Von der Leyenová vyzývá k evropské sebeobraně a rychlé pomoci Ukrajině

Předsedkyně Komise vyzývá lídry, aby si vybrali mezi ruským majetkem a společným dluhem, zatímco socialisté a liberálové ji obviňují z ústupků Trumpovi

V předvečer klíčového zasedání Evropské rady v Bruselu vystoupila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Evropském parlamentu ve Štrasburku s bojovným projevem, v němž vyzvala EU, aby se bránila ve světě „válek a dravců“ a urychleně uvolnila nové finanční prostředky pro Ukrajinu. Její vystoupení přišlo téměř dva týdny po zveřejnění kontroverzní Národní bezpečnostní strategie USA, která je v Evropě široce vnímána jako signál snižování transatlantických závazků, zejména vůči bezpečnosti kontinentu.

Aniž by zmínila jméno Donalda Trumpa, reagovala von der Leyenová přímo na vyprávění z Washingtonu. „Neměli bychom být šokováni tím, co o Evropě říkají ostatní,“ řekla poslancům Evropského parlamentu a dodala, že tvrzení o EU se v minulosti často ukázala jako mylná. Připustila, že americká strategie má pravdu, když upozorňuje na klesající podíl Evropy na celosvětovém HDP – z 25 % v roce 1990 na dnešních 14 % -, ale důrazně připomněla, že stejnou trajektorii mají i Spojené státy, které za stejné období klesly z 22 % na 14 %. Skutečným posunem byl podle ní dramatický vzestup Číny, která se na světovém HDP podílela ze 4 % na 20 %.

Von der Leyenová tuto skutečnost neoznačila za transatlantickou výtku, ale za důkaz hluboké proměny globální ekonomické a politické rovnováhy. Její rozhodnutí zamlčet ostřejší obvinění obsažená ve strategii USA – tvrzení, že instituce EU podkopávají svobodu a suverenitu, dusí růst byrokracií a podporují cenzuru prostřednictvím digitální regulace – však vyvolalo okamžitou reakci středolevých a liberálních skupin v Parlamentu.

Obvinění z appeasementu

Předseda socialistů a demokratů Iratxe García Pérez předsedovi Komise otevřeně vyčinil. „Neřekl jste ani slovo o hrozbách přicházejících ze Spojených států,“ řekla rozzlobeně. „Dost bylo ústupků a lichocení autokratům. To mír nepřinese, jen další konflikty.“ Liberální skupina Renew zopakovala kritiku v odměřenějších tónech. Její vůdkyně Valérie Hayerová, blízká francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, varovala, že appeasement nefunguje, a vyzvala k odporu proti jakékoli formě „vazalství“ při zachování transatlantických vztahů.

Von der Leyenová se však rozhodla odklonit debatu od přímé konfrontace s Washingtonem a zaměřila se na to, co označila za širší geopolitickou lekci současnosti. Kombinace ruské agrese a stále více transakčního postoje Ameriky podle ní vytvořila mnohem nebezpečnější svět, v němž se Evropa může spoléhat pouze sama na sebe.

Evropa ve světě „válek a dravců“

„Na zítřejším zasedání Evropské rady musíme potvrdit, že se staráme o vlastní strategii, vlastní zájmy a vlastní priority,“ prohlásila von der Leyenová. „Toto je okamžik nezávislosti Evropy.“ Potlesk v sále byl spíše zdvořilý než nadšený a odrážel přetrvávající pochybnosti o tom, nakolik jsou takové ambice reálné.

Předsedkyně Komise na podporu svých tvrzení poukázala na nedávné úspěchy, které byly dříve považovány za nemožné. Připomněla rozhodnutí EU ukončit závislost na ruském plynu a ropě, přičemž léta váhání nakonec smetla válka na Ukrajině. Vyzdvihla také dramatický posun v obranné politice, kdy byly vybudovány nové průmyslové kapacity pro řešení hybridní války a vojenských hrozeb. „Za jeden rok jsme pro obranu udělali více než za celé desetiletí,“ uvedla s tím, že jen letos byly zahájeny investice ve výši 800 miliard eur. Program EU SAFE – poskytující výhodné půjčky na investice do obrany – byl přečerpán, o prostředky již požádalo 19 zemí a další žádají o další.

Dilema financování Ukrajiny

Pokud jde o Ukrajinu, Evropě chybí právě čerstvé zdroje. Vzhledem k tomu, že americká vojenská pomoc byla fakticky zmrazena, Kyjev bude v příštích dvou letech čelit kritickému nedostatku finančních prostředků. Jak ji zaplnit, to je hlavní dilema, kterému čelí vedoucí představitelé EU v Bruselu.

Von der Leyenová zopakovala závazek EU pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026-2027, což představuje 90 miliard eur. K dosažení tohoto cíle předložila dvě možnosti: využití zmrazených ruských aktiv nebo vydání nového společného evropského dluhu. Obě cesty zůstávají politicky náročné. Belgie, Maďarsko, Evropská centrální banka a Itálie vznesly námitky proti zabavení ruských aktiv, zatímco takzvané „šetrné“ země v čele s Německem jsou nadále hluboce proti novému společnému dluhu.

Přesto von der Leyenová vyzvala vedoucí představitele, aby se rozhodli nyní. Připomněla, že EU již učinila významný krok, když na dobu neurčitou znehybnila ruská aktiva v hodnotě více než 200 miliard eur uložená v evropských finančních institucích, dokud Moskva neukončí válku a nesouhlasí s odškodněním Ukrajiny.

Předseda Evropské rady António Costa sliboval jednodenní summity, ale rostoucí seznam nevyřešených otázek – od financování Ukrajiny až po hrozící zmaření obchodní dohody mezi EU a Mercosurem ze strany Itálie a Francie – svědčí o opaku. Zasedání by se mohlo snadno protáhnout na několikadenní maraton a prověřit, zda se rétorika o nezávislosti Evropy může spojit s rozhodnými kroky.

Alessandro Fiorentino