zlotý podle nedávné analýzy agentury Bloomberg posílil vůči dolaru o více než 10 %. Je třeba také připomenout, že Mezinárodní měnový fond předpověděl, že HDP na obyvatele upravený podle parity kupní síly poprvé překročí úroveň Japonska, což je rovněž považováno za symbolický ukazatel zrychlujícího se tempa hospodářské konvergence.

Veškeré úsilí vlády Donalda Tuska se soustředilo na to, aby Polsko bylo znovu zakotveno v evropských mechanismech a aby polské obyvatelstvo znovu získalo důvěru v bruselské zásady. Polsko v posledních dvou letech patřilo k zemím EU s největší otevřeností vůči evropskému zelenému paktu, energetické transformaci, ale i vůči politice digitalizace a svobody tisku, což vše v konečném důsledku fakticky vedlo k obnovení finančních toků z Bruselu a k opětovnému postavení země jako ústředního hráče v geopolitickém těžišti Evropské unie.

„Dosud jsme snili o tom, že doženeme vyspělé země. Nyní poprvé můžeme říci, že je možné je předstihnout,“ řekl Tusk v rozhovoru pro Euronews, a to i s cílem znovu zdůraznit hodnotu samotného evropského angažmá.

V letech před návratem Donalda Tuska do polské politiky vedla suverenistická rétorika PiS a neustálé konflikty s institucemi EU k pozastavení čerpání evropských fondů a drastickému poklesu důvěry investorů. Období před rokem 2023 je však dnes prakticky nejjasnějším ukazatelem období nadcházejícího, protože ačkoli vláda zůstává u moci, prezident PiS riskuje narušení právě té rovnováhy, kterou Tusk během pouhých dvou let rychle a pracně obnovil.

Jak se může Nawrocki skutečně zapojit do polské ekonomiky a proč má vítězství PiS ve volbách^1. června význam?

Jestliže se v Rumunsku ukázalo, že suverenistické hnutí má nestálé vůdce, kterým chybí praktické ekonomické vize a kteří se spíše soustředí na liché řeči o míru a konspiracích, jež jsou náchylné na sociální obavy pociťované či budované mezi lidmi, Karol Nawrocki přichází do prezidentského paláce s arzenálem veta a deklarovanou ambicí zabránit upevnění výkonné moci Donalda Tuska, což bylo poselství hojně využívané ve volební kampani. Bezprostředně po vyhlášení výsledků pan Nawrocki prohlásil: „Nedovolíme Donaldu Tuskovi upevnit svou moc“.

Pro přehlednost je důležité poznamenat, že ačkoli stejně jako v Rumunsku má vláda velmi důležitou výkonnou roli ve státě a obě republiky fungují na poloprezidentském modelu, polský prezident má mnohem více pravomocí a svobod než ten rumunský. Pan Nawrocki, čerstvě v čele země, má důležité pravomoci, pokud jde o politické jmenování, může přímo blokovat zákony a rozhodnutí vlády, zatímco v Rumunsku může prezident pouze žádat o přehodnocení normativních aktů a má také právo veta nad rozpočtem země (zatímco polský prezident může věc pouze postoupit Ústavnímu soudu). Tím, že může zablokovat jakýkoli zákon přijatý v parlamentu, zejména proto, že současná Tuskova vláda nemá dvoutřetinovou většinu potřebnou k přehlasování prezidentského veta, je tedy připravena změnit dynamiku mezi oběma složkami státní moci. Bývalý prezident Andrzej Duda, ačkoli byl spojencem PiS, uplatňoval toto právo selektivně, ale Nawrocki ho využil jako součást svého politického poselství k získání hlasů. Političtí analytici očekávají, že nový prezident promění tuto výsadu ve strategii, jak si vynutit předčasné volby. V takovém případě by PiS spolu s krajně pravicovou libertariánskou Konfederací mohly v případě spolupráce držet křehkou většinu, která by však stačila na sabotování legislativy proevropské většiny.

Podle jednoho z politických propočtů téměř 90 % voličů Konfederace v prvním kole podpořilo Nawrockého kandidaturu ve druhém kole, přestože lídr Sławomir Mentzen jeho podporu oficiálně odmítl. Nad parlamentní aritmetikou však stojí ideologie nového prezidenta, který během kampaně podepsal programové prohlášení vypracované krajně pravicovým lídrem Mentzenem, jež obsahovalo osm bodů, od blokování nových daní až po odmítnutí jakýchkoli zákonů o regulaci zbraní či svobodě slova. Nawrocki tak nepřímo převzal část Američany inspirovaného populistického diskurzu, který má kořeny spíše v étosu MAGA než v klasické evropské konzervativní doktríně. Podle britských politologů se do jeho sféry vlivu dostanou přímo kontrolní instituce státu, jako jsou Ústavní soud, Národní audiovizuální rada a Volební úřad, stejně jako v minulosti, kdy byla u moci PiS. Takový scénář by dokonce mohl vést k neschválení rozpočtu, což by byl další masivní podnět k předčasným volbám, jejichž prostřednictvím chce Nawrockého ultrakonzervativní strana do roku 2027 znovu získat moc v parlamentu.

