Evropa žádá vyjasnění v souvislosti s eskalací obchodního napětí

EU znovu potvrzuje svůj závazek k obchodu založenému na pravidlech v situaci, kdy USA obnovily celní nátlak

Evropská unie se opět pohybuje v neklidných transatlantických vodách. Po novém zvýšení amerických cel, která prezident Donald Trump jednostranně zvýšil z 10 % na 15 %, Brusel požaduje jasnost, důslednost a dodržování stávajících dohod. V sázce není pouze zvýšení o procentní body, ale důvěryhodnost mezinárodního obchodního systému založeného na pravidlech, který EU dlouhodobě prosazuje.

Poselství Evropské komise je pevné a jednoznačné: dohody se musí dodržovat. „Dohoda je dohoda,“ zdůraznili představitelé EU a vyzvali Washington, aby v návaznosti na nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu USA plně objasnil opatření, která hodlá přijmout. Komise zdůraznila, že současná nejistota nepodporuje „spravedlivý, vyvážený a vzájemně výhodný“ transatlantický obchod a investice – principy, které se obě strany zavázaly dodržovat ve společném prohlášení.

Reakce EU odráží dvojí prioritu: ochranu hospodářské stability a zachování diplomatických kanálů. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič udržuje nepřetržitý kontakt s obchodním zástupcem USA Jamiesonem Greerem a ministrem obchodu Howardem Lutnickem. Brusel trvá na tom, že dialog nadále pokračuje, a jeho deklarovaný cíl je jasný – snížit cla a obnovit předvídatelnost transatlantického obchodu.

Trpělivost v Evropě však není neomezená.

V Evropském parlamentu sílí obavy. Bernd Lange, předseda Výboru pro mezinárodní obchod, oznámil, že navrhne pozastavení legislativních prací souvisejících s celní dohodou mezi EU a USA, dokud nebude poskytnuto odpovídající právní vyjasnění. Zákonodárci z několika politických skupin, včetně socialistů, zelených a liberálů, vyzývají k dočasnému zmrazení dohody s tím, že nejnovější krok Washingtonu hrozí narušením křehké rovnováhy dosažené při předchozích jednáních.

Možné použití nástroje EU proti nátlaku – někdy označovaného jako „bazuka“ – již není tabu. Tento nástroj je určen k potírání hospodářského tlaku ze strany třetích zemí a v případě potřeby by Unii umožnil přijmout přiměřená odvetná opatření. Ačkoli nebylo přijato žádné rozhodnutí, samotný fakt, že se o něm otevřeně diskutuje, znamená změnu tónu.

Evropa si zároveň dává pozor, aby nejednala impulzivně. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová zdůraznila širší ekonomické důsledky a uvedla, že je „zásadně důležité mít jasno v otázce obchodu“. Trhy si libují v předvídatelnosti a dlouhodobá nejistota hrozí, že utlumí investiční toky, stabilitu dodavatelského řetězce a řízení inflace – tedy oblasti, které jsou již nyní pod tlakem.

V hlavních městech EU se zintenzivňuje koordinace. Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že celní politika je v evropské kompetenci, nikoliv záležitostí jednotlivých členských států, a slíbil „velmi jasný evropský postoj“. Francouzský prezident Emmanuel Macron důrazně poznamenal, že demokracie fungují prostřednictvím brzd a protivah, čímž nenápadně zdůraznil důsledky rozhodnutí Nejvyššího soudu USA. Mezitím se očekává, že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová bude hrát koordinační roli, neboť diskuse se přesunou na Radu pro zahraniční věci a zasedání skupiny G7 pro obchod.

Jedním z ohnisek může být brzy regulace amerických technologických gigantů. Přelomový zákon EU o digitálních službách a zákon o digitálních trzích – legislativa, která vyvolala kritiku Trumpa a podnikatelů, jako je Elon Musk – by se mohla zaplést do širších obchodních jednání. Komise je pod tlakem, aby v reakci na celní hrozby tyto regulační rámce nerozmělňovala. Brusel totiž může zdvojnásobit svou agendu strategické autonomie, včetně iniciativ, jako je doložka „Buy European“ v rámci připravovaného zákona o průmyslovém urychlení.

Evropští představitelé si přesto uvědomují složitost těchto vztahů. Spojené státy zůstávají pro EU největším mimoevropským trhem a jejím nejdůležitějším politickým a vojenským spojencem. Italský ministr průmyslu Adolfo Urso varoval před reakcí „spíše instinktem než hlavou“ a zdůraznil potřebu uvážlivého přístupu založeného na konsensu. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani podobně vyzval k jednotě evropských partnerů a zdůraznil, že koordinace s Komisí je nezbytná.

Washington zase prohlásil, že hodlá dodržovat obchodní dohody. Jamieson Greer potvrdil, že Spojené státy „hodlají dodržovat“ závazky přijaté s EU, Čínou a dalšími partnery, a zároveň poznamenal, že Kongres historicky delegoval na prezidenta široké celní pravomoci. Administrativa tvrdí, že naléhavost situace odůvodňuje 15% strop a že v rámci amerického obchodního práva jsou nadále k dispozici další právní možnosti.

Domácí nálady v USA se však zdají být rozdělené. Nedávné průzkumy veřejného mínění naznačují značný nesouhlas veřejnosti se zvyšováním cel a širším řízením ekonomiky, což do politických vyhlídek vnáší další vrstvu nejistoty.

Pro Evropu stojí cesta vpřed na třech pilířích: jednotě, proporcionalitě a dodržování pravidel. EU bude i nadále hledat vyjednaná řešení, snižovat celní bariéry a rozšiřovat dohody o volném obchodu s partnery, jako je Mercosur, Indie a ekonomiky jihovýchodní Asie. Zároveň je připravena hájit své zájmy v případě, že závazky nebudou dodržovány.

Transatlantické vztahy již dříve procházely bouřemi. S rostoucími cly a měnícími se právními výklady však zůstává evropské poselství konzistentní: jasnost je nezbytná, dohody musí být dodržovány a globální obchodní systém závisí na předvídatelnosti – nikoli na jednostranné eskalaci.

Alessandro Fiorentino