Subscribe
Zatímco dohoda mezi USA a Čínou mění podobu světového obchodu, Evropská unie připravuje plán „ResourceEu“ na zajištění vzácných zemin a čipů – a nově definuje svou hospodářskou suverenitu v nové geoekonomické éře.
Světová ekonomika vstupuje do nové a bouřlivé fáze a Evropa je přímo v jejím centru. Obchodní dohoda podepsaná mezi Spojenými státy a Čínou spustila poplašné zvony v Bruselu, kde se politici obávají, že se stanou vedlejšími oběťmi sílícího soupeření mezi dvěma největšími světovými mocnostmi. Reakce Evropské unie však není ani pasivní, ani reaktivní. Naopak, Brusel podniká rozhodné kroky ke snížení strategické závislosti na Pekingu – krok, který by mohl nově definovat jeho průmyslovou a geopolitickou roli na další desetiletí.
Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič vystihl převládající náladu během vystoupení na vysoké úrovni v Římě tento týden. „Musíme se připravit na tvrdý, obtížný svět, kde jsou geoekonomika a geopolitika hluboce provázány,“ varoval po telefonátu s americkým ministrem Howardem Lutnickem o možných důsledcích dohody mezi Washingtonem a Pekingem. Dohoda, která ovlivňuje jak trh se vzácnými zeminami, tak dodávky fosilních paliv, zdůrazňuje, jak je Evropa nadále vystavena globálním mocenským změnám.
Po svém vystoupení v italském Senátu se Šefčovič setkal s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, aby s ní jednal o „ekonomické bezpečnosti Unie“ a o probíhajících obchodních jednáních s blokem Mercosur. Jeho návštěva se uskutečnila v klíčovém okamžiku: ve všech evropských hlavních městech sílí obavy z velké závislosti kontinentu na čínském dovozu kritických nerostných surovin a polovodičových součástek.
Od vedlejší oběti ke strategickému aktérovi
Evropští komisaři pod vedením Ursuly von der Leyenové v uplynulých týdnech diskutovali o tom, zda hrozí, že se EU stane „vedlejší obětí“ obchodní války mezi USA a Čínou. Šefčovič tuto formulaci jednoznačně odmítl. Evropa podle něj není nezúčastněným pozorovatelem, ale cílem čínské hospodářské politiky – cílem strategického vlivu a obchodního tlaku. Z tohoto důvodu musí Brusel jednat s Pekingem přímo a za vlastních podmínek, bez ohledu na měnící se dynamiku mezi Washingtonem a Pekingem.
To znamená zásadní vývoj v globálním postoji Evropy. Po desetiletí se EU spoléhala na otevřené trhy a mnohostranné instituce, které zajišťovaly stabilitu. Dnes si však blok buduje asertivnější ekonomickou identitu – takovou, která je schopna chránit evropské zájmy ve světě definovaném nedostatkem, konkurencí a strategickou vzájemnou závislostí.
Zatímco Washington a Peking jednají o výjimkách a vývozních pravidlech, Evropa v tichosti vyvíjí vlastní komplexní strategii. Připravovaný plán ResourceEu, který se očekává během několika týdnů, si klade za cíl snížit závislost na Číně v oblasti kritických surovin a polovodičových součástek a zároveň diverzifikovat dodavatelské řetězce a zvýšit domácí výrobní kapacity.
Výzva vzácných zemin
V sázce už nemůže být víc. Minerály vzácných zemin, které jsou nezbytné pro vše od elektromobilů po větrné turbíny a chytré telefony, ovládají čínští dodavatelé. Brusel se obával, že nová dohoda mezi USA a Čínou ještě více vystaví Evropu nebezpečí, protože Washingtonu udělí zvláštní výjimky z vývozních omezení Pekingu. První zprávy však naznačují, že Čína souhlasila s pozastavením zavádění nových vývozních limitů „pro celý svět“, nejen pro Spojené státy.
Pro Brusel je tato pauza vítanou úlevou, i když jen dočasnou. Očekává se, že moratorium bude trvat pouze jeden rok, a není jasné, zda se bude vztahovat na všechna nedávná omezení, včetně těch, která byla přijata dříve v roce 2024. Evropská komise proto požádala o přímé vysvětlení čínské představitele, kteří se mají setkat se zástupci EU k obnoveným jednáním v Bruselu.
Šefčovič připustil, že partnerství s Čínou je „stále náročnější“. Jednání s jeho čínským protějškem, ministrem obchodu Wangem Wentao, se zaměřila na obnovení přístupu ke „starším čipům“ a uvolnění exportních blokád, které ohrožují evropskou výrobní základnu. Problém není zdaleka tak abstraktní: každé auto vyrobené v Evropě vyžaduje zhruba 1 000 čipů, z nichž každý se skládá z více než 500 součástek. Narušení tohoto řetězce by mohlo ochromit celá průmyslová odvětví.
Budování ekonomické bezpečnosti Evropy
Reakce Komise kombinuje okamžitou diplomacii s dlouhodobou strukturální reformou. Na jedné straně Brusel tlačí na Čínu, aby zrušila zákaz vývozu čipů Nexperia, což by mohlo zabránit zavírání evropských automobilových továren. Na druhé straně EU urychluje investice do alternativních zdrojů kritických minerálů, recyklačních kapacit a technologické soběstačnosti. Plán ResourceEu pravděpodobně doplní Akt EU o čipech a Akt o kritických surovinách a vytvoří páteř nové strategie odolnosti evropského průmyslu.
Tento dvoukolejný přístup odráží širší evropské probuzení do reality geoekonomiky 21. století. Éra neregulované globalizace skončila; nahradí ji roztříštěnější, ale také soběstačnější systém. Výzva – a příležitost – pro Evropu spočívá ve využití tohoto okamžiku k posílení vnitřní jednoty a technologické kapacity, nikoliv v ústupu do protekcionismu.
Nový evropský konsensus
Ačkoli se členské státy mohou lišit v tempu a prioritách, vytváří se nový konsensus ohledně potřeby strategické autonomie. Francie a Německo prosazují silnější domácí výrobu, zatímco Itálie – prostřednictvím konstruktivní angažovanosti a vyvážené diplomacie – prosazuje dialog s Čínou spolu s úsilím o diverzifikaci. Koordinovaný přístup Komise představuje bod obratu: Evropa se již nespokojuje s tím, že reaguje na rozhodnutí ostatních, ale sama určuje svůj osud v globální ekonomice.
V nadcházejících měsících bude úspěch ResourceEu záviset na politické vůli a kolektivní disciplíně. Evropa musí krátkodobé úlevy – jako je dočasné pozastavení čínského vývozu – proměnit v dlouhodobou nezávislost. To znamená mobilizovat investice, zajistit alternativní partnerství v Latinské Americe a Africe a integrovat inovace napříč průmyslovým prostředím kontinentu.
Globální obchodní prostředí může být skutečně „těžké a obtížné“, jak varoval Šefčovič, ale reakce Evropy ukazuje rostoucí vyspělost a odhodlání. Tím, že Evropská unie znovu získává kontrolu nad svými kritickými zdroji a technologickými dodavatelskými řetězci, se nejen přizpůsobuje měnícímu se světu – definuje, co znamená hospodářská suverenita v době geopolitické konkurence.
Alessandro Fiorentino