V hospodářské oblasti by mohly být brzy zablokovány ambice Donalda Tuska zjednodušit zdanění a digitalizovat státní správu, stejně jako návrhy zákonů o decentralizaci energetiky, deregulaci investic a ochraně nezávislosti národní banky, ačkoli v předvolebním rozhovoru varoval, že „každý měsíc ztracený v politických sporech je ztracený měsíc pro hospodářskou budoucnost Polska“. Vítězství Karola Nawrockého je proto třeba vnímat nejen jako symbolickou změnu institucionální rovnováhy, ale jako skutečný obrat trajektorie – od reformní a proevropské dynamiky ke stagnaci poznamenané politickými souboji, nedostatkem legislativní soudržnosti a rizikem návratu ke konzervativnímu liberalismu. V podstatě jde o volbu mezi dvěma radikálně odlišnými vizemi státu a ekonomiky, Polska jako těžiště Evropy, nebo jako suverénní periferie se spojenci stále více vzdálenými od Bruselu.

Nawrockiho ekonomická vize. Jak vlastně kandidát PiS získal hlasy lidí a co se skrývá za sliby nezvyšovat daně?

Prezident Nawrocki získal hlasy občanů díky agresivní kampani plné populistických sloganů, včetně slibu selektivních daňových výjimek, jako je „nulová daň z příjmu pro rodiny s nejméně dvěma dětmi“, zrušení DPH na některé kategorie zboží a služeb, osvobození od dědické daně a zrušení tzv. „daně Belka“, daně z kapitálových výnosů, která dosud zajišťovala velkou část rozpočtových příjmů v Polsku. Ačkoli se na první pohled zdá, že tyto zásady mají kořeny v pravicovém liberalismu zaměřeném na absolutní svobodu podnikání, seznam návrhů současného prezidenta kritizují zástupci velkých podniků a podnikatelských sdružení, kteří se domnívají, že Nawrocki ve skutečnosti nemá ucelenou fiskální strategii a že jeho daňové strategie nejsou zárukou ekonomické stability.

„Investiční vyhlídky jsou silně spojeny s předvídatelností. Nelze přilákat kapitál v ekonomickém klimatu postaveném na vetu a fiskální improvizaci,“ uvedl krátce před volbami Wojciech Kostrzewa, prezident polského podnikatelského kulatého stolu.

Pan Nawrocki se prohlásil za silného zastánce využívání uhlí, historicky masivního polského zdroje, přičemž současná vláda urychluje investice do obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky. Prohlásil, že bude vetovat jakýkoli návrh zákona, který bude obsahovat „zelené daně“, sankce za emise nebo rozpočtové příspěvky na přizpůsobení se Evropskému zelenému paktu, což se nelíbilo malým podnikatelům mimo velká města, zaměstnaným v křehkých místních ekonomikách, kteří jsou často skeptičtí k přínosům členství v EU. První reakce trhů a začátek konce hospodářského boomu, který zajistil Tusk.

V první polovině roku 2025 mělo Polsko stabilní měnu, výkonné akciové indexy, solidní prognózy hospodářského růstu ve výši 3,3 % ročně a velmi slibný HDP na obyvatele, jak bylo uvedeno výše. Po volbách způsobilo Nawrockého vítězství okamžitou korekci na akciovém trhu, kdy index WIG20 po otevření trhu klesl až o 2 %. Odborníci varují, že pro investory by Polsko pod vedením Nawrockého znamenalo vládu ve slepé uličce s prezidentem nepřátelským vůči reformám, možná i návrat k pozastavení čerpání evropských fondů, které v minulosti přimělo zemi ke snížení ratingu. Právě v těchto dnech trhy čekají také na signály o pokračování čerpání evropských fondů, protože Tuskovi se loni podařilo uvolnit z NRRP více než 50 miliard eur, ale nyní je pokračování čerpání silně závislé na sérii reforem v oblasti justice, životního prostředí a digitalizace, což jsou právě nervové body Nawrockého protiunijní kampaně. Institucionální nestabilita a protievropská rétorika nového prezidenta by tak mohly přesměrovat zahraniční kapitál do zemí vnímaných jako předvídatelnější, včetně Slovenska, České republiky nebo dokonce, proč ne, Rumunska. A pokud jde o válku na hranicích a strategickou nejistotu v rámci NATO, nový prezident se staví proti členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci i v EU, „dokud budou přetrvávat nevyřešené bilaterální otázky“, emotivně apeluje na animozity, které v posledních letech rozdmýchali suverenisté v Polsku, jež přijalo většinu válečných uprchlíků. Podle listu The Guardian Nawrocki „neváhal apelovat na latentní protiukrajinské nálady v Polsku a otevřeně kritizoval vládní politiku bezpodmínečné podpory“.

Karol Nawrocki prohlásil, že dává přednost „transatlantickému spojenectví“ před sbližováním s Bruselem, čímž přímo nahrál strategii rozdělování bloku EU, kterou od svého nástupu do Bílého domu nejviditelněji uplatňuje americký prezident Donald Trump a jejíž zásady podporuje i maďarský premiér Viktor Orbán. Polsko je v současnosti zrcadlovým obrazem toho, co by se mohlo stát, kdyby se Rumunsko řídilo stejným údajně suverénním scénářem, kterému však chybí ucelená struktura pro řízení problémů státu. Eso, které má země stále v rukávu, však spočívá v pokroku dosaženém v posledních letech a v tom, do jaké míry by rychlá reakce trhů mohla donutit nového prezidenta k rozvážnějšímu přístupu k vlastním ambicím. V opačném případě se do ulic polských měst vrátí smog, který v zimě vytváří černý kouř z komínů čerpajících uhlí, a také vyhlídky na ekonomický a geopolitický svár evropského křídla pro spravedlivý mír na Ukrajině jsou stále mlhavější